nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Velikonoční chlebíček s hádankou

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Máme tu jaro, a tak jsme venku, kdykoliv nám čas dovolí. Přesto si ale najdeme čas na to, udělat si něco svátečního k jídlu. Dnešní velikonoční pondělí jsme uvítali svátečním velikonočním chlebíčkem. Je to chléb, jaký pečeme vždy, dnes jsme mu ale dali sváteční podobu. Podívejte se s námi, jak takový jarní sváteční chléb vypadá a hlavně - jak si ho můžete jednoduše vyrobit...

Nejdříve fotografie a potom hádanka: Jak se takový chlebík dělá?
 
 
• Chcete-li vědět, jak se takový chlebík dělá, rozklikněte si tento odkaz.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Mrkvový velikonoční beránek

Jolana Breitenbacherová
Blíží se Velikonoční svátky a k nim neodmyslitelně patří sladký moučník ve tvaru beránka. Pokud máte chuť vyzkoušet letos něco nového, neotřelého, co se bude zcela odlišovat od tradičních piškotových variant beránka, máme pro vás recept, ve kterém je největším podílem zastoupená strouhaná mrkev. Skutečně, je zde více mrkve, než mouky. Tento moučník je naprosto vynikající a ocení jej zejména ti, kteří dávají přednost mokřejšímu vláčnému těstu před suchým piškotem.

Jak to ty želvy dělaj'?

Zdeněk Breitenbacher
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Makro- nebo mikro-biotika?

Zdeněk Breitenbacher
V receptech, které upřednostňujeme, je poměrně málo komponent. Je to zcela záměrně. Známé makrobiotické stravování vám bude radit spíš opak – v každém jídle by měly být všechny chutě a všechny barvy. Na první pohled to vypadá rozumně, jenže až si takovou makrobiotickou stravu budete dělat častěji, zjistíte, že vlastně každý den jíte to samé – stejné chutě, stejné barvy...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi