nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Životní program Princ

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XV.
 
 
Navážeme na minulé povídání o Popelkách a jejich životním programu. Totiž - nebylo by Popelek, kdyby nebylo princů. Také „princ“ je častý životní program a mnoho mužů se snaží navazovat vztahy na základě právě tohoto postoje.
Abychom je odlišili od normálních princů, potomků královských rodičů, budeme tyto muže nazývat Princové s velkým „P“. Čím se vyznačují?

Především jsou dobře ekonomicky zajištění, případně je jejich rodina dostatečnou zárukou toho, že jednou to dobré ekonomické zajištění budou mít. Tím přitahují pozornost žen, které si chtějí pozvednout své finanční a společenské postavení na Princovu úroveň. Takové ženy - říkáme jim Popelky - nehledají toho, koho by milovaly, ale toho, kdo jim něco přinese. Popelka se sice citově příliš neangažuje, ale přesto s takovým mužem ráda založí rodinu, protože o ni a o její děti bude dobře postaráno.
Princ si je toho vědom a podle toho s ženami nakládá. Ani on se citově neangažuje a skutečná láska - taková, jakou jsme popsali v článku „Co je to láska“ - ta zde není přítomna. Je zde jen Popelčina vděčnost za Princovu štědrost a Princova vděčnost za Popelčinu krásu (a ochotu být mu elegantním společenským doplňkem). Oba si vyhoví i v intimních potřebách, takže na první pohled je všechno v nejlepším pořádku.
 
Oba chtějí dostávat - každý to svoje. Je to smlouva: Ty mně a já tobě. Jak dlouho jim to vydrží? Až Popelka přivede na svět několik dětí a na Prince nebude mít čas, nastane pro oba těžká zkouška.
Popelka říká: „Jakmile mi přestaneš dávat, jdu pryč.“
A Princ odpovídá: „Jakmile mě omrzíš, jdu za jinou.“
 
Královští princové a budoucí králové měli své povinnosti a závazky, které jim nedovolily jen tak odvrhnout manželku, matku svých dětí. Jenže dnešní Princové, zbohatlíci bydlící v luxusních vilách a jezdící ve svalnatých autech, kteří k majetku přišli kdoví jak, ti takové závazky necítí. Rychlý zisk a rychlá ztráta je součástí jejich života. Popelka je v ohrožení a může velmi rychle skončit na ulici i s dětmi.
Milé dámy! Je jistě lákavé získat nějakého bohatého prince, ale místo něj často najdete jen Prince s velkým „P“, se slušným bohatstvím, ale s nízkou kulturou chování. Bohatí Princové nebývají příliš spolehliví. Opravdu to chcete - to bohatství a společenské postavení, ale bez záruky trvanlivosti?

Jsou i jiní princové. Někteří muži skutečně mají dobré postavení nebo mají vysoký potenciál dobré postavení v budoucnu získat, jsou z dobré rodiny a celkově jsou v pohodě. Nedělají si ze svého materiálního a duchovního bohatství výkladní skříň a nekladou pasti na Popelky. To co mají, získali tvrdou prací a váží si toho. Pokud vstoupí do vztahu, myslí to vážně a s láskou.
Bohužel i takoví přitahují Popelky. Popelčin program je jasný: Dobře se vdát a zabezpečit sebe i své děti. Bude mít ráda sebe a děti; o muže nejde - ten je jen dodavatelem materiálního a společenského zabezpečení.
Milí muži, vy co jste „za vodou“ a se srdcem na dlani, dobře se rozhlédněte! Neuchází se o vás nějaká Popelka? Pokud ano, tak raději vezměte nohy na ramena a rychle pryč.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Je možné přátelství mezi mužem a ženou?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky III.
Mnoho lidí se mě ptá, jestli věřím na přátelství mezi mužem a ženou. Přátelství, ve kterém není láska ani zamilovanost. Ti lidé jsou často konfrontováni s vlastní zkušeností, kdy jsou v nějakém neurčitém vztahu, který se nevyvíjí k hlubšímu spojení, a oni tomu nerozumí. Co ke mně ten druhý cítí? Čeká něco víc? Nebo mu to takhle stačí? A co já, neudržuji nějaký kontakt jen proto, že doufám, že někdy přece jen dojde k většímu sblížení? Prostoru pro zmatky a nepochopení je tu víc než dost. Je nanejvýš nutné pochopit, jak se věci doopravdy mají, a umět to rozpoznávat.

Kde se stárne nejméně

Zdeněk Breitenbacher
Koukněte se z okna, dnes tam svítí sluníčko, co takhle vyrazit ven? Třeba někam, kde vládne příjemná pohoda, kde si užijete nenáročné a přitom účinné aktivity a kde i v životosprávě můžete získat řadu správných a prospěšných návyků. Někam, kde se nestárne. Je vůbec takové místo? Ano, je...
Je to ZAHRADA.

V minulém článku jsme si přiblížili zdravé či etické směry stravování. Naznačil jsem své sympatie k vitariánství, zejména z toho důvodu, jak se snaží rozlišovat živé a mrtvé potraviny. Za mrtvé považuje vše, co prošlo tepelným zpracováním, zatímco živé a energii vyzařující je to ostatní. Ukážeme si, že to není tak jednoznačné, a proto vitariánství není definitivní směr, u kterého bychom měli zůstat. Je třeba postoupit ještě kousek dál. A tak slavnostně vyhlašuji zcela nový směr - který nazývám VITA-AURIÁNSTVÍ...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi