nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Saruman hraje metal

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Christopher Lee, plným jménem Sir Christopher Frank Carandini Lee, je znám především jako představitel proradného čaroděje Sarumana z filmové trilogie Pán prstenů. Roli Sarumana si zopakoval v krátké epizodě v Hobitovi, ovšem skvěle zahraných zloduchů má na svém kontě mnohem více.
Mohli jste ho vidět jako Frankensteina (1957), hraběte Drákulu (v sérii z let 1965 až 1973), Bondova protivníka ve filmu Muž se zlatou zbraní (1974), anebo jako Dartha Tyranuse v Hvězdných válkách (2002 a 2005). Narodil se 27. května 1922 a na svůj věk 91 let je docela vitální. Role padouchů mu velice sedí, věřili byste ale, že letos vydal jako zpěvák metalové album?

 
Album se jmenuje „Charlemagne: The Omens of Death“ a navazuje na předchozí velmi zajímavé album „Charlemagne: By the Sword and the Cross“ z roku 2010. Zatím jsem neměl příležitost si nejnovější album poslechnout, ale to předchozí ano. Rozhodně to stojí za to. Je uváděno jako „symfonický metal“, vysloužilo si velkou přízeň kritiků a obdrželo cenu Metal Hammer Golden God. Cenu Christopheru Leemu na slavnostním ceremoniálu nepředával nikdo menší než Tomi Iommi - kytarista Black Sabbath a riffmistr par excellence, bez něhož by metal rozhodně nebyl tím, čím je.
Album právě poslouchám ze sluchátek. Leeho hluboký a temný, přesto srozumitelný hlas dominuje nad orchestrálními party i nad elektrickými kytarami. Je to vlastně vyprávěná a zpívaná historie o Karlu Velikém, ve velmi působivém provedení. Hudba i dramatické provedení trochu připomíná Pána prstenů, až na ty kytary, které v Pánu prstenů nebyly.
Přemýšlím nad tím, jak by totéž znělo v provedení Black Sabbath, s Christopherem Leem jako frontmanem a hlavním zpěvákem. Turné by muselo mít určitě veliký úspěch, ale Christopher Lee už není nakloněný velkému cestování. I krátká role v Hobitovi tomu byla podřízena a netočila se na Novém Zélandu jako zbytek filmu, ale ve studiu v Londýně.
Je zajímavé, že Christopher Lee jako jediný z celého filmového týmu kolem Pána prstenů se osobně setkal s J. R. R. Tolkienem a po mnoho let si velice přál hrát roli Gandalfa. Byla by to po všech těch padouších asi jeho první kladná role vůbec, ale když se konečně začal Pán prstenů natáčet, bylo na roli pohyblivého Gandalfa, jezdícího na koni a mydlícího skřety hlava nehlava, už přece jen pozdě.
No nevadí, Saruman se mu opravdu povedl. Držím mu palce, aby tu s námi byl ještě hodně dlouho a aby jeho další role, stejně jako alba, měly stejný úspěch, jako vše předtím.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Rozhodl jsem se představit vám Břetislava Kafku. O jeho vztahu k elixíru mládí jsme již psali, to byl ovšem jen zlomek jeho poznatků. Působil jako experimentátor v oblasti hypnózy a poznávání věcí skrze ni. Představit jeho dílo a jeho význam je velmi obtížný úkol, především proto, že mnoho dnešních lidí není připraveno na ten typ informací, který je nutno přinést. Začneme tedy pozvolna...

Vita-auriánská domácí šunka

Zdeněk Breitenbacher
Jestli si dobře pamatujete, vita-auriánstvím jsme nazvali nový směr ve stravování, který se v rámci dostupných poznatků snaží o maximální zachování zářivé energie potravin, tedy toho, co se jinak nazývá aurou. Uvedli jsme si, že rostlinná strava ztrácí svou auru vařením, ale maso si svou zářivou energii zachovává i po uvaření. Na rozdíl od jiných radikálních směrů, jako je vegetariánství, veganství či vitariánství náš směr tedy nezakazuje maso. Snažíme se ovšem o maximálně šetrnou úpravu a samozřejmě se zcela vyhýbáme chemickým látkám, jako jsou konzervanty a glutamáty.
Tím jsou nám zapovězeny běžné uzenářské výrobky, s výjimkou těch, které si vyrobíme sami. Dnes si napíšeme, jak lze vyrobit delikatesní domácí šunku, která vyhoví i těm nejpřísnějším vita-auriánským kritériím.

Přináším vám reportáž o právě absolvované jednadvacetidenní hladovce. Že je hladovka jednoznačně nejlepší očistnou kůrou, to jsme si psali už několikrát, důkladný rozbor najdete zde. Po loni absolvované sedmidenní a čtrnáctidenní hladovce jsem chtěl ty svoje trubky vymést zase o něco důkladněji. Jak to probíhalo?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi