nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Vita-auriánství - nový směr ve stravování?

Zdeněk Breitenbacher
2 komentáře
 
V minulém článku jsme si přiblížili zdravé či etické směry stravování. Naznačil jsem své sympatie k vitariánství, zejména z toho důvodu, jak se snaží rozlišovat živé a mrtvé potraviny. Za mrtvé považuje vše, co prošlo tepelným zpracováním, zatímco živé a energii vyzařující je to ostatní. Ukážeme si, že to není tak jednoznačné, a proto vitariánství není definitivní směr, u kterého bychom měli zůstat. Je třeba postoupit ještě kousek dál. A tak slavnostně vyhlašuji zcela nový směr - který nazývám VITA-AURIÁNSTVÍ...

Inspirací mi byla naše čerstvá zkušenost s úplně mrtvou čočkou. Koupili jsme ji v nějakém supermarketu a těšili se, jak si ji necháme naklíčit a jak si pak pochutnáme. No, nestalo se. Tři dny jsme ji měli ve vodě, tři dny jsme vodu pravidelně měnili, ale klíčky ne a ne vyrůst. Místo toho začala čočka zapáchat, a tak jsme ji spláchli tam, kam po zásluze patřila, celí rozladění, že jsme zase naletěli v supermarketu na nějaké naprosto bezcenné zboží. Přitom jindy nám čočka vyklíčila bez problémů, pravda, koupili jsme ji tehdy jinde.
Je zřejmé, že i čerstvá a nepřevařená potravina může být úplně mrtvá. Pokud chceme jíst to, co nám bude opravdu dodávat energii, musíme se to naučit rozpoznávat. Bohužel, jediným vodítkem nám může být dlouhodobá praxe, kdy si budeme pamatovat, co jsme kde koupili, jaká to byla značka, jaká byla země původu apod., a především, jak potravina reaguje. Pokud je to zrno, cibulka či plod, tak jestli je schopná klíčení. A pokud je to cokoliv ostatního, tak přinejmenším za jak dlouho se to začíná kazit. Pokud nás nějaká potravina (či spíše výrobce) zklame, tak ji bez milosti opustíme a příště nakoupíme jinde. Časem si tak vypěstujeme okruh spolehlivých dodavatelů, od kterých můžeme bez obav nakupovat. Naopak jiní dodavatelé skončí na naší pomyslné černé listině.
 
Nyní se podívejme na to energetické vyzařování - auru. Jeden pokus, který prováděl Břetislav Kafka s jablky, jsem popsal minule, podobných pokusů ovšem prováděl pan Kafka více, a ty nejzajímavější si nyní popíšeme.
Syrová jablka nahradil jablky opatrně sušenými. I ty dokázal citlivec potmě podle vyzařování spolehlivě sebrat, zatímco vařená nenašel. Stejně to dopadlo s opatrně sušenou a vařenou zeleninou. Je zjevné, že opatrným sušením auru potravin zachováme. Kafka nechal také citlivce zkoumat zeleninu behem vaření. Citlivec hlásil, že energie částečně uniká do prostoru, ale že tuk ze společně vařeného masa, který se drží na povrchu, vyprchávání zabraňuje. Doporučuje při vaření zeleninové polévky vždy použít trochu omastku a při vaření nemíchat.
Jak je to s masem? S masem pokusy dopadly odlišně. Citlivec posbíral všechny syrové i vařené kousky a hlásil, že mezi nimi nepozoruje žádný rozdíl, že všechny září stejně. Vyplývá z toho, že maso má jiný, odolnější druh vyzařování. Vita-auriánství tedy maso nijak nezakazuje, tam zůstává energie zachována. Samozřejmě, tíhnete-li zároveň k vegetariánství či veganství, můžete maso vynechat.
Další zajímavé pokusy prováděl Břetislav Kafka s moukou. Nasypal na zem hromádku nejbělejší mouky a opodál mouku celozrnnou - i s otrubami. Vzal několik citlivců a nechal je hledat. Všichni ihned našli mouku celozrnnou, ale bílé si ani nevšimli. Teprve po chvíli nejschopnější z citlivců hlásil, že támhle také něco vyzařuje. Je zřejmé, že nejvíce energie je pod slupkou a v klíčku, zatímco ve středu zrna je jí nejméně. Zajímavé také bylo porovnání čerstvé mouky a mouky 2 roky staré. Stará mouka sice ještě stále vyzařuje, ale už jen velmi málo.
 
Dost pokusů, nadešel čas vyhlásit
Tři nejdůležitější zásady vita-auriánství:
 
1. Potraviny rostlinného původu zásadně nevařte. Výjimkou může být vývar ze zeleniny, pokud použijete vhodné množství omastku pro zabránění úniku energie.
2. Potraviny živočišného původu nejsou zapovězeny. Vařit je můžete či nemusíte, to je na vás.
3. Sledujte chování potravin, jejich klíčivost a trvanlivost, a s těmi, které neobstojí, se nekompromisně rozlučte.
 
O našich vita-auriánských zkušenostech zase brzy příště. Tak, a teď je čas, abych si dal úplně první vědomě připravený vita-auriánský oběd na světě - losos se zeleninovým salátem. Moje žena právě nosí na stůl...
  Komentáře
  Jolana 
Recept na vita-auriánského lososa se salátem:
100 g loupaných slunečnicových semínek propláchneme a pak namočíme do vody cca na 4 hodiny.
Salát: ledový salát, žlutá paprika, okurka, pár červených rajčátek a petrželová nať - vše nakrájíme a dáme do mísy.
Čerstvého lososa dáme do pekáčku, osolíme mořskou solí a posypeme čerstvým rozmarýnem. Na povrch položíme pár plátků másla. Podlijeme trochou vody a dáme buď péct do trouby nebo dusíme na sporáku pod pokličkou (my jsme dusili).
Mezitím, co je losos v procesu, slijeme slunečnicová semínka (vodu si zatím necháme) a dáme je do mixéru. Přidáme šťávu z 1 citronu, trošku mořské soli a rozmixujeme. Je nutné dolít vždy trošku vody (nebo šťávy z dalšího citronu), aby vznikla řidší pasta. Jakmile je pasta tekutá, přelijeme s ní salát a vše promícháme. Losos je hotový hned jak uvnitř zrůžoví, rozhodně jej nepřepékáme déle.
P.S. Příprava tohoto oběda mi zabrala 35 minut a salát s pastou ze semínek děti vyhodnotily jako „jo, to budeme dělat často“.
  Amaryliska 
Myslím, žes trefil hřebík na hlavičku, Zdeňku. Nejde ani tak o to, jestli jíst či nejíst maso, ale dávat si pozor na to, v jaké kvalitě to jídlo je. Dneska je kvalita potravin opravdu žalostná, to všichni víme, takže je nutné hledat ty potraviny, které jsou co nejvíc čisté a zářící. Ať už jsou rostlinného nebo živočišného původu. Osobně si dám raději kousek čerstvého kvalitního masa z farmy, než zeleninový pseudosalát v nějakém nálevu, jehož čerstvost, chuť a barvu výrobce zaručuje za pomoci sady éček.
A ten losos se salátem je dobrý nápad .
  Neměli byste vynechat

132 let - opravdu to jde!

Zdeněk Breitenbacher
Dnes se objevila v Lidových novinách zajímavá zpráva - včera v Gruzii zemřela jistá Antisa Chvičavová, a to ve věku 132 let. Zvláštní souhrou náhod přichází tato zpráva jen pár dní po článku, ve kterém píšu o výzkumech pana Břetislava Kafky, významného českého experimentátora na poli psychotroniky. Jeho výzkumy, shrnuté v knize „Kultura rozumu a vůle“, píší o dosažitelném lidském věku 120 - 140 let a i moje - byť zatím jen předpovězená zkušenost;-) - je stejná...

Jaké muže ženy nenávidí a jaké milují?

Jolana Breitenbacherová, Elixír lásky X.
Konečně máme zase jaro, v přírodě všechno pučí a kvete a člověka to láká vyrazit ven. Pokud jste také naladěni na nějakou jarní procházku a rádi byste ji realizovali s příjemnou osobou opačného pohlaví, ale jste zrovna sám, tak vám navrhneme alespoň téma k přemýšlení na takový výšlap. Možná vás bude zajímat, co ženy na mužích nenávidí a co naopak milují. Udělejte si v tom jasno a vaše šance, že už v létě vyrazíte na plovárnu ruku v ruce s ženou vašich snů, se mnohonásobně zvýší.

V józe se nezávodí

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VII.
Jestli jste si už s námi zacvičili Pozdrav slunci nebo Pozdrav měsíci, mohli jste zaznamenat, že některé pozice pro vás nejsou úplně jednoduché anebo že v nich příliš dlouho nevydržíte. Možná si dokonce všimnete, že vašim přátelům to jde lépe. Nenechte se tím zneklidňovat a nenechte se vyprovokovat k tomu, abyste šli za hranice toho, co vám tělo dovolí. Jsme na samotném začátku a není důvod k tomu, abychom někam spěchali - to už by nebyla jóga a ochudili bychom se o to nejlepší, co nám může jóga v této fázi nabídnout.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi