nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

V józe se nezávodí

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VII.
 
 
Jestli jste si už s námi zacvičili Pozdrav slunci nebo Pozdrav měsíci, mohli jste zaznamenat, že některé pozice pro vás nejsou úplně jednoduché anebo že v nich příliš dlouho nevydržíte. Možná si dokonce všimnete, že vašim přátelům to jde lépe. Nenechte se tím zneklidňovat a nenechte se vyprovokovat k tomu, abyste šli za hranice toho, co vám tělo dovolí. Jsme na samotném začátku a není důvod k tomu, abychom někam spěchali - to už by nebyla jóga a ochudili bychom se o to nejlepší, co nám může jóga v této fázi nabídnout.

Nejvyšším cílem jógy je poznání, nikoliv dosahování dokonalých pozic těla, přestože vám může spousta výpravných knížek o józe tvrdit opak. Cílem jógy je poznávat sebe sama, včetně hranic, které aktuálně máme, a možností, které jsou před námi. Teprve až budeme sami sebe dokonale znát, pak můžeme jít dále a poznávat to, čeho jsme součástí - tedy celou existenci, celé universum. Někdo to stihne do konce svého života, ale většina z nás nikoliv. Je to důvod k tomu, abychom někam spěchali?
Ne, není.
  Existence každého z nás dokonale vybavila k těm úkolům, které jsme od ní dostali. Někomu je dáno, aby došel nejvyšších stupňů poznání, a někdo jiný má ve svých úkolem (a možnostech) něco jiného. Je důležité, abychom si to uvědomili a snažili se rozpoznat, co s námi vlastně existence zamýšlí.
 
Kdo to nedokáže poznat, ten se pachtí za vzdušnými zámky a za věcmi, které mu nejsou určeny. Navíc my Evropané, ovlivnění dvoutisíciletou křesťanskou kulturou, předpokládáme, že na všechno máme jen jeden život, a co během něj nestihneme, tak nestihneme nikdy. Odtud pramení ta snaha o rychlý pokrok, o dosahování hmatatelných výsledků, milestonů, úspěchů a vítězství ve všech sférách života.
 
Indové to mají jednodušší. Předpokládají, že těch životů mají k dispozici tolik, kolik bude potřeba k tomu, aby došli nejvyššího poznání a splynuli s duchem vesmíru, s existencí či - jak oni říkají - s brahma. To se jim to žije, když mají tolik času!
Nebudu hodnotit, jestli je správnější teorie o převtělování či teorie o jednorázovém odchodu na věčnost, nebo snad materialistický názor, že po smrti je definitivní konec. To si přeberte sami. Teorie o převtělování ale dává lidem větší klid a nenutí je k dosahování úspěchů za každou cenu. To se projevuje i v józe. Jóga není sport, v józe se nezávodí. Jak vždycky říkal můj jógový mistr, v józe nezávodíme ani s ostatními, ani sami se sebou.
 
 
Může se stát, že ten, kdo cvičí hned vedle vás, se předkloní daleko hlouběji než vy, jeho záklony budou dokonalé jako turecký měsíc a ve zkrutu se vytočí skoro jako Meryl Streepová ve filmu Smrt jí sluší. Kdybych se o totéž pokusil já, tak skončím v lepším případě s nataženými úpony beder a budu chodit týden jen po čtyřech. V horším případě si něco utrhnu a chodit nebudu nejméně tři měsíce. Ale já nezávodím, mně to nevadí, proto taky pořád chodím po svých. Moje úkoly jsou jiné a vy to prostě máte podobně.
 
Půjdeme opatrnými krůčky tak, abychom si neublížili, a aby náš prožitek byl příjemný. I když nám to ze začátku moc nepůjde, někde uvnitř, na jemnějších úrovních, se nám bude vylaďovat energie a my si toho brzy všimneme...
 
V józe se nezávodí
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Kde nás tělo v józe nejvíce omezuje a jak to napravit

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VIII.
Při bližším studiu jógy zjistíme, že tělesná cvičení nejsou tím hlavním, o co v józe jde. Jóga neusiluje o zdravé a krásné tělo, nýbrž o čistou mysl, schopnou hlubokých vhledů a poznání. Toho se dosahuje koncentrací a meditací v některé ze sedacích poloh - nejčastěji se zkříženýma nohama a s koleny na zemi, aby měl meditující stabilní polohu. Jenže tělo, které není dostatečně ohebné a přizpůsobivé, začne brzy meditujícího rušit - zkrácené svaly a šlachy nás táhnou, páteř se nám bortí a myšlenky nám utíkají k rušivým signálům z těla.
Právě proto jogíni cvičí. Trénují svoje tělo, aby je v meditaci nerušilo. My prozatím nemáme takové vysoké cíle, spokojíme se s klidnou myslí a zdravým a krásným tělem. A protože jsme začátečníci, brzy zjistíme, kde nám tělo při cvičení překáží. Kde to obvykle je a co s tím můžeme dělat?

Tvarůžky - zázrak z Hané

Zdeněk Breitenbacher
Ať už vám tvarůžky voní či nikoliv, jsou bez jakýchkoliv pochybností tím nejzázračnějším mléčným výrobkem, který můžete ve vesmíru najít. Největším zázrakem je jejich nutriční hodnota, tedy mimořádně příznivé složení, pro které je velmi vhodné zařadit je do našeho zdravého jídelníčku. Těch zázraků je ale provází více a my se na ně podrobně podíváme.

Občas se ocitneme v situaci, kdy máme udělat nějaké důležité rozhodnutí - a nevíme si rady. Zvažujeme věci ze všech stran, už známe výhody i nevýhody jednotlivých variant, ale stále se nemůžeme rozhodnout.
Naše bytost ovšem není obdařena jen vědomím, které vše zvažuje a hodnotí, nýbrž také podvědomím, které sahá mnohem hlouběji a má jemné spojení s celým universem. A tak na podvědomé úrovni je rozhodnutí dávno provedeno, jen ještě nevybublalo až do vědomí. Jak se můžeme do svého podvědomí podívat? Jak v něm číst? Jak dostat na povrch informace, které potřebujeme?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi