nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Viva Las Vegan!

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Už několikrát jsme se dostali k tématu vegetariánství a veganství - ano či ne - a proč, případně v jakém rozsahu. Několik nedávno absolvovaných rozhovorů na toto téma mě přimělo k zamyšlení: Proč lidé volí bezmasou stravu, co jim to přináší rovině fyzické a co jim to přináší na úrovni duchovní. A také, zdali jsou jejich očekávání realistická.
Nečekejte žádné definitivní doporučení, mé zamyšlení je čistě filosofické a přináší poněkud neobvyklý pohled na věc.

Z tělesné stavby je naprosto zřejmé, že člověk jako živočišný druh je všežravec. Odpovídá tomu stavba zubů i celý trávicí trakt. Přechod na čistě rostlinnou stravu má proto pro člověka mnoho úskalí a sestavit vyvážený vegetariánský jídelníček je úkol pro odborníka - hodně lidí pouze vynechá maso, přidá na sladkých jídlech a doplatí na to pochroumaným zdravím.
Jaké důvody tedy lidé mají k tomu, aby omezili nebo vyloučili masitou stravu?
 
Zdravotní
To je zcela jistě oprávněný důvod - pokud nám maso nedělá dobře, je rozumné ho vyloučit. Zcela určitě se ale poradíme s dietologem, který má zkušenosti s vegetariánským stravováním, aby nám pomohl s vhodným a komplexním jídelníčkem. Na buchty je lépe zapomenout - maso je energie typu jang, zatímco cukry jsou typu jin. Pokud bychom vynechali maso a přidali cukry, dostali bychom se do nerovnováhy s těžko předvídatelnými důsledky.
 
Praktické
Sem bych zařadil především lidi na jistém stupni duchovní cesty, kteří praktikují pokročilá duchovní cvičení. Nejpokročilejší jogíni jedí jen vařenou zeleninu - aby své tělo co nejméně zatěžovali a aby veškerou svou energii mohli věnovat duchovním praktikám.
 
Náboženské
Toto je spíše hypotetická možnost, nevím o náboženství, které by maso zcela vylučovalo. Je ale běžné, že různá náboženství zakazují maso z určitých konkrétních zvířat. Abychom ale byli přesní - i v bibli se ve starém zákoně říká, že pokud bychom odmítnutím pokrmu urazili hostitele, můžeme jinak zakázaný pokrm jíst.
 
Etické
Vegani odmítají maso z etických důvodů. Nechtějí ubližovat zvířatům a dokonce je ani nechtějí žádným jiným způsobem využívat. Je to jejich věc, zvláště když své postoje nevnucují svému okolí, ale obávám se, že jejich výchozí postoj je mylný.
Jako problematické vidím, že vegani na jedné straně odmítají ubližovat zvířatům, na druhé straně neváhají zaříznout bramboru a zaživa uvařit v horké vodě. Vždyť i ta brambora je živá, nebo ne? Když ji oloupete a necháte být, za pár dní si utvoří novou slupku. Dokonce i když ji rozříznete vejpůl a zasadíte, z každé půlky vyroste nová rostlinka. Jenže brambora tu má smůlu, že nemá nožičky a ručičky, aby se účinně bránila, a nemá hlasivky, aby u toho naříkala. Takže s bramborou jsme v pohodě, protože zánik jejího života není tak zjevný, jako když zabijeme zvíře.
Co třeba taková naklíčená čočka? Jak ta je plná života a touhy růst! A přesto končí zaživa rozdrcená mezi našimi zuby a poté rozložená kyselinou chlorovodíkovou v našem žaludku. Máme právo rozhodovat, který život smíme ukončit a který ne?
Slyšel jsem námitku, že rostliny nejsou tak vědomé jako živočichové, takže je zabíjet a konzumovat můžeme. Ale je to pravda? Co my o vědomí rostlin víme? Mají smysly - reagují na světlo, na teplotu, na dotek... Nějaké vědomí zcela jistě mají. Nedávno dokonce vědci prokázali, že rostliny mezi sebou komunikují a co víc, předávají si informace o nebezpečí a pomáhají svým sousedům lépe se bránit. Velmi zajímavý článek o tom je například na www.osel.cz, ten rozhodně stojí za přečtení.
 
Jakmile začneme do stravování míchat etiku, tak se vždycky zamotáme. Pokud bychom byli důslední, skončíme jako mrchožrouti. Ti jediní jsou na tom s etikou v pořádku - konzumují něco, co již svůj život ukončilo. Ale řekněte, chtělo by se vám?
Život je neustálý koloběh energií. Něco končí, aby něco jiného mohlo začít. Pokud chceme něco jíst, vždy bychom měli připojit úctu a poděkování té živé bytosti, která nám svůj život odevzdala, aby náš život mohl pokračovat. I když je to jen obyčejná brambora.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik peněz investujete do ochrany svého zdraví, dokud jste zdraví? A zamysleli jste se nad tím, kolik byste byli ochotni případně zaplatit za navrácení zdraví, které jste právě ztratili? Je zvláštní, že do ochrany svého zdraví zpravidla neinvestujeme nic, nebo téměř nic. V případě, že ale zdraví náhle ztratíme, najednou se vylekáme a jsme ochotni platit nehorázné sumy, jen aby nás lékaři a farmaceutický průmysl zase dali nějak dohromady.
Není lepší dělat to obráceně?

Jáhlové karbanátky

Zdeněk Breitenbacher
Proč zrovna jáhlové? Hned z několika důvodů – za prvé jáhly na rozdíl od pšenice a pšeničné mouky neobsahují lepek, na který jsou někteří lidé citliví. Za druhé, jáhly jen minimálně sají olej, takže spotřebujeme méně oleje než na klasické karbanátky. No a za třetí, je to vítaná změna...

Sám sobě ekologickým aktivistou

Zdeněk Breitenbacher
Lidé už mají docela dobré povědomí o tom, co je to ekologie, a někteří z nich se i ekologickými hledisky řídí. V běžném pohledu to znamená starat se o životní prostředí a žít v souladu s ním. Učíme se, jak zbytečně nezatěžovat přírodu, učíme se, jak dávat do pořádku to, co minulé generace poškodily. Věřím, že mezi čtenáři Elixíru mládí je ekologicky smýšlejících a konajících většina.
Ale nyní přijde otázka na tělo (doslova): Chováme se dostatečně ekologicky také ke svému vlastnímu tělu? Vždyť naše tělo je naším nejbližším životním prostředím. Chováme se k němu ekologicky správně?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi