nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Tajemství pohody - láska

 
 
Nejhlubším tajemstvím pohody je láska – láska nejenom partnerská, ale láska univerzální – k sobě samotnému, k lidem kolem nás, k věcem, které nás obklopují. Láska ke všemu, co vezmeme do ruky a užíváme. Láska k tomu, co právě vyrábíme pro někoho neznámého...
Na vánoce jsem od otce dostal koupelovou sadu – krabičku, ve které byl sprchový gel, koupelová pěna a pár dalších věcí. Jakkoliv se to o věcech běžné spotřeby nedá říci, tahle sada byla už na první dotek jiná, jakoby očarovaná...

 
Z krabičky na mě dýchla obrovská pohoda – a láska. Byly v ní už zmíněný gel a pěna a také pár dalších věcí, o kterých výrobce věděl, že patří k oné velmi krásné pohodě při koupeli – a tak je k tomu gelu a pěně přiložil. Jemná froté žínka, ručně vyráběné mýdlo a také dvě ručně vyrobené svíčky – aby ta pohoda byla dokonalá. Každá lahvička byla ručně převázána stužkou, žínka byla pečlivě složená do ruličky a také převázaná stužkou – a dokonce i na tom mýdle byla stužka. A všechny věci byly pečlivě poskládány do z překližky slepené, černě lakované krabičky.
Nevím, čí ruce tu sadu vyrobily, otec už dávno neví, kde ji koupil, ale tolik pohody a lásky pohromadě jsem snad ještě nedostal. Člověk, který tu sadu vyrobil, nevěděl, pro koho bude, a přesto do ní vložil to nejcennější, co mohl – své srdce.
A krabička se složitou cestou dostala až ke mně – ke člověku, který vůbec netuší, kdo ji vyráběl. Možná to bylo v nějakém družstvu tělesně postižených – tam vzniká mnoho takových krásných věcí – protože ti lidé často mnohem lépe než my vědí, v čem jsou hodnoty tohoto světa.
Láska není vztah. Láska je stav. Stav plný vnitřní radosti a pohody. Stav, kdy chcete někomu udělat radost a nevíte, jestli vám za to poděkuje nebo ne. Dokonce nemusíte ani vědět, pro koho to bude. Nezáleží na tom. Dáváte své srdce, dáváte svou lásku – ze svého nevyčerpatelného zdroje.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

14. únor je svátkem svatého Valentýna a spolu s ním také všech zamilovaných. Slavíme ho i my s mojí ženou a tentokrát jsme si oslavu vylepšili valentýnskými jahodami, které se svojí červenou barvou a sladkou chutí k tomuto svátku velice dobře hodí. Přestože je únor a za oknem spousta sněhu, není problém čerstvé jahody sehnat, protože obchodníci vždy dobře vědí, jaké datum se v kalendáři blíží a co se k čemu hodí. Máte-li zájem, připojte se k nám a udělejte si valentýnské jahody také...

Mnoho lidí se mě ptá, jestli věřím na přátelství mezi mužem a ženou. Přátelství, ve kterém není láska ani zamilovanost. Ti lidé jsou často konfrontováni s vlastní zkušeností, kdy jsou v nějakém neurčitém vztahu, který se nevyvíjí k hlubšímu spojení, a oni tomu nerozumí. Co ke mně ten druhý cítí? Čeká něco víc? Nebo mu to takhle stačí? A co já, neudržuji nějaký kontakt jen proto, že doufám, že někdy přece jen dojde k většímu sblížení? Prostoru pro zmatky a nepochopení je tu víc než dost. Je nanejvýš nutné pochopit, jak se věci doopravdy mají, a umět to rozpoznávat.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi