nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Volte živé barvy

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je jaro, všechno venku kvete a i my můžeme konečně odložit nevýrazné zimní oblečení a odít se do zářivých jarních barev. Ulice jsou plné pestrobarevných triček a my všichni těmi pestrými barvami vyjadřujeme svou touhu dát o sobě vědět, vyjádřit svou dobrou náladu a tak také svým dílem k tomu jaru přispět. Napadlo vás ale někdy, že i tím, jaké barvy volíme, o sobě hodně prozrazujeme?

Ten, kdo volí spíše studenější barvy – černou, šedou, tmavě modrou nebo tmavě zelenou, je ve své povaze spíše zdrženlivější, opatrnější, decentnější. Naopak, kdo volí teplé barvy – žlutou, jasně zelenou, oranžovou nebo červenou, prozrazuje, že je spíše extrovert, živý a vřelý, snadno navazuje nová přátelství.
Samozřejmě, nemluvím o tom, co si máte oblékat do práce, zvlášť pokud se pohybujete v nějakém seriózně laděném prostředí, kde je předepsán oblek či kostýmek. Mluvím o tom, jaké barvy volíte, když vyrážíte třeba na nedělní výlet.
Pointa je v tom, že ty živé barvy nás na pohled dělají mladšími. Schválně, udělejte si test: Vyfoťte se v tmavomodré košili a černých kalhotách a hned poté v jiném prostředí, ale hlavně ve žlutém tričku a v džínách. A zkuste dát hádat svým známým, s kterými se vídáte jen občas, kolik vám na které fotce bylo roků. Věřte nebo ne, jako mladšího vás budou hádat v tom žlutém tričku...
 
Vhodně volenými barvami můžeme také působit sami na sebe. Používanými barvami můžeme dokonce v dlouhodobém horizontu měnit své vlastnosti. Zkuste si někdy ráno udělat experiment. Nejlépe v takové ráno, kdy budete mít špatnou náladu a vůbec se vám nebude chtít vstávat. Nejdříve si oblečte černé kalhoty a šedé tričko a podívejte se do zrcadla. Nic moc, viďte? Nálada je snad ještě horší. A teď se převlékněte, vezměte si nějaké světlé kalhoty a žluté nebo oranžové tričko a znovu se podívejte do zrcadla. Že je to o hodně lepší?
Zůstaňte v tom zářivém tričku celý den a i ta dobrá nálada s vámi celý den zůstane. Žlutá a oranžová barva vyjadřuje radost, a pokud si tyto barvy oblékáte, tu radost prostě přitahujete.
Červená barva pak vyjadřuje odvahu. S tou už opatrně, červená barva není pro každého. Abychom mohli nosit červenou barvu, to už tu odvahu a sebevědomí musíme aspoň v základu mít, jinak nebudeme vypadat přirozeně. Ale pokud se dostanete za tuto hranici, barva sama vás pak podpoří tam, kde tu odvahu opravdu budete potřebovat. Pokud půjdete na nějakou schůzku, kde budete muset jít do sporu a kde budete muset uhájit své zájmy, oblečte si červenou košili, červené tričko nebo červený svetr, popřípadě pokud bude vyžadován oblek, tak alespoň červenou kravatu. Vám samotným červená barva dodá odvahu a vašim protivníkům jasně řekne, že se nebojíte.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Pomsta je sladká

Zdeněk Breitenbacher
Mnohokrát jsme už mluvili o motivaci a ještě mnohokrát budeme. Motivace je náš nejsilnější motor a pomáhá nám překonat všechna úskalí, se kterými se na naší cestě mládí setkáváme (a že jich není málo!). Už jsme si také řekli, které palivo do tohoto motoru je nejúčinnější – je to láska. Pokud do vaší motivace zakomponujete lásku nebo touhu po ní, překonáte všechny překážky na světě.
Ale jsou i jiná „paliva“, která dobře fungují. Můžeme dokonce úspěšně zapojit i tak negativní cit, jakým je touha po pomstě – a obrátit jej v pozitivní energii. Nevěříte?

Jak získat více času II.

Zdeněk Breitenbacher
V předchozí části jsme se věnovali spíše teorii a nyní se podíváme na pár poznatků z praxe. Připravte se na to, že nic není zadarmo a že to bude znamenat podstatným způsobem změnit váš životní styl. Některá doporučení budou mít podtitulek „Slovo do pranice“, ale věřte zkušenému, že fungují velmi dobře. Nepíšu o ničem, co bych sám nepraktikoval...

Óda na chlebový kvásek

Jolana Breitenbacherová
Zkusili jste někdy upéct domácí chleba z kvásku? Pokud ne, zkuste to. Já jsem se do toho konečně taky pustila a jsem nadšená. Kvásek mi vždycky připadal moc komplikovaný, časově náročný a taky nevyzpytatelný. Krom toho se mi zdál těžko dostupný - možnosti, jak přijít ke kvásku, jsou totiž v podstatě jen dvě - naučit se ho vést od počátku samostatně nebo od někoho dostat startovací kváskovou kulturu a pokračovat v jejím vedení.
První varianta je bez záruky, druhá je sice na jistotu, ale zase zbývá vyřešit toho dárce. Takže celkem zapeklitá situace. Pořád jsem váhala, jestli začnu sama nebo jestli budu hledat dárce, a v tomto nerozhodnutém stavu jsem setrvávala delší dobu. Nicméně - stále jsem měla po ruce kilo žitné mouky a myšlenku, že na kvásek jednoho dne dojde. A opravdu - neuvěřitelné se stalo skutkem a na kvásek došlo, aniž bych pohnula prstíkem. Chcete vědět jak?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi