nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Za zdraví se platí

Zdeněk Breitenbacher
 
 
V České republice máme lékařskou péči dostupnou pro každého, zdarma a na vysoké úrovni. Nevěříte? Je to skutečně pravda. Ale jak jistě tušíte, má to háček. Ona totiž platí vždy jen dvě z těchto tvrzení zároveň: Lékařská péče je dostupná pro každého a zdarma – ale není na vysoké úrovni. Lékařská péče je zdarma a na vysoké úrovni – ale ne pro každého. Lékařská péče je dostupná pro každého a na vysoké úrovni – ale není zdarma...

Tento článek patří do rubriky „Slovo do pranice“. Teď se totiž pustím do tvrzení, s kterým řada lidí nebude souhlasit: Stát NENÍ POVINEN starat se o naše zdraví. To musíme MY A JEN MY. Pokud si někdo třicet let huntoval zdraví, pak zkolabuje a čeká, že ho zdravotnictví uvede během dvou týdnů do pořádku – a ještě k tomu zadarmo, velmi se mýlí.
Může stokrát vykřikovat, že má na špičkovou péči nárok – není to pravda a čeká ho tvrdé procitnutí. Naše zdravotnictví nemá tolik peněz, aby bylo schopno poskytovat špičkovou péči plošně, a za skutečně kvalitní péči si zpravidla připlatíte.
 
Starejte se o své zdraví sami. A je mnohem lepší investovat do udržení trvalého zdraví, než do léčby, až se něco pokazí. Znovu připomínám naše tři hlavní složky elixíru mládí – pohodu, aktivitu a životosprávu. Cokoliv, co investujete do těchto složek, bohatě získáte na svém zdraví – a tím také na trvalosti svého mládí.
Nepodceňujte ani jednu z těchto komponent – všechny jsou pro zdraví a mládí stejně důležité. Víte o něčem, co by vám přineslo radost a pohodu? Dopřejte si to! Otevřeli ve vašem městě nový sportovní areál? Jak to, že jste tam ještě nebyli? A co ve vaší ledničce, jaké potraviny jsou v převaze, levné nebo kvalitní?
Vždy je mnohonásobně levnější zaplatit si za UDRŽENÍ zdraví, než za jeho znovunavrácení. A má to ještě jednu obrovskou výhodu: Pokud si zdraví pěstujeme a udržujeme, platíme tak za něco, co nás baví a co nám dělá radost. Ale když se zdraví pokazí, stejně budeme muset zaplatit, ale pobyt v nemocnici či zdlouhavá léčba už nás rozhodně bavit nebude.
 
Léta prožitá v totalitním režimu v nás zakódovala několik nepříjemných vlastností nebo očekávání. Tím nejškodlivějším projevem je domněnka, že někdo jiný než my je zodpovědný za to, abychom se měli dobře – že někdo jiný než my je zodpovědný za to, abychom získali vzdělání – že někdo jiný než my je zodpovědný za to, abychom neměli nouzi – že někdo jiný než my je zodpovědný za to, abychom byli zdraví.
Není to pravda, nespoléhejte na to.
Přenášení zodpovědnosti za sebe samotné na někoho jiného je velmi nešťastným zlozvykem. Velmi na mě zapůsobila reakce mého učitele jógy. Chodil jsem tehdy na cvičení jednou týdně, náš mistr s námi vždycky procvičil několik pozic a řekl, k čemu je každá z těch pozic dobrá – a také každému řekl, jestli to cvičí správně, nebo dělá v pozici nějakou chybu.
Jedna známá, která také jógu cvičila, měla nějaké problémy s imunitou, byla každou chvíli nemocná, a tak v žertu vyčetla mistrovi, že s námi málo cvičí a že by s tím měl něco dělat, že ona by to potřebovala spravit...
Odpověď byla naprosto přesná a zněla takto: „Víš, já si klidně ráno dám tu studenou sprchu dvakrát, jednou za sebe a jednou za tebe, ale tobě to nijak nepomůže. Tu sprchu si musíš dát ty.“
Je v tom samozřejmě kus nadsázky, ale ten problém samotný to velice vystihuje. Mistr vám ukáže cestu, ale jít po ní musíte vy. Vy jediní jste zodpovědní za vaše zdraví, nikdo jiný.
 
Jiná kamarádka si všimla, že se hodně zajímám o zdraví a zdravý životní styl. A ptala se, jaké že to mám zdravotní potíže – přece bych se nezajímal jen tak. Odpověděl jsem jí: „Kdybych se zajímal až v okamžiku, když se něco pokazí, tak to už je pozdě, ne? Já chci, aby se nic nepokazilo!“
Musela mi dát za pravdu. My jsme si až příliš zvykli nedbat o své zdraví – a v okamžiku, až se něco pokazí, hurá za doktorem, ON to spraví. ON nám něco předepíše, ON s tím něco udělá – a ono to zmizí...
Jenže doktor není žádný čaroděj. To, co jsme zanedbávali po mnoho let, to se nespraví během čtrnácti dnů nějakými pilulkami, často ani operací. Ve skutečnosti je situace ještě mnohem horší. Totiž ani ti doktoři nejsou dokonalí a mnozí z nich sami žijí velmi nezdravým životním stylem – jak vás tedy mohou účinně a dlouhodobě léčit, když se nedokáží pořádně postarat ani sami o sebe? Zkusili jste se například vašeho lékaře zeptat, jestli kouří? A pokud opravdu kouří, zamysleli jste se nad tím, jak vás může léčit, když své zdraví takhle systematicky likviduje?
Mnohem lepší bude, starat se o své zdraví od samého začátku, jako kdyby žádní doktoři neexistovali. A teprve, když naše snahy selžou, přece jen zkusíme nějakého vyhledat.
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Obezita není dědičná

Zdeněk Breitenbacher
V článku o motivaci jsem vám napsal jeden příběh o lásce a zázračném zhubnutí, a nyní se k obezitě vrátíme. Všimli jste si, že v mnoha rodinách se obezita „dědí“? Pokud je matka obézní, je velmi často obézní i dcera. Zeptejte se té dcery, proč s tím něco nedělá – a dostanete pokaždé tutéž odpověď: Já s tím nic dělat nemohu, my to máme v rodině...
 
Stručně a jasně, není to pravda.

McDonald - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
Asi je mezi námi jen málo lidí, kteří by neznali síť rychlého občerstvení McDonald. Je známá po celém světě a počet hamburgerů BigMac, které si můžete dopřát za svůj měsíční plat, je uznávaným měřítkem životní úrovně v jednotlivých zemích světa. Ovšem Ti, kteří se zabývají zdravým životním stylem a zdravým stravováním obzvlášť, mají k McDonaldu docela rezervovaný vztah. Jak to vlastně je? Smíme tam chodit i my, kteří toužíme po trvalém mládí?

Svoji vůli můžeme posilovat mnoha způsoby a záleží jen na nás, co si vybereme. Několik způsobů jsme si již ukázali a ukážeme si další. Některé typy cvičení možná dokonce dávno známe, jen nevíme, že se kromě fyzické zdatnosti a odvahy týkají i posilování vůle. Jedním z krásných systémů jsou legendární zkoušky bobříků podle knížky „Hoši od Bobří řeky“ pana Jaroslava Foglara.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi