nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Tak co, ogaři, jíte pohanku?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
V Beskydech, kousek pod Radhošťem, je v malebné vesničce ukryt snad poslední mlýn na pohanku v českých a moravských zemích. Jestli stejně jako my patříte k obdivovatelům starých řemesel a mistrů, kteří si své umění předávají po celé generace až do nynějších časů, určitě se tam vypravte. Budete-li mít štěstí, pak vás mlýnem provede sám pan Zdeněk Šmajstrla, čtvrtý v generaci mlynářské rodiny. Uvítá vás slovy „Tak co, ogaři, jíte pohanku?“ a povypráví vám o pohance tak krásně, že si v jeho podání pohanku prostě musíte zamilovat...

Aby vás nenechal na holičkách, pošle vás za dcerou do prodejničky, kde si zakoupíte nejenom lámanou pohanku, ale také mouku, krupici na kaši a zahušťování jídel, těstoviny a dokonce i pohankové křupky. A chcete-li, kupte si i polštář na spaní, vyplněný pohankovými slupkami - krásně se pod vámi vytvaruje a vaše bolavá záda si konečně odpočinou. Já sám na takovém polštáři spávám už roky a opravdu se mi spává dobře.
 
Jste-li už na pohanku správně naladěni, něco si z ní uvaříme. Bude to pohanka na cibulce s hráškem. Co budeme potřebovat?
1) Hrnek pohanky, samozřejmě nejlépe od pana Šmajstrly. Najdete ji ve zdravých výživách, nebo si pro ni zajeďte rovnou k němu. My tam také čas od času zajedeme a vezmeme plné auto - ta čínská pohanka, co se sem jinak vozí, nám prostě tolik nechutná...
2) Stejně velký hrnek vody
3) Zmražený hrášek (200g)
4) Dvě středně velké cibule
5) Olej (nejlepší je to s panenským slunečnicovým)
6) Sojovou omáčku (jen kvalitní, nejlepší je Tamari, pak ještě je dobrá Johnsen Shoyu. Ostatním se raději vyhněte, je tam spousta konzervantů, glutamátu a cukru.)
7) Koření. Dáváme kari a pepř, někdy místo kari jen kurkumu.
 
Pohanku dáme do hrnce. Vodu nalejeme do varné konvice, přivedeme do varu a zalijeme pohanku. Tím se voda trochu ochladí, tak ji ještě spolu s pohankou v tom hrnci přivedeme k varu, ale dále nevaříme, odstavíme a přikryjeme pokličkou.
Rozmrazíme hrášek. Nakrájíme cibuli a hodíme na pánev (pánev tak velkou, aby se nám tam pak vešla i ta pohanka a hrášek) Cibuli zalijeme trochou oleje, stačí málo, jen aby se nepřipalovala. Osmahneme do zlatova, přidáme hrášek a koření. Ještě chvilku smažíme i s hráškem, pak přidáme pohanku a dobře zamícháme. Zakápneme sojovkou, množství podle zvyku a chuti.
A je to hotovo. Nejchutnější je to druhý den, kdy je to zaleželé a chutě se propojí. Všimněte si, že tam vůbec nedávám sůl. Tu dodá ta sojovka - Tamari a Johnsen Shoyu se vyrábějí kromě jiného z mořských řas, které tu sůl obsahují. Tím také nepotřebují ty glutamáty.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jáhlové karbanátky

Zdeněk Breitenbacher
Proč zrovna jáhlové? Hned z několika důvodů – za prvé jáhly na rozdíl od pšenice a pšeničné mouky neobsahují lepek, na který jsou někteří lidé citliví. Za druhé, jáhly jen minimálně sají olej, takže spotřebujeme méně oleje než na klasické karbanátky. No a za třetí, je to vítaná změna...

Pět úrovní osobní hygieny

Zdeněk Breitenbacher
Co se vám vybaví, když se řekne „Osobní hygiena“? Většina z nás si představí pár základních zásad, jako čistit si zuby dvakrát denně, mýt si ruce před každým jídlem a po každé návštěvě toalety, občas se vykoupat nebo osprchovat. Muži přidají pravidelné holení, ženy pak nezapomenou na nalíčení. Tím jsme v podstatě osobní hygienu vyčerpali. Ve skutečnosti má hygiena mnohem více úrovní a to, co většina lidí pod pojem hygiena zahrnuje, patří jen mezi jednu z nich. Podívejme se na všechny úrovně popořádku.

Jak jednoduše udržovat kvásek

Jolana Breitenbacherová
Kváskové pečivo je nejen chutné, ale také velmi zdravé. Často se však pečení z kvásku bojíme, protože je to něco, co neznáme, je to nové, a nejsme si tudíž jisti tím, že to vyjde. Času nemá nikdo nazbyt, a tak jsme rádi, když je vynaložené úsilí korunováno úspěchem. Udržování kvásku a pečení z něj je ve skutečnosti velmi jednoduché a nezabere příliš času. Jenom vědět, jak na to. Takže nebojte se toho a pojďte to alespoň jednou zkusit.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi