nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

V zdravém těle zdravý duch (nebo naopak?)

 
 
Kdo už někdy uvažoval o zákonitostech, které vedou k dobré kondici a dlouhému životu, celkem instinktivně ví, že je potřeba se hýbat. To je správný postřeh, mnohokráte podpořený v literatuře, osobní zkušeností i nejrůznějšími organizovanými aktivitami. Je ale nutné vědět, kde je samotný počátek tohoto blahodárného vlivu, který nesmíme vynechat, abychom celou vynaloženou energii nepromarnili. Heslo z titulku jste už určitě slyšeli. Možná s ním přišel zakladatel Sokola, pan Tyrš, možná někdo jiný, ale slýcháváme ho často. Tak teď vás možná překvapím:

Není to pravda!
Tedy, alespoň ne v tom smyslu, jak autor hesla zamýšlel – že budeme-li se starat o tělo, bude v pořádku i duch. Nikoliv – ve skutečnosti je to přesně naopak. Je to psychika, kdo vládne našemu zdraví, ne tělo. Kdo má v pořádku psychiku, kdo má optimistickou mysl, kdo se dokáže radovat z každé maličkosti, ten je na tom překvapivě dobře i se svým fyzickým zdravím. Jak je to možné?
Může za to náš imunitní systém. To je velmi křehký systém spousty funkcí, které ale mají za úkol jediné: Sloužit našemu bytí. A když jsme v depresi, když nás nic nebaví, když nás někdo zklamal a jen těžko hledáme, proč vlastně máme žít, ten imunitní systém přestane z naší mysli dostávat vědomé i podvědomé povely – udržovat toto tělo zdravé a plné života.
Naopak, kdo se těší na každý příští okamžik, kdo si dokáže vychutnat a naplno prožít každý den, ten dává svému imunitnímu systému jasné pokyny – říká: „Mně se tu moc líbí, mě to tu moc baví, dej mi dokonalé zdraví, ať si to užiju co nejvíc a co nejdéle“. A imunitní systém ví přesně, co má dělat.
Myslete na to a snažte se udržet především svou mysl v pohodě a dobré náladě. To je vaše nejsilnější zbraň proti stárnutí. A vaše tělo bude vaši mysl následovat. Bude vás bavit sport, bude vás bavit jakákoliv aktivita. Kdo je aktivní, nestárne.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Nevím jak vy, ale já mám hodně sedavé zaměstnání, jsem celý den v kanceláři, a tak mám docela málo příležitostí k pohybu. Takový dřevorubec je na tom mnohem líp, je celý den venku, hýbe se až až a nemusí řešit, jak to udělat, aby se za celý den aspoň trochu pohnul.
My programátoři to máme těžší. I když jsem si dal závazek aspoň párkrát za směnu si zacvičit, moc to nefungovalo, protože když jsem se zakousl do nějakého problému, uběhla směna jak nic a až bolavá záda mi dala vědět, že jsem si zase nezacvičil. Tak co s tím? Nakonec jsem to vymyslel po programátorsku...

V České republice máme lékařskou péči dostupnou pro každého, zdarma a na vysoké úrovni. Nevěříte? Je to skutečně pravda. Ale jak jistě tušíte, má to háček. Ona totiž platí vždy jen dvě z těchto tvrzení zároveň: Lékařská péče je dostupná pro každého a zdarma – ale není na vysoké úrovni. Lékařská péče je zdarma a na vysoké úrovni – ale ne pro každého. Lékařská péče je dostupná pro každého a na vysoké úrovni – ale není zdarma...

Hlásím se vám z druhého dne hladovění. Jak víte z předchozího článku, včera jsem vyhlásil očistnou hladovku a dnes pokračuji prvním dnem zcela bez jídla, jen o vodě. Den jsem začal hezky zostra: Hodinovým zápasem ve squashi - s kolegou, který je (aspoň prozatím) lepším hráčem, než jsem já. Po půlhodině to bylo 3:3 na sety, což ho docela znervóznilo, ale pak vzchopil a už mi moc šancí nedal. Ale cíl byl splněn - pořádně si zaběhat a důkladně se vypotit. Užitečná součást očisty. V práci mě pak čekala první větší nástraha...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi