nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Zdeňkovo nedělní kafe

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Motivace, pohoda, aktivita, životospráva. To bude naše malá násobilka, kterou bychom měli umět odříkat v pravé poledne stejně jako o půl druhé v noci. Ale musíme ji umět nejenom odrecitovat, ale především prožít. Jsou to základní složky elixíru mládí, a cokoliv, co během každého dne děláme, by je mělo naplňovat a podporovat.
Nyní se budeme věnovat tomu nejpříjemnějšímu, a to je pohoda. A na úvod si udělejme třeba něco dobrého. Zatím se ještě nebudeme pouštět do vaření, ale zkusit nějaký netradiční nápoj, to je možná ta pravá chvíle. Kávu máme rádi téměř všichni, ale nemusí to být vždy jen tradiční „kancelářský turek“, ve spěchu vypitý. Určitě si dokážeme najít dost času, abychom si připravili kávu trošku jinak...

Základem receptu je arabská káva, tedy sorta Arabica. Proti jiné oblíbené sortě – Robustě – je aromatičtější a má méně kofeinu. Dělám obvykle porci na tři větší hrnky, takže do konvice dám odpovídající množství mleté kávy. Přidám dva špalíčky skořice (je lépe ji nalámat) a patnáct až dvacet zrníček kardamomu. Zaliju vařící vodou a dám na sporák na oheň.
Pravá arabská káva se má nechat třikrát zpěnit, tj. přivést k varu, odstavit a nechat pěnu klesnout, pak opět zpěnit a pak ještě jednou. Turci doporučují nechat zpěnit kávu dokonce dvanáctkrát, ale to už je spíš takový rituál bez většího vlivu na chuť.
Ale pozor, zdaleka nejsme na konci. Máme-li chuť, můžeme si odlít první hrnek, ale to ještě nebude to pravé. Nyní necháme kávu v konvici alespoň dvě hodiny odstát a pak znovu jedenkrát ve varu zpěníme. Zjistíte, že ten druhý hrnek má mnohem výraznější a aromatičtější chuť – po kávě, po skořici i po kardamomu. Ale to nejlepší teprve přijde: Ten třetí hrnek si dejte až druhý den ráno – opět po zpěnění. Ten je nejchutnější a ani jej nemusíte sladit – bude krásně sladký jen a jen z té skořice!
Takže „Zdeňkovo nedělní kafe“ si nejlépe vychutnáte, když si jej uvaříte v sobotu odpoledne (kofeinu se nemusíte bát, Arabika ho moc nemá) a ten třetí hrnek si dáte v neděli ráno...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Bulvár dnes přinesl pro nás velmi zajímavou zprávu:
Šestadevadesátiletý indický farmář Ramajit Raghav má další dítě. Stojí za to přečíst si i starší článek, který se věnuje narození předchozího Raghavova syna, to když Raghavovi bylo 94 let. Už tehdy to byl důvod pro zápis do Guinessovy knihy rekordů...

Hladová reportáž - den čtvrtý

Zdeněk Breitenbacher
Je první adventní neděle a u nás doma začínají přípravy na vánoce. Žena vyrábí první cukroví, které ale podle všeho do Vánoc nepřežije, já vyrábím domácí šunku a nechybí výtečný nedělní oběd, naprudko ogrilované kuřecí se zeleninovým salátem. Ale jak jistě víte, já se konzumování neúčastním, jelikož držím od čtvrtku očistnou hladovku. Když se mě tuhle kdosi ptal, jak se dá vycvičit silná vůle, tak toto jsou určitě ideální podmínky. Všude všechno voní, všichni ochutnávají dobroty, zatímco já jsem o vodě. Co myslíte, odolám?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi