nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

V józe se nezávodí

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VII.
 
 
Jestli jste si už s námi zacvičili Pozdrav slunci nebo Pozdrav měsíci, mohli jste zaznamenat, že některé pozice pro vás nejsou úplně jednoduché anebo že v nich příliš dlouho nevydržíte. Možná si dokonce všimnete, že vašim přátelům to jde lépe. Nenechte se tím zneklidňovat a nenechte se vyprovokovat k tomu, abyste šli za hranice toho, co vám tělo dovolí. Jsme na samotném začátku a není důvod k tomu, abychom někam spěchali - to už by nebyla jóga a ochudili bychom se o to nejlepší, co nám může jóga v této fázi nabídnout.

Nejvyšším cílem jógy je poznání, nikoliv dosahování dokonalých pozic těla, přestože vám může spousta výpravných knížek o józe tvrdit opak. Cílem jógy je poznávat sebe sama, včetně hranic, které aktuálně máme, a možností, které jsou před námi. Teprve až budeme sami sebe dokonale znát, pak můžeme jít dále a poznávat to, čeho jsme součástí - tedy celou existenci, celé universum. Někdo to stihne do konce svého života, ale většina z nás nikoliv. Je to důvod k tomu, abychom někam spěchali?
Ne, není.
  Existence každého z nás dokonale vybavila k těm úkolům, které jsme od ní dostali. Někomu je dáno, aby došel nejvyšších stupňů poznání, a někdo jiný má ve svých úkolem (a možnostech) něco jiného. Je důležité, abychom si to uvědomili a snažili se rozpoznat, co s námi vlastně existence zamýšlí.
 
Kdo to nedokáže poznat, ten se pachtí za vzdušnými zámky a za věcmi, které mu nejsou určeny. Navíc my Evropané, ovlivnění dvoutisíciletou křesťanskou kulturou, předpokládáme, že na všechno máme jen jeden život, a co během něj nestihneme, tak nestihneme nikdy. Odtud pramení ta snaha o rychlý pokrok, o dosahování hmatatelných výsledků, milestonů, úspěchů a vítězství ve všech sférách života.
 
Indové to mají jednodušší. Předpokládají, že těch životů mají k dispozici tolik, kolik bude potřeba k tomu, aby došli nejvyššího poznání a splynuli s duchem vesmíru, s existencí či - jak oni říkají - s brahma. To se jim to žije, když mají tolik času!
Nebudu hodnotit, jestli je správnější teorie o převtělování či teorie o jednorázovém odchodu na věčnost, nebo snad materialistický názor, že po smrti je definitivní konec. To si přeberte sami. Teorie o převtělování ale dává lidem větší klid a nenutí je k dosahování úspěchů za každou cenu. To se projevuje i v józe. Jóga není sport, v józe se nezávodí. Jak vždycky říkal můj jógový mistr, v józe nezávodíme ani s ostatními, ani sami se sebou.
 
 
Může se stát, že ten, kdo cvičí hned vedle vás, se předkloní daleko hlouběji než vy, jeho záklony budou dokonalé jako turecký měsíc a ve zkrutu se vytočí skoro jako Meryl Streepová ve filmu Smrt jí sluší. Kdybych se o totéž pokusil já, tak skončím v lepším případě s nataženými úpony beder a budu chodit týden jen po čtyřech. V horším případě si něco utrhnu a chodit nebudu nejméně tři měsíce. Ale já nezávodím, mně to nevadí, proto taky pořád chodím po svých. Moje úkoly jsou jiné a vy to prostě máte podobně.
 
Půjdeme opatrnými krůčky tak, abychom si neublížili, a aby náš prožitek byl příjemný. I když nám to ze začátku moc nepůjde, někde uvnitř, na jemnějších úrovních, se nám bude vylaďovat energie a my si toho brzy všimneme...
 
V józe se nezávodí
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Kde a s kým cvičit jógu?

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga X.
Je možné, že dozrál čas, a vy uvažujete o tom, že začnete cvičit jógu. Můžete začít doma s nějakou knížkou - podobně jako já kdysi, anebo začnete docházet na nějaká pravidelná cvičení. Dříve ta knížka byla vlastně jedinou možností, jak začít, protože učitelů jógy bylo velmi málo. Dnes je určitě lepší začít cvičit někde ve skupině, protože nabídka cvičení je veliká. Dostáváme se tak k opačnému problému - které z dostupných cvičení je pro mne nejvhodnější? Který učitel bude pro mne nejlepší?

Svěťte neděli

Zdeněk Breitenbacher
Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Pojďte se mnou do čajovny

Zdeněk Breitenbacher
Čaj zcela neodmyslitelně patří k pohodě, jedné ze tří základních složek elixíru mládí. Při čaji lze odpočívat i tvořit, dokonce i nakupovat – alespoň tedy v Orientu. Čaj nemá rád spěch, vše v jeho přípravě a pití má správný čas a pořadí – a v našem životě bychom si to měli uspořádat také tak.
Jestlipak si dokážete aspoň jednou za týden najít hodinku, kdy si uděláte maximální možnou pohodu, kdy se nenecháte ničím rušit a kdy zahodíte za hlavu všechny starosti? Kdy zapomenete, že máte za sebou dlouhý a uspěchaný týden a zvolníte své neklidné myšlenky? Představte si, že je neděle (nevadí, že je teprve úterý), je čas pro odpočinek, uvolnění a dobrou náladu. Dnes nebudeme sportovat a už vůbec ne dohánět věci, které jsme v uplynulých dnech nestihli. Víte co, pojďte se mnou do čajovny...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi