nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Životní program Popelka

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XIV.
 
 
Lidé vstupují do vztahů z různých důvodů a s různým očekáváním. Přes veškerou rozmanitost jsme ale schopni rozpoznat určitá klišé - životní programy, které se (často nevědomky) v našem jednání projevují. Myslím si, že je dobré na některá základní schemata poukázat, abychom předešli případnému zklamání, které může nastat, pokud konkrétní schéma zavčas nerozpoznáme. Jedním z nejtypičtějších životních schemat je program „Popelka“.

Popelku coby pohádkovou postavu známe z mnoha zpracování. Poprvé její příběh zapsali bratři Grimmové (1812-1815), ale ti jen zaznamenali mnohem starší pohádku zachovanou podle ústních tradic. Světově nejznámější je asi kreslený film z dílny Walta Disneye „Popelka“ z roku 1950, ve střední Evropě všichni známe „Tři oříšky pro Popelku“ (1973). Vedle toho existuje i množství méně pohádkových příběhů se stejnou zápletkou, jmenujme aspoň ty nejznámější: „My Fair Lady“ (muzikál z roku 1956, film z roku 1964) a samozřejmě „Pretty Woman“ (1989).
 
Co mají všechny tyhle příběhy společné?
Dívka z prostých poměrů někdy šťastnou náhodou, jindy svým cíleným úsilím natrefí na velmi bohatého prince, který ji vytáhne z jejího neutěšeného prostředí (sirotek, prodavačka květin, prostitutka apod.) a přivede ji do lepší společnosti. Dívka si projde úžasnou proměnou a najednou je součástí společenské smetánky.
Které dívce by se to nelíbilo, že? Pohádky a romantické filmy o Popelkách jsou opravdu krásné, a tak není divu, že o svém princi sní téměř každá. Proč ne, mít smysl pro romantiku je hezká věc.
 
Čertovo kopýtko je v tom, že dívka nehledá toho, koho by milovala, nýbrž toho, kdo ji uvede do „lepší společnosti“. Kdo četl a porozuměl našemu článku „Co je to láska“, ví, že se zde vytváří vztah nikoliv na základě vzájemné lásky, nýbrž na základě vzájemné vděčnosti. Ty mi dáš tohle a já tobě zase tamto - a oba budeme spokojeni. O skutečnou lásku nejde: Popelka si vyřeší svoje problémy s ústrky a s chudobou a princ si vyřeší svoje problémy se samotou (v původní pohádce), s rodiči, kterým se jeho samota nelíbí (Tři oříšky pro Popelku), svoji ješitnost (My Fair Lady) a podobně. Nějak se najdou a vzájemně si vyhoví, ale bude jejich vztah kvalitní?
O tom už pohádky nehovoří. Pokud do vztahu nevstoupí skutečná láska, nic trvalého z toho nebude. Kdyby nějakou nešťastnou náhodou princ či miliardář přišel o své bohatství, bude pro Popelku stále zajímavý? Kdoví. Celá pohádka o Popelce je postavena na tom, že její princ je bohatý a tudíž pro ni zajímavý. Popelka s ním ráda založí rodinu, protože o ni a o její děti bude dobře postaráno.
Je pravda, že v řadě příběhů Popelka není jen konzumentem výhod, ale často má zpětně pozitivní vliv na prince, kdy z lehkomyslného mladíka udělá seriózně se chovajícího muže (Tři oříšky pro Popelku) nebo z chladně kalkulujícího businessmana udělá člověka, který začne myslet i na lidskou stránku věci (Pretty Woman). Stále ale platí, že klasické Popelce jde především o ni samotnou; ten princ či miliardář je tam jen dodavatelem nějakého zabezpečení a společenského statusu a zdrojem závisti nevlastních sester či kamarádek.
 
Muži, co vy na to? Stáli byste o takový vztah, kde nejde o vás samotné, ale o to, co vlastníte? O to, z jaké rodiny jste? Jaký máte potenciál ve společenském postavení a v budoucích výdělcích? Pokud to podám takhle natvrdo, tak asi ne, nestáli. A přitom je mezi námi tolik Popelek a tolik princů! Mnoho dívek touží po tom, aby je někdo zabezpečil - bez jejich přičinění, a mnoho mužů se na to chytne.
Pokud se vám schyluje k dlouhodobému vztahu, velmi dobře pozorujte, o co vaší milé Popelce jde. Jste to vy sami, nebo je to společenský a ekonomický status, který máte schopnost poskytnout? Jde o nezištnou lásku, nebo o dobře promyšlený výměnný obchod?
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Jak sbalit kluka - nejčastější chyby

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky VIII.
V minulém článku ze seriálu o elixíru lásky jsme vám (a především osamělým ženám) nabídli několik tipů, čemu je důležité věnovat pozornost, chcete-li se samotou skončit a najít si lásku a partnera. Dnes bych chtěl na článek navázat a podle svých vlastních zkušeností upozornit milé dámy na nejčastější chyby, kterými se v hledání partnera zbytečně diskvalifikují. Co myslíte, že je největší chybou?

K moři nebo na moře?

Zdeněk Breitenbacher
Moře k dovoleným patří jak k velbloudovi hrby. Toto není jen parafráze ke slovům z povídky pánů Šimka a Grossmanna, to je konstatování faktu, který jasně potvrzují kolony aut na hranicích směrem k Jadranu. Někdo jezdí k moři každý rok, někdo jen občas, někdo si cestu k moři teprve plánuje, ale nevím o nikom, kdo by nechtěl aspoň jednu dovolenou v životě strávit u moře. Dovolená u moře, to je příležitost k nekončící pohodě, příjemné aktivitě i změně v životosprávě.
Já vám nyní představím moře trošku z jiného pohledu: Nejezděte k moři, nýbrž na moře...

Vztahy napříč generacemi bývají podobně problematické, jako vztahy mezi partnery, a stejně jako ony si zasluhují pochopení a pročištění. Zatímco partneři jsou ve svém vztahu na stejné úrovni hierarchie, zde vstupuje do hry nový prvek - nadřízenost a podřízenost. Je logické, že starší generace je nadřízena generaci nové - děti jsou vedeny rodiči a rodiče mají za ně zodpovědnost. Z toho přirozeně vyplývá mnoho konfliktů a nedorozumění. Podívejme se, jak dá na tyto konflikty nahlížet úplně jiným pohledem.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi