nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Rakovina - co to je? Dá se vyléčit?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je zajímavé, o jakých vážných věcech jsou děti ochotné přemýšlet a seriózně diskutovat - zvlášť když mají být už dávno v posteli. Totiž naši kluci vždycky v okamžik, kdy je moje žena posílá spát, buď dostanou „příšerný“ hlad, nebo vytáhnou tak závažné téma k diskuzi, že úspěšně oddálí cestu do postele nejméně o hodinu. Jako zrovna před pár dny, kdy jsme se dostali až k rakovině. Uznáte, že to není téma, které by se dalo odbýt dvěma větami, a tak jsme prošli všechno, co o rakovině víme. A není toho málo...

Jak jsme se vůbec k tomu tématu dostali? Zmínil jsem se, že na podzim udělám zase nějakou delší očistnou hladovku. Michálek, který má 11 roků, se ptal, proč se vlastně čistím, když stejně furt jím nějaké „bio“. Vyprávěl jsem mu, že dřív žádné bio nebylo a lidé (včetně mě) si tak do těla zanesli spoustu neřádu. To ho zaujalo, protože si doteďka myslel, že všecko to špatné se „přece vykaká“.
Vysvětloval jsem, že zdaleka ne, že spoustu věcí chemického původu tělo nezná a vůbec neví, co s tím má dělat. Že se pak takové věci ukládají v tucích a ve svalovině, a když už se to ani tam nevejde, tak že si tělo začne dělat zvláštní úložiště na odpad - zcela novou tkáň, tedy rakovinný nádor. Nečistota a chemie se pak začnou ukládat do nádoru.
 
Je to samozřejmě velmi zjednodušené vysvětlení, ale dnes je už všeobecně přijímáno, že rakovina v jakékoliv podobě je způsobena vysokou toxicitou v těle. Nádor pak vznikne coby kontejner na odpad, který tělo nedokáže vyloučit a který už nechce nebo nemůže ukládát do tuků, svaloviny a pojivové tkáně.
OK, pak tedy přišla logická otázka - když se dá hladovkou zbavit tuků, dá se taky hladovkou zbavit rakoviny?
Jak odborníci na hladovění ukazují - dá. V tomto případě ale nestačí nějaká legrační dvou- nebo třítýdenní hladovka. Abyste měli šanci na úspěch, musíte být k sobě tvrdí a absolvovat hladovku v délce tak pěti týdnů. To znamená celých pět týdnů jen o vodě - ani miligram čehokoliv organického. Gennadij Malachov v knize „Hladovění“ uvádí několik případů úspěšného odbourání rakovinného nádoru. Popisuje například případ 43-leté ženy, které lékaři našli rakovinu děložního krčku a metastázy v játrech. Poté, co klasická léčba nepřinášela žádné výsledky, uchýlila se žena k léčbě hladem. Opakovaně absolvovala pětitýdenní hladovku a její nádor včetně metastáz skutečně zmizel.
Pět týdnů jen o vodě, navíc opakovaně - dvakrát až třikrát za rok, to už je hodně náročné. Navíc, pokud máte takovou nepříznivou diagnózu, není čas na přípravu a experimenty s kratšími hladovkami - to do toho musíte jít rovnýma nohama. Případné komplikace, jako třeba nedostatek minerálů a s tím spojené časté křeče, vás vůbec netrápí - vždyť jde o život.
Léčbu lze urychlit takzvanou suchou hladovkou - to nepijete ani tu vodu a jste o suchu. To samozřejmě pět týdnů nevydržíte - používá se opakovaná týdenní suchá hladovka. Údajně je velmi účinná. Každopádně ten, komu lékaři našli nádor, by se měl s léčením hladovkou seznámit. Dobrým začátkem je zmiňovaná kniha Gennadije Malachova „Hladovění“; pokud ji neseženete, je k mání pár dalších knih stejného autora, např. „Zlatá pravidla očisty a hladovění“, kde se opakuje v podstatě totéž.
 
Šance v boji s rakovinou tedy jsou, a přitom jsou podstatně méně bolestivé. Také jsou mnohem levnější, což farmaceutický průmysl nerad slyší. Ale stejně je lepší rakovinu nedostat.
Co máme dělat, abychom se jí vyhli? Především nepouštět si do těla žádné škodliviny - z nekvalitních potravin, z kouření, z nečistého ovzduší. A tak jsme Michálkovi vysvětlovali, že o tom, aby se v budoucnu úspěšně vyhnul rakovině, se rozhoduje už teď, když má teprve jedenáct.
Michálek se nad tím hluboce zamyslel a konečně šel spát. Tak snad si z toho něco zapamatuje...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Mládí prochází žaludkem

Zdeněk Breitenbacher
Jestlipak jste si už našli tu svoji správnou motivaci – proč vlastně být mladý nebo mladá? Myslíte to opravdu vážně, nebo je to prozatím jen takové zvědavé čtení? Ptám se zcela schválně, protože nyní se už pustíme do náročného tématu. Totiž, chceme-li být mladí, budeme muset upravit řadu svých zvyků. Tady už se bez pořádné motivace neobejdeme. A tím nejhouževnatějším zvykem, který budeme muset prověřit, je míra našeho stravování.

Vita-auriánská domácí šunka

Zdeněk Breitenbacher
Jestli si dobře pamatujete, vita-auriánstvím jsme nazvali nový směr ve stravování, který se v rámci dostupných poznatků snaží o maximální zachování zářivé energie potravin, tedy toho, co se jinak nazývá aurou. Uvedli jsme si, že rostlinná strava ztrácí svou auru vařením, ale maso si svou zářivou energii zachovává i po uvaření. Na rozdíl od jiných radikálních směrů, jako je vegetariánství, veganství či vitariánství náš směr tedy nezakazuje maso. Snažíme se ovšem o maximálně šetrnou úpravu a samozřejmě se zcela vyhýbáme chemickým látkám, jako jsou konzervanty a glutamáty.
Tím jsou nám zapovězeny běžné uzenářské výrobky, s výjimkou těch, které si vyrobíme sami. Dnes si napíšeme, jak lze vyrobit delikatesní domácí šunku, která vyhoví i těm nejpřísnějším vita-auriánským kritériím.

Po úvodním článku pokračujeme v popularizaci kvantové fyziky. Provedli jsme modifikovaný experiment, v odborné veřejnosti známý jako Schrödingerova čočka. Konkrétně jde o test klíčivosti čočky od různých výrobců. Na počátku experimentu byly všechny zakoupené čočky v tzv. nerozhodnutém stavu neboli superpozici. Po třech dnech už došlo k tzv. kolapsu vlnové funkce, což v praxi znamená, že jednotlivé čočky projevily, jsou-li živé nebo mrtvé. Co myslíte, jak to dopadlo?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi