nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Tajemství pohody - láska

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Nejhlubším tajemstvím pohody je láska – láska nejenom partnerská, ale láska univerzální – k sobě samotnému, k lidem kolem nás, k věcem, které nás obklopují. Láska ke všemu, co vezmeme do ruky a užíváme. Láska k tomu, co právě vyrábíme pro někoho neznámého...
Na vánoce jsem od otce dostal koupelovou sadu – krabičku, ve které byl sprchový gel, koupelová pěna a pár dalších věcí. Jakkoliv se to o věcech běžné spotřeby nedá říci, tahle sada byla už na první dotek jiná, jakoby očarovaná...

 
Z krabičky na mě dýchla obrovská pohoda – a láska. Byly v ní už zmíněný gel a pěna a také pár dalších věcí, o kterých výrobce věděl, že patří k oné velmi krásné pohodě při koupeli – a tak je k tomu gelu a pěně přiložil. Jemná froté žínka, ručně vyráběné mýdlo a také dvě ručně vyrobené svíčky – aby ta pohoda byla dokonalá. Každá lahvička byla ručně převázána stužkou, žínka byla pečlivě složená do ruličky a také převázaná stužkou – a dokonce i na tom mýdle byla stužka. A všechny věci byly pečlivě poskládány do z překližky slepené, černě lakované krabičky.
Nevím, čí ruce tu sadu vyrobily, otec už dávno neví, kde ji koupil, ale tolik pohody a lásky pohromadě jsem snad ještě nedostal. Člověk, který tu sadu vyrobil, nevěděl, pro koho bude, a přesto do ní vložil to nejcennější, co mohl – své srdce.
A krabička se složitou cestou dostala až ke mně – ke člověku, který vůbec netuší, kdo ji vyráběl. Možná to bylo v nějakém družstvu tělesně postižených – tam vzniká mnoho takových krásných věcí – protože ti lidé často mnohem lépe než my vědí, v čem jsou hodnoty tohoto světa.
Láska není vztah. Láska je stav. Stav plný vnitřní radosti a pohody. Stav, kdy chcete někomu udělat radost a nevíte, jestli vám za to poděkuje nebo ne. Dokonce nemusíte ani vědět, pro koho to bude. Nezáleží na tom. Dáváte své srdce, dáváte svou lásku – ze svého nevyčerpatelného zdroje.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Hladová reportáž - den první

Zdeněk Breitenbacher
Nedávno jsem psal o hladovce. Bylo to jen takové polechtání na úvod. Je ovšem pravdou, že hladovka má velmi pozitivní účinky. Pátrali jsme s ženou po nějaké literatuře a dostala se nám do rukou kniha Gennadije Malachova „Hladovění“. Je neuvěřitelné, jak silné očistné a omlazující účinky hladovka má, když je správně provedena.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel se najde. Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli jsem dostatečně připravený žák a jestli bude Gennadij Malachov tím správným učitelem. Dnes jsem tedy s jeho odborným vedením zahájil časově neupřesněnou hladovku s tím, že ji ukončím, až pocítím, že je vhodný čas. A vám budu psát reportáž o jejím průběhu.

Většina znás tráví ve svém zaměstnání podstatnou část všedního dne. Potkáváme se s nejrůznějšími lidmi - z různých stupňů hierarchie, různého vzdělání a různého lidského charakteru. S některými z nich sedíme v kanceláři nebo pracujeme na dílně, jiné potkáváme občas. Z podstaty věci s nimi musíme spolupracovat na společných cílech, což znamená nutnost komunikace a případné řešení odlišných názorů. Pokud jsou nesoulady v názorech a z nich vyplývající osobní konflikty na denním pořádku, je nejvyšší čas začít vztahy pročišťovat. Věřte mi, jde to.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi