nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Proč začít s jógou?

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga I.
 
 
Často se mě lidé ptají, co si myslím o józe a jestli jim jóga může pomoci na cestě za zdravím a dlouhodobým mládím. Odpovídám, že ano, určitě může, ale je škoda chtít po ní jenom toto. Jóga totiž nabízí mnohem, mnohem víc...
V novém seriálu, který jsme nazvali „Minijóga“, se s jógou postupně seznámíme. Vezmeme to polehoučku a s ohledem na možnosti průměrných Evropanů, mezi které počítám i sebe...

Vysvětluji všem, kteří se mě na jógu ptají, že jóga je (ve svém původním poslání) především prostředkem k utišení roztěkané mysli a cestou k poznání, dosahovanému hlubokým vhledem v meditaci či v nejvyšším stavu mysli – samádhi neboli nirváně. Jsou překvapeni, protože jógu - jako většina Evropanů a Američanů - chápou jenom jako systém složitých a krkolomných cvičení, která ovšem mají nepopiratelné rehabilitační účinky. To je samozřejmě pravda, ale vzato do důsledku, příznivé účinky na tělesnou kondici jsou spíše vítaným vedlejším účinkem, než hlavním záměrem jógy.
Jóga v celé své šíři je pro zápaďana obtížnou cestou. Je proto pochopitelné, že zápaďané i při svém rostoucím zájmu o jógu poznávají a využívají právě jen tu její rehabilitační funkci. Proč ne, je to dobrý začátek. Cílem našeho seriálu je podchytit tento zájem a provést se zájemci o jógu první nesmělé krůčky. Je možné, že jakmile poznají přínos jógy na úrovni fyzického těla, začnou se zajímat i o ostatní aspekty jógy a o její působení na jiných, duchovnějších úrovních. Jednou z nich možná budou zkušení meditující jogíni a kdoví, jednou snad dosáhnou i samádhi.
 
To je ale daleko a bude potřeba jiných, mnohem zkušenějších učitelů, nežli jsme my, aby byla celá cesta završena. To, čím se budeme společně zabývat, je hathajóga, jógová cesta a koncepce, která je zápaďanům nejbližší. Nejslavnějším spisem o hathajóze je Hathajóga Pradípiká, sestavená jogínem Svátmárámou v 15. století. Hathajóga se v té době omezovala jen na cvičení jógových pozic a na dechové a očistné techniky. Dnes zahrnuje také pratjáháru, což je odpojení smyslů od vnějšího světa a jejich zaměření dovnitř. Lze ji považovat (moderním slovníkem řečeno) za podmnožinu rádžajógy - komplexní jógové cesty, eventuálně jako velmi intenzívní přípravu na ni.
Hathajóga zvýrazňuje působení na fyzické tělo, čímž je pro západního člověka zajímavější a snadněji pochopitelná než jiné cesty jógy, ve kterých je často velký podíl duchovní práce. Přesto, jak si později vysvětlíme, budeme působením na fyzické tělo účinně působit i na ostatní, jemnější složky lidské bytosti. A tak už se nebudeme ptát, jestli začít s jógou, nýbrž proč. Tedy se ptejme:
 
Proč začít s jógou?
  • Protáhneme si ztuhlé tělo
  • Zharmonizujeme si mysl
  • Získáme více energie a naučíme se s ní lépe hospodařit
  • Zlepšíme si schopnost koncentrace
  • Zbystříme si smysly a rozvineme si intuici
 
Už pouhých těchto pět bodů je pro nás dobrým argumentem, proč s jógou začít. Ale postupně zjistíte, že získáváte nejenom tohle, že to je teprve začátek úžasné a naplněné cesty.
A jak tedy s jógou začít? Tomu se budeme věnovat příště.
 
Proč začít s jógou?
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Spinální cvičení aneb jak si spravit páteř

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga IV.
Po předchozích článcích o józe a správném jógovém dýchání (které nás ostatně bude provázet pořád), přinášíme něco obzvlášť praktického - cvičení, jehož příznivé účinky pocítíte okamžitě. Jde o sérii cviků, kterými si velmi rychle uvolníme unavenou a bolavou páteř, což ocení zejména ti z vás, kteří stejně jako já pracují v kanceláři a mají při práci jen málo pohybu.

Kváskový chléb bez hnětení představuje úsporu času pro ty, kdo chtějí mít požitek z domácího kváskového chleba, ale nechtějí hníst bochník, což v konečném důsledku znamená drhnutí rukou a také povrchu kuchyňské linky. Při přípravě chleba podle tohoto receptu se těsto nehněte, pracuje se pouze s mísou a pekáčem, ale přesto bude váš bochník stejně poctivý a stejně chutný jako ten hnětený.

Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi