nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Tři hlavní ingredience elixíru lásky

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky V.
 
 
Při vaření elixíru lásky platí stejná pravidla, jako při vaření elixíru mládí. Především potřebujete stejné ingredience, jako pro elixír mládí - pohodu, aktivitu a životosprávu. Bez nich elixír lásky neuvaříte, a pokud vás přece jen Amor svým šípem zasáhne, je to jen omylem a vše se zase velmi rychle rozpadne. Nám ale nejde o chvilková dobrodružství a chceme vytvořit něco trvalejšího. Začneme tedy poctivým elixírem mládí a přidáme další tři nezbytné ingredience. Které to jsou?

 
SEBEVĚDOMÍ
Sebevědomí je analogií k pohodě, první ingredienci elixíru mládí. Je to stav psychiky, kdy jsme si jisti sami sebou a víme, že se můžeme sami na sebe spolehnout. Že když se do něčeho pustíme, tak že to taky zvládneme. Prostě si věříme. Sebevědomí a pohodu náš protějšek vycítí a bude vědět, že s námi se může pustit i do těch nejsmělejších plánů.
Bude také vědět, že když se mu v životě přihodí něco nepříjemného (nemoc, ztráta zaměstnání...), že ten druhý nezpanikaří, ale že mu bude oporou - že to prostě spolu zvládnou. Bude se s tím druhým cítit bezpečně, a to je jeden z nejdůležitějších předpokladů vzniku hlubšího vztahu.
 
ODSTUP OD MINULOSTI
Je naprosto nezbytné pochopit, že láska k nám nemůže přijít, dokud v sobě chováme nejrůznější pozůstatky minulých vztahů. Ty pozůstatky jsou materiální i duchovní. Těmi materiálními jsou nejčastěji společně nabyté předměty nebo dárky od našich předchozích partnerů. S nostalgií je oprašujeme a neuvědomujeme si, že jsou nositeli myšlenkových struktur, které nás vracejí zpátky a nedovolují nám otevřít se novým vztahům.
Těmi duchovními pozůstatky jsou především přetrvávající citová vazba - kdy nejsme schopni na toho druhého zapomenout a uchováváme si v srdci naději na obnovení vztahu. Dalším duchovním blokem mohou být různé staré křivdy a podrazy, ke kterým eventuelně ve starém vztahu došlo, a nemůžeme se zbavit nenávisti k bývalému partnerovi. Naše srdce zůstává uzavřené, neproniknutelné a plné nedůvěry.
Chceme-li zažít něco nového a krásného, musíme se s minulostí definitivně rozloučit. Více o očistě partnerských vztahů najdete zde.
 
NESOBECKOST
Člověk, který hledá lásku, nesmí začínat své úvahy tím, že od života chce něco dostat - v tomto případě získat partnera a jeho prostřednictvím všechny výhody, které společný život přináší. V takovém případě totiž buduje vztah jiného typu, vztah založený na uspokojování vlastních potřeb, jak jsme již popsali zde, v odstavci o vděčnosti. S láskou to nemá nic společného.
Člověk toužící po lásce musí být plný touhy sdílet to, co je v něm dobré. Musí chtít dávat, nikoliv přijímat. Musí překypovat touhou rozdávat svou lásku těm, kteří jsou kolem něj a které potkává. Někdo to bude ignorovat, někdo možná i zneužívat, ale dříve nebo později se najde někdo, kdo to cítí podobně, a ti dva do sebe zapadnou jako klíč do zámku.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Může muž milovat dvě ženy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVI.
Nevěra nebo třeba jen nerealizovaná touha po jiném než legitimním partnerovi - to jsou situace staré jako lidstvo samo. Pomiňme sexuální dobrodruhy, kterým o žádný vztah nejde; je tu stále velké množství lidí, kteří mají svého stálého partnera a vedle něj ještě někoho dalšího. Jak se může stát, že člověk kolísá mezi více partnery? Co je to za vztahy? Miluje takový člověk oba partnery, s nimiž pravidelně spí? Možná si myslí, že ano, a ulehčuje tak svému svědomí. Je to ale skutečně možné - milovat dva lidi současně?

Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

Na jméno Paul Chappius Bragg jsem poprvé narazil v knize „Hladovění“ od Gennadije Malachova. Je tam mnohokrát citován coby dietolog a představitel „americké školy“ hladovění a Malachov se ve svých začátcích učil právě u něj. Z jiných pramenů jsem se také dočetl, že Bragg se hodně věnoval dlouhověkosti a že se prý dožil pětadevadesáti let, přičemž údajně zemřel nešťastnou náhodou po nějaké nehodě při surfování. To je určitě dobrý předpoklad stát se celebritou Elixíru mládí a my si tedy o něm napíšeme něco více...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi