nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Syna v devadesáti šesti? Proč ne?

 
 
Bulvár dnes přinesl pro nás velmi zajímavou zprávu:
Šestadevadesátiletý indický farmář Ramajit Raghav má další dítě. Stojí za to přečíst si i starší článek, který se věnuje narození předchozího Raghavova syna, to když Raghavovi bylo 94 let. Už tehdy to byl důvod pro zápis do Guinessovy knihy rekordů...

Je nad slunce jasné, že hranice máme jen takové, jaké si sami stanovíme. Raghav si žádné hranice nestanovil, a tak je stále mladíkem - jak i jeho žena výslovně potvrzuje. Na rýpavé poznámky, že jeho synové brzy osiří, reaguje slovy „To se nestane ještě dlouho, pokud mě neuštkne černá mamba.“ V onom starším článku je více informací, určitě stojí za přečtení.
 
Je zvláštní, že lidé, obdaření takovým výjimečným životem, nejsou nijak sdílní, a zvědavým novinářům toho moc neřeknou. Nad těmi dary, které jim naprostá většina z nás může jen závidět, se nijak zvlášť nezamýšlejí. Prostě „Bůh to tak chtěl.“ Berou to jako samozřejmost. Ve skutečnosti, ona to opravdu je samozřejmost, pokud se zamyslíme nad jejich prostým životem.
Ramajit Raghav je celý život farmářem a celý svůj život je aktivní - doslova ve dne i v noci. Přitom se můžeme domýšlet, že se nijak neutápí v hojnosti, ale naopak žije velice střídmě - podobně jako nedávno zmiňovaná 132-letá Antisa Chvičavová
 
Zjednodušený recept na elixír mládí je tedy odhalen:
AKTIVITA A STŘÍDMOST.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
...nebo naopak? Každopádně, vyznavač Elixíru mládí má jednu velmi důležitou vlastnost: Plánuje dlouhodobě, plánuje tak, jako kdyby tu měl být velmi dlouho, plánuje tak, jako kdyby byl nesmrtelný. Není žádná hranice, od které by si říkal, že to už nemá cenu, že už se výsledků nedožije. Nehledá žádný „quick-win“, nýbrž pečlivě sestavuje vše, co mu jednou - za dvacet, za padesát či za sto let přinese nějaký prospěch. A tak stavíme domy a sázíme stromy...

Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Kváskový chléb bez hnětení představuje úsporu času pro ty, kdo chtějí mít požitek z domácího kváskového chleba, ale nechtějí hníst bochník, což v konečném důsledku znamená drhnutí rukou a také povrchu kuchyňské linky. Při přípravě chleba podle tohoto receptu se těsto nehněte, pracuje se pouze s mísou a pekáčem, ale přesto bude váš bochník stejně poctivý a stejně chutný jako ten hnětený.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi