nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Vita-auriánská domácí šunka

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Jestli si dobře pamatujete, vita-auriánstvím jsme nazvali nový směr ve stravování, který se v rámci dostupných poznatků snaží o maximální zachování zářivé energie potravin, tedy toho, co se jinak nazývá aurou. Uvedli jsme si, že rostlinná strava ztrácí svou auru vařením, ale maso si svou zářivou energii zachovává i po uvaření. Na rozdíl od jiných radikálních směrů, jako je vegetariánství, veganství či vitariánství náš směr tedy nezakazuje maso. Snažíme se ovšem o maximálně šetrnou úpravu a samozřejmě se zcela vyhýbáme chemickým látkám, jako jsou konzervanty a glutamáty.
Tím jsou nám zapovězeny běžné uzenářské výrobky, s výjimkou těch, které si vyrobíme sami. Dnes si napíšeme, jak lze vyrobit delikatesní domácí šunku, která vyhoví i těm nejpřísnějším vita-auriánským kritériím.

 
Co budeme potřebovat? Se surovinami je to velmi jednoduché: Stačí nám maso, sůl a med. V jednom ze starších článků, ve kterém jsem si dovolil polemizovat s makrobiotikou, doporučuji pro přípravu jídla používat co nejmenší množství komponent, nejlépe do sedmi. Tady máme jen tři (plus nějakou tu vodu), takže ideální stav. Nyní konkrétněji: Na přibližně jeden kilogram šunky potřebujeme:
1 kg masa, nejlépe krůtího nebo kuřecího. Můžeme i zkombinovat kuřecí a krůtí dohromady. Vepřové nedoporučuji, to je tužší a bude se vám špatně spojovat.
25 gramů čisté soli, nejlépe mořské.
1 polévkovou lžíci medu.
 
Potřebujeme také nějaké technické vybavení. Vyplatí se pořídit si jednoduchý hliníkový šunkovar, viz třeba zde. To je válec s víkem s přítlačným pístem a pružinou, který vám šunku hezky vytvaruje do pěkného válečku.
 
Postup
1. Maso nakrájíme na malé kostky a vložíme do nějaké větší mísy.
2. Vezmeme 1 deci vody, vsypeme 25g soli a přidáme polévkovou lžíci medu. Dobře rozmícháme.
3. Tímto lákem zalijeme maso. Maso nyní musíme s lákem dobře promíchat, aby se lák vpil a vznikla tak z masa a láku mazlavá směs. Necháme tak hodinu odstát.
4. Po hodině maso znovu důkladně promícháme. Já to dělám rukama, mám tak nejlepší kontakt se směsí a poznám, jestli se už lák správně vpil.
5. Do šunkovaru vložíme polyetylenový sáček (je součástí dodávky šunkovaru, stejně ale poslouží běžný pytlík na tlačenku) a začneme s plněním.
6. Plníme po lžících a po každé lžíci obsah šunkovaru stlačíme (klidně rukou), aby vyšel ven všechen vzduch. Šunkovar naplníme tak dva až tři centimetry pod okraj.
7. Válec šunkovaru uzavřeme pístem s pružinou.
8. Maso v šunkovaru necháme dva dny odstát - nejlépe v ledničce, případně na balkóně, pokud je venku dostatečně chladno.
 
Nyní máme dva dny na to, abychom vymysleli, v čem budeme tu šunku vařit. Šunka se má vařit dvě až tři hodiny při 80°C. Můžeme různě improvizovat, ale nejlepším řešením je použít zavařovací hrnec s termostatem. My jsme se rozhodli právě takhle a než šunka uzrála, jeli jsme si ho koupit. Kromě času nemusíme hlídat vůbec nic a šunka se krásně uvaří.
Takže předpokládejme, že máme zavařovací hrnec nebo něco podobného, a jdeme na to. Šunkovar postavíme do hrnce a dopustíme do hrnce vodu do výšku cca dva centimetry pod horní okraj šunkovaru. Zapneme hrnec a počkáme, až termostat poprvé vypne. To jsme dosáhli osmdesáti stupňů. Od této chvíle měříme čas. Dvě hodiny by měly stačit, pouze pokud jsme měli předtím šunkovar na mrazu, čas přiměřeně prodloužíme.
Po dvou až třech hodinách je šunka hotová. Vytáhneme a necháme vychladnout.
 
Vyrobili jsme úžasnou vita-auriánskou šunku. Teplota úpravy masa nepřesáhla 80°C, takže zářivá energie masa je spolehlivě zachována. Navíc jsme nepoužili žádnou chemii - jen sůl a med, takže organismus nijak nezatěžujeme. A co k ní? Třeba náš domácí chléb...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Vyrobte si domácí jogurt

Zdeněk Breitenbacher
Domácí výroba potravin má mnoho výhod. Za prvé víte přesně, z čeho se váš výrobek skládá a můžete se spolehlivě vyhnout konzervantům a jiným éčkům. Za druhé si opravdu pochutnáte, což vyplývá jednak z čerstvosti a jednak z už zmíněné nepřítomnosti éček. A za třetí zpravidla výrazně ušetříte. Jako třeba na domácím jogurtu. Podívejte se spolu s námi, jak se takový domácí jogurt vyrábí.

Fazolová pomazánka s lístky tymiánu

Jolana a Zdeněk Breitenbacherovi
Oblíbeným pohoštěním pro návštěvu jsou pomazánky všeho druhu. Ty se totiž dají namazat na chleba nebo jiné pečivo, anebo když nechcete tolik jíst, tak také nabírat na tortilové trojhránky. Tímto způsobem snadno pohostíte jak vyhládlé hosty, tak i ty, kteří tolik jíst nechtějí.
Mezi nejoblíbenější u nás patří pomazánka česneková a rybičková (ze sardinek). Tvarůžková už není pro každého, ale třeba takovou fazolovou pomazánkou návštěvu příjemně překvapíte. Zkuste ji spolu s námi...

Jistě si mnozí vzpomínáte, jak naši prarodiče, a mnohdy i rodiče, používali na praní jádrové mýdlo. V době našich babiček bylo věhlasné kostkové mýdlo s jelenem a později se mýdlo prodávalo ve formě mýdlových vloček. Určitě vás nepřekvapí, že jádrové mýdlo opět prožívá svou renesanci, a to zejména díky mladým maminkám, které se snaží chránit své malé děti před agresivitou dnešních pracích prášků.
Alergie a vyrážky jsou u dětí častým problém, a tak se maminky stále častěji vracejí k praní v jádrovém mýdle. Mnohdy ale vůbec nevědí, jak na to, nebo mají pochybnosti o tom, jestli takovýmto praním nezničí automatickou pračku se spoustou elektroniky a chytrých funkcí. V tomto článku se tedy dozvíte vše o praní v jádrovém mýdle a předesílám, že pračku v žádném případě nezničíte.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi