nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Rybízová bublanina

Jolana a Zdeněk Breitenbacherovi
 
 
Pojmy jako sezónní zelenina či sezónní ovoce pomalu ztrácejí na významu. Dneska klidně seženete rajčata v únoru a jahody v lednu - a vůbec nemusí být mražené, jak kdysi nabízel Jiří Schelinger ve své známé písničce. Přesto ale má stále své kouzlo, když si na zahradě natrháte čerstvý rybíz a upečete voňavou buchtu. Děti se o dění na zahradě většinou moc nezajímají, ale s vidinou takové buchty vám se sbíráním rybízu rády pomohou.

Kdo zahradu nemá nebo rybíz nepěstuje, může pořídit na trzích, tam bývá čerstvého rybízu také dost. Co všechno tedy budeme potřebovat?
  • 3 hrnky celozrnné špaldové mouky
  • 3 hrnky červeného rybízu
  • 1 hrnek kyselého mléka (nebo kefíru)
  • Půl hrnku oleje
  • 3 lžíce hnědého cukru
  • 2 vejce
  • Půl lžičky jedlé sody
  • 1 balíček skořicového cukru
 
Velký plech si vyložíme pečicím papírem tak, aby papír přesahoval okraj pekáče, troubu zapneme na 170°C. Do mísy vsypeme mouku a sodu a společně promícháme. Vejce vyšleháme s hnědým cukrem metličkou do pěny. K mouce přidáme olej a kyselé mléko, rozmícháme a nakonec vmícháme ušlehaná vejce s cukrem. Vzniklé těsto promícháme na hladkou tekutou kaši a vlijeme na plech. Těsto rozetřeme do všech okrajů a povrch bohatě posypeme rybízem. Nakonec rybíz zasypeme skořicovým cukrem a ihned vložíme do rozpálené trouby.
Pečeme přibližně půl hodiny. Bublanina je hotová, jakmile okraje zezlátnou a na špejli se nelepí těsto.
 
Takto vypadá výsledek:
 
Máte-li rybízu přebytek, můžete jej zamrazit a použít jindy, až čerstvý rybíz nebude.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Svačinové sušenky

Jolana Breitenbacherová
Nevíte, jak dětem zpestřit svačinu? Zkuste jim do krabičky přidat domácí svačinovou sušenku. Sušenky jsou z celozrnné mouky a ovesných vloček a jsou skvělou zásobárnou tak zvaných pomalých sacharidů, které jsou do krve uvolňovány postupně. Není v nich žádný cukr, a přesto mají výtečnou chuť. Nevěříte? Testovali jsme na dětech – na těch vlastních – a výsledek degustačního testu je 100% ano!

Pokud máte zahradu s trávníkem, který není nijak kultivovaný, je dost možné, že na něm najdete také bršlici kozí nohu. Bršlice roste nejraději jako podrost pod stromy, ve vlhčí půdě, v listnatých a smíšených lesích. Na zahradě se jí daří v polostínu, například pod rybízem, pod okrasnými keříky a thujemi nebo ve vlhčích zákoutích zahrady.

Kde nás tělo v józe nejvíce omezuje a jak to napravit

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VIII.
Při bližším studiu jógy zjistíme, že tělesná cvičení nejsou tím hlavním, o co v józe jde. Jóga neusiluje o zdravé a krásné tělo, nýbrž o čistou mysl, schopnou hlubokých vhledů a poznání. Toho se dosahuje koncentrací a meditací v některé ze sedacích poloh - nejčastěji se zkříženýma nohama a s koleny na zemi, aby měl meditující stabilní polohu. Jenže tělo, které není dostatečně ohebné a přizpůsobivé, začne brzy meditujícího rušit - zkrácené svaly a šlachy nás táhnou, páteř se nám bortí a myšlenky nám utíkají k rušivým signálům z těla.
Právě proto jogíni cvičí. Trénují svoje tělo, aby je v meditaci nerušilo. My prozatím nemáme takové vysoké cíle, spokojíme se s klidnou myslí a zdravým a krásným tělem. A protože jsme začátečníci, brzy zjistíme, kde nám tělo při cvičení překáží. Kde to obvykle je a co s tím můžeme dělat?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi