nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Sváteční oběd i ve všední den

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Jednou z hlavních zásad správného stravování je pohoda při jídle, dostatek času a naprostá absence nějakého stresu nebo spěchu. Jedině tak může tělo získat z potravin všechny živiny a správně je zpracovat. V opačném případě všechny cenné látky zase rychle vyjdou z těla ven a z potravin získáme z nich jen ty látky, které metabolismus dokáže zpracovat nejsnadněji. No – schválně hádejte, které to jsou?

Jsou to cukry a tuky. Ale z nich mnoho živin nenačerpáme, místo toho si ukládáme pod kůži další a další zbytečné kilogramy...
Bohužel, pracující člověk nejvíce odbývá právě to nejdůležitější jídlo dne – oběd. Spěcháme na oběd, tam ho do sebe rychle hodíme, poslední sousta už polykáme v poklusu a spěcháme zpátky na pracoviště. Ještě horší případ je, když si jídlo doneseme (nebo necháme donést) přímo na své pracoviště a jíme tam, v dílně, v kanceláři, u počítače nebo nad papíry. A během jídla pak řešíme svou práci a ani pak pořádně nevíme, co jsme vlastně jedli.
 
Přestávku na jídlo bychom v žádném případě neměli ošidit, šidíme pak sami sebe a především si poškozujeme zdraví a naději na dlouhodobé mládí. Chudák metabolismus vidí, že máme jinou práci, tak jen rychle uloží cukry a tuky a zbytek pošle zase ven...
Pokud vám můj popis uspěchaného oběda něco připomíná, je nejvyšší čas to změnit. Je-li to jen trochu možné, vyjděte si na oběd ven z pracoviště a vyhraďte si na něj tolik času, kolik je potřeba, abyste nemuseli spěchat. A pokud se přece jen chcete nebo musíte stravovat na pracovišti, alespoň si to jídlo vezměte do kuchyňky, přinejhorším aspoň k jinému stolu, než u kterého sedíte nebo stojíte celý den. To vám dá potřebný odstup od vašich pracovních povinností a umožní vám to plně se soustředit na jídlo.
Udělejte si sváteční oběd každý den. Dobrou chuť...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak se vyhnout Alzheimerovi

Zdeněk Breitenbacher
To, co jíme, může zabíjet náš mozek. Tak začíná zajímavý článek, který jsme objevili na internetu. Čerpá z obsáhlé statě uveřejněné v září 2012 časopisu New Scientist a vysvětluje, že podle nejnovějších poznatků Alzheimerova choroba úzce souvisí s nezdravým stylem stravování. Zjistilo se, že Alzheimerova choroba je vlastně cukrovkou třetího typu.

Obezita není dědičná

Zdeněk Breitenbacher
V článku o motivaci jsem vám napsal jeden příběh o lásce a zázračném zhubnutí, a nyní se k obezitě vrátíme. Všimli jste si, že v mnoha rodinách se obezita „dědí“? Pokud je matka obézní, je velmi často obézní i dcera. Zeptejte se té dcery, proč s tím něco nedělá – a dostanete pokaždé tutéž odpověď: Já s tím nic dělat nemohu, my to máme v rodině...
 
Stručně a jasně, není to pravda.

Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi