nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Rišikéšský pozdrav slunci

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga V.
 
 
Jestli jste z předchozích článků o józe měli pocit, že jste si jógu vlastně ještě pořádně ani nezkusili, tak dneska to napravíme. Předcházející úvod měl svůj význam, ale chápu, že už byste chtěli něco pořádného...
Rišikéšský pozdrav slunci vás zcela jistě uspokojí. Je to velmi tradiční cvičení a v józe se často zařazuje na začátek hodiny jako optimální úvod k náročnějšímu cvičení.

Slunce patřilo ve všech kulturách k nejváženějšímu božstvu. Pozdrav slunci je prastarý rituál, kterým se vzdává dík a úcta Slunci, naší nejbližší hvězdě, jakožto dárci života a enegrie. Vždy jde o sérii předklonů a záklonů, v ideálním případě cvičených čelem ke slunci krátce po jeho východu nad obzor. Pozdravů slunci je mnoho druhů, skoro by se dalo říci, že každý mistr má svůj. Přesto se dá najít několik ustálených variant, respektovaných po celé Indii a vlastně po celém světě. Rišikéšský pozdrav slunci je jedním z nich.
  Rišikéš je město v Indii, na úpatí Himaláje. Říká se mu hlavní město jógy a je zde mnoho ášramů, kde se jóga vyučuje. V roce 1968 zde pobývali i Beatles a napsali zde své „Bílé album“, zajímavější pro nás ale bude zdejší pobyt André Van Lysebetha, belgického učitele a propagátora jógy po západním světě. André Van Lysebeth zde pobýval v letech 1963 až 1965 a přinesl do západního světa mnoho praktických cvičení jógy. Vedle rišikéšského pozdravu slunci je to také velmi populární rišikéšská cvičební sestava - sestava devíti ásan, která jako celek působí na všech úrovních těla.
 
Rišikéšský pozdrav slunci je tvořen dvanácti jednoduchými pozicemi, ke kterým se přidává úvodní a závěrečný stoj.
 
Začínáme tedy ve stoji. Celý pozdrav si rozfázujeme:
 
1) Výchozím postojem je vzpřímený stoj s chodidly pod kyčlemi, pánev je mírně podsazená. Pohled míří dopředu. Dýcháme v přirozeném rytmu, plným jógovým dechem.
 
2) Následuje druhá pozice, a tou je gesto pozdravení. Cvičíme s výdechem. Elegantním obloukem spojíme dlaně před hrudníkem ve výši srdce, lokty roztáhneme do šířky a lehce skloníme hlavu. Ti jogíni, kteří cvičení do detailu znají, provádějí celý pozdrav docela rychle, v rytmu s dechem, vždy s výdechem jednu pozici, s nádechem pozici následující, s dalším výdechem třetí pozici, s dalším nádechem čtvrtou atd. atd. My dnes tak rychle cvičit nebudeme, klidně si vložíme do cvičení další nádechy a výdechy, podle potřeby.

3) Třetí pozice je záklonová, takže se cvičí s nádechem. Ruce – stále spojené – zvedáme nad hlavu, propínáme lokty a současně se zakláníme. V konečné pozici můžeme ruce od sebe mírně oddálit – záleží, co nám bude příjemnější. Můžeme mírně oddálit i chodidla – ulehčíme tak namáhaným bedrům.

4) S výdechem přejdeme do hlubokého předklonu. Paže jdou dolů před tělem, bradu tiskneme co nejvíce k hrudníku. Předkloníme se tak hluboko, jak nám nohy – stále propnuté – dovolí. Pokud se vám nepodaří dostat ruce až na zem, nevadí, příště to třeba bude o kousek lepší. Hlavně si nepůsobíme násilí a nepřemáháme se za své hranice možností. Nenásilí je jedním z hlavních principů jógy.

5) S nádechem ustoupíme pravou nohou dozadu – co nejdále. Pravé chodidlo se opírá o špičky prstů. Hlava je zvednutá a dívá se dopředu. Všimněme si tlaku levého stehna na břišní orgány.

6) Nyní s výdechem i levou nohu přesuneme vzad, hýždě vystrčíme nahoru a vytvoříme tak lomenou stříšku. Jednou její stranou jsou propnuté nohy a druhou stranou jsou ruce v jedné přímce s trupem. Paty tlačíme směrem k zemi. Pokud nedáme paty až na zem, nijak se tím netrápíme.

7) Sedmou pozicí je takzvaný osminásobný pozdrav. Se zastaveným dechem klesneme hrudníkem i koleny k zemi. Hrudník suneme dopředu mezi ruce, takže v konečné fázi pozice se dotýkáme země osmi body těla – špičkami chodidel, koleny, hrudníkem, dlaněmi a bradou – od toho tedy pochází ten název, osminásobný pozdrav. Chcete-li český zlidovělý název, pak je to „píďalka“.

8) S nádechem přejdeme do pozice kobry: Hrudník posuneme ještě dál a zvedneme se do vzporu na rukou, bedra jsou co nejvíce prohnutá. Hýždě a nohy zůstávají uvolněné. Podbřišek by měl zůstat na zemi, ale když nám bedra takové prohnutí nedovolí, nevadí, můžeme povolit v loktech, které v této pozici nemusejí být propnuté.

9) Nyní se budeme vracet zpátky přes stejné pozice, které jsme už provedli. S výdechem přejdeme z kobry do stříšky. Ruce i nohu jsou natažené, hrudník tlačíme směrem ke kolenům. Paty tlačíme k zemi.
 
10) S nádechem položíme pravou nohu mezi ruce, takže máme podobnou pozici, jako dříve, jen je vpředu opačná noha. Ta nám tlačí na pravou stranu břicha.
 
11) S výdechem přisuneme i levou nohu a uděláme hluboký předklon. Nohy držíme propnuté, hlavu přibližujeme ke kolenům.
 
12) S nádechem se nyní zvedneme do záklonu. Ruce přiblížíme, dlaně spojíme a současně se zvedáním celého trupu je zvedáme až nad hlavu. Hlava je zakloněná, chodidla můžeme dát mírně od sebe, abychom ulehčili namáhaným bedrům.
 
13) S výdechem narovnáme trup a spojené dlaně dáme na hruď do gesta pozdravení. Hlavu přitom mírně ukloníme.
 
14) S nádechem se vrátíme do výchozí pozice. Hlavu narovnáme, paže spustíme volně podél těla.
 
Celou sestavu provedeme ještě jednou, ale tentokrát na druhou stranu - v bodech 5 a 10 tedy budeme začínat levou nohou. Ani tentokrát nebudeme spěchat, důležitější bude zaměřit se na správnost provedení. Teprve dvojím zacvičením (na jednu a na druhou stranu) je hotov jeden cyklus. Pokud nám čas dovolí, provedeme si takový cyklus ještě jednou, tentokrát v rychlejším tempu.
Pozdrav slunci je velmi příjemné rozcvičení a i kdybyste z jógy necvičili nic dalšího, bude to mít (při pravidelném cvičení) velký účinek na vaši tělesnou kondici a duševní pohodu.
 
Rišikéšský pozdrav slunci
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Spinální cvičení aneb jak si spravit páteř

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga IV.
Po předchozích článcích o józe a správném jógovém dýchání (které nás ostatně bude provázet pořád), přinášíme něco obzvlášť praktického - cvičení, jehož příznivé účinky pocítíte okamžitě. Jde o sérii cviků, kterými si velmi rychle uvolníme unavenou a bolavou páteř, což ocení zejména ti z vás, kteří stejně jako já pracují v kanceláři a mají při práci jen málo pohybu.

Nechcete pít? Jeďte autem!

Zdeněk Breitenbacher
Nyní se vrátíme k životosprávě, jedné z velmi důležitých komponent našeho elixíru mládí. Nebude ovšem řeč o stravování, nýbrž o vztahu k alkoholu. Jakkoliv rádi v žertu citujeme klasická díla a slova o tom, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, přece jenom si musíme jeho množství hlídat. Že náročnou oslavu zaplatíme ztrátou nemalého množství mozkových buněk, to už asi víme, a že se to našemu zdraví nelíbí, taky nějak (i když neradi) tušíme. Přesto se občas dostaneme do společenské situace, kdy odmítat alkohol je velmi obtížné. Co s tím?

Vyžeňte brouky z hlavy

Zdeněk Breitenbacher
Citovali jsme poznání Břetislava Kafky a Paula Bruntona, že ve stavu hypnózy a v meditaci se nestárne. Evidentně platí, že ve stavu utlumeného vědomí stárneme mnohem méně, než za plného vědomí. Dobrá, řeknete si, to je sice hezké, ale co z toho můžeme vytěžit pro sebe? Experimentovat s hypnózou či autohypnózou vám výslovně nedoporučuji. Meditace je méně riskantní cesta, ale bez zkušeného mistra to také k žádnému výsledku nepovede. Začneme daleko jednodušeji, a to utlumováním nepotřebné činnosti vědomí. Takováto nepotřebná činnost vědomí se odborně nazývá „Brouci v hlavě“...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi