nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Životní program Popelka

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XIV.
 
 
Lidé vstupují do vztahů z různých důvodů a s různým očekáváním. Přes veškerou rozmanitost jsme ale schopni rozpoznat určitá klišé - životní programy, které se (často nevědomky) v našem jednání projevují. Myslím si, že je dobré na některá základní schemata poukázat, abychom předešli případnému zklamání, které může nastat, pokud konkrétní schéma zavčas nerozpoznáme. Jedním z nejtypičtějších životních schemat je program „Popelka“.

Popelku coby pohádkovou postavu známe z mnoha zpracování. Poprvé její příběh zapsali bratři Grimmové (1812-1815), ale ti jen zaznamenali mnohem starší pohádku zachovanou podle ústních tradic. Světově nejznámější je asi kreslený film z dílny Walta Disneye „Popelka“ z roku 1950, ve střední Evropě všichni známe „Tři oříšky pro Popelku“ (1973). Vedle toho existuje i množství méně pohádkových příběhů se stejnou zápletkou, jmenujme aspoň ty nejznámější: „My Fair Lady“ (muzikál z roku 1956, film z roku 1964) a samozřejmě „Pretty Woman“ (1989).
 
Co mají všechny tyhle příběhy společné?
Dívka z prostých poměrů někdy šťastnou náhodou, jindy svým cíleným úsilím natrefí na velmi bohatého prince, který ji vytáhne z jejího neutěšeného prostředí (sirotek, prodavačka květin, prostitutka apod.) a přivede ji do lepší společnosti. Dívka si projde úžasnou proměnou a najednou je součástí společenské smetánky.
Které dívce by se to nelíbilo, že? Pohádky a romantické filmy o Popelkách jsou opravdu krásné, a tak není divu, že o svém princi sní téměř každá. Proč ne, mít smysl pro romantiku je hezká věc.
 
Čertovo kopýtko je v tom, že dívka nehledá toho, koho by milovala, nýbrž toho, kdo ji uvede do „lepší společnosti“. Kdo četl a porozuměl našemu článku „Co je to láska“, ví, že se zde vytváří vztah nikoliv na základě vzájemné lásky, nýbrž na základě vzájemné vděčnosti. Ty mi dáš tohle a já tobě zase tamto - a oba budeme spokojeni. O skutečnou lásku nejde: Popelka si vyřeší svoje problémy s ústrky a s chudobou a princ si vyřeší svoje problémy se samotou (v původní pohádce), s rodiči, kterým se jeho samota nelíbí (Tři oříšky pro Popelku), svoji ješitnost (My Fair Lady) a podobně. Nějak se najdou a vzájemně si vyhoví, ale bude jejich vztah kvalitní?
O tom už pohádky nehovoří. Pokud do vztahu nevstoupí skutečná láska, nic trvalého z toho nebude. Kdyby nějakou nešťastnou náhodou princ či miliardář přišel o své bohatství, bude pro Popelku stále zajímavý? Kdoví. Celá pohádka o Popelce je postavena na tom, že její princ je bohatý a tudíž pro ni zajímavý. Popelka s ním ráda založí rodinu, protože o ni a o její děti bude dobře postaráno.
Je pravda, že v řadě příběhů Popelka není jen konzumentem výhod, ale často má zpětně pozitivní vliv na prince, kdy z lehkomyslného mladíka udělá seriózně se chovajícího muže (Tři oříšky pro Popelku) nebo z chladně kalkulujícího businessmana udělá člověka, který začne myslet i na lidskou stránku věci (Pretty Woman). Stále ale platí, že klasické Popelce jde především o ni samotnou; ten princ či miliardář je tam jen dodavatelem nějakého zabezpečení a společenského statusu a zdrojem závisti nevlastních sester či kamarádek.
 
Muži, co vy na to? Stáli byste o takový vztah, kde nejde o vás samotné, ale o to, co vlastníte? O to, z jaké rodiny jste? Jaký máte potenciál ve společenském postavení a v budoucích výdělcích? Pokud to podám takhle natvrdo, tak asi ne, nestáli. A přitom je mezi námi tolik Popelek a tolik princů! Mnoho dívek touží po tom, aby je někdo zabezpečil - bez jejich přičinění, a mnoho mužů se na to chytne.
Pokud se vám schyluje k dlouhodobému vztahu, velmi dobře pozorujte, o co vaší milé Popelce jde. Jste to vy sami, nebo je to společenský a ekonomický status, který máte schopnost poskytnout? Jde o nezištnou lásku, nebo o dobře promyšlený výměnný obchod?
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Co je to láska?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky II.
Chceme-li uvařit elixír lásky, musíme vědět, co to vlastně láska je. Je totiž několik dalších citů, které často za lásku považujeme a které jsou lásce blízké. Mají svoji hodnotu a kupodivu většina partnerských vztahů je na nich postavena, ale skutečnou láskou nejsou. Asi uhodnete, že láska bývá nejčastěji zaměňována se zamilovaností. Dalším velice podobným citem, v který se často zamilovanost promění po nějaké době soužití, je vděčnost. A co je tedy ta láska? Čím se vlastně liší od ostatních citů?

V řadě článků se odkazuji na univerzální sílu, která řídí vesmír v souladu se svým nejvyšším záměrem. Věřím, že takový záměr existuje a že jsme předurčeni - spolu se všemi ostatními bytostmi ve vesmíru - k jeho naplňování. Tato síla má plnou moc určit, co se stane.
Když chci v nějakém článku napsat, že určitý výsledek v našem životě je dílem takové síly, jak ji mám správně nazývat? Jaké jméno je vám nejbližší?

Postav strom, zasaď dom...

Zdeněk Breitenbacher
...nebo naopak? Každopádně, vyznavač Elixíru mládí má jednu velmi důležitou vlastnost: Plánuje dlouhodobě, plánuje tak, jako kdyby tu měl být velmi dlouho, plánuje tak, jako kdyby byl nesmrtelný. Není žádná hranice, od které by si říkal, že to už nemá cenu, že už se výsledků nedožije. Nehledá žádný „quick-win“, nýbrž pečlivě sestavuje vše, co mu jednou - za dvacet, za padesát či za sto let přinese nějaký prospěch. A tak stavíme domy a sázíme stromy...

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi