nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Tak co, ogaři, jíte pohanku?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
V Beskydech, kousek pod Radhošťem, je v malebné vesničce ukryt snad poslední mlýn na pohanku v českých a moravských zemích. Jestli stejně jako my patříte k obdivovatelům starých řemesel a mistrů, kteří si své umění předávají po celé generace až do nynějších časů, určitě se tam vypravte. Budete-li mít štěstí, pak vás mlýnem provede sám pan Zdeněk Šmajstrla, čtvrtý v generaci mlynářské rodiny. Uvítá vás slovy „Tak co, ogaři, jíte pohanku?“ a povypráví vám o pohance tak krásně, že si v jeho podání pohanku prostě musíte zamilovat...

Aby vás nenechal na holičkách, pošle vás za dcerou do prodejničky, kde si zakoupíte nejenom lámanou pohanku, ale také mouku, krupici na kaši a zahušťování jídel, těstoviny a dokonce i pohankové křupky. A chcete-li, kupte si i polštář na spaní, vyplněný pohankovými slupkami - krásně se pod vámi vytvaruje a vaše bolavá záda si konečně odpočinou. Já sám na takovém polštáři spávám už roky a opravdu se mi spává dobře.
 
Jste-li už na pohanku správně naladěni, něco si z ní uvaříme. Bude to pohanka na cibulce s hráškem. Co budeme potřebovat?
1) Hrnek pohanky, samozřejmě nejlépe od pana Šmajstrly. Najdete ji ve zdravých výživách, nebo si pro ni zajeďte rovnou k němu. My tam také čas od času zajedeme a vezmeme plné auto - ta čínská pohanka, co se sem jinak vozí, nám prostě tolik nechutná...
2) Stejně velký hrnek vody
3) Zmražený hrášek (200g)
4) Dvě středně velké cibule
5) Olej (nejlepší je to s panenským slunečnicovým)
6) Sojovou omáčku (jen kvalitní, nejlepší je Tamari, pak ještě je dobrá Johnsen Shoyu. Ostatním se raději vyhněte, je tam spousta konzervantů, glutamátu a cukru.)
7) Koření. Dáváme kari a pepř, někdy místo kari jen kurkumu.
 
Pohanku dáme do hrnce. Vodu nalejeme do varné konvice, přivedeme do varu a zalijeme pohanku. Tím se voda trochu ochladí, tak ji ještě spolu s pohankou v tom hrnci přivedeme k varu, ale dále nevaříme, odstavíme a přikryjeme pokličkou.
Rozmrazíme hrášek. Nakrájíme cibuli a hodíme na pánev (pánev tak velkou, aby se nám tam pak vešla i ta pohanka a hrášek) Cibuli zalijeme trochou oleje, stačí málo, jen aby se nepřipalovala. Osmahneme do zlatova, přidáme hrášek a koření. Ještě chvilku smažíme i s hráškem, pak přidáme pohanku a dobře zamícháme. Zakápneme sojovkou, množství podle zvyku a chuti.
A je to hotovo. Nejchutnější je to druhý den, kdy je to zaleželé a chutě se propojí. Všimněte si, že tam vůbec nedávám sůl. Tu dodá ta sojovka - Tamari a Johnsen Shoyu se vyrábějí kromě jiného z mořských řas, které tu sůl obsahují. Tím také nepotřebují ty glutamáty.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Brokolice na česneku a bazalce

Zdeněk Breitenbacher
Jestlipak už máte odvahu se mnou vyzkoušet nějaké netradiční jídlo? Zatím jsme jen nahrazovali běžné suroviny těmi samými, jen s jinou, mnohem vyšší kvalitou. Nyní uděláme další krok a vyzkoušíme něco, co v kuchařkách Magdaleny Dobromily Rettigové určitě nenajdete. Bude to brokolice na česneku a bazalce.

Kde se stárne nejrychleji

Zdeněk Breitenbacher
Teď půjde do tuhého. Jestlipak víte, kde stárnete nejrychleji? Ne? Tak já vám to prozradím: Před televizí! Jen si to představte: Otevřete si pivo a chipsy, sednete si do křesla, natáhnete se pro dálkový ovladač a projíždíte programy, kde je co zajímavého. Večer uplyne, ani nevíte jak, a všechny tři pilíře mládí – pohoda, aktivita, životospráva – dostaly pořádně na frak. Pojďte, rozebereme si to jednotlivě:

Čočková fazolová polévka

Zdeněk Breitenbacher
Máte zájem vyzkoušet další recept z naší pomyslné kuchařky zdravého vaření? Nuže, zde je: Čočková fazolová polévka. Neděste se, nebudeme kombinovat fazole a čočku. Půjde o fazolačku, ale z tradiční čočkové polévky si také něco vypůjčíme...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi