nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Proč je kvásek lepší než kvasnice?

Jolana Breitenbacherová
 
 
Pojem „kvásek“ může být leckdy mírně matoucí, protože jsme zvyklí tímto slovem označovat většinou směs na sladké pečení, připravenou z droždí, mléka a cukru. Tímto slovem se ale označuje také kvásek tradiční, který se připravuje prokvašováním mouky s vodou.
Jaký je v tom rozdíl? A co je pro nás z hlediska zdraví výhodnější?

V kostce se dá říci, že tyto dva kvásky mají společné pouze to, že je můžeme využít jak na sladké, tak na slané pečení. Jinak jsou rozdílné úplně ve všem.
Tradiční kvásek je mouka prokvašená kvasinkami, které přirozeně osidlují obilné zrno. Kvásek se zakládá vždy z mouky celozrnné, která na rozdíl od mouky bílé obsahuje i obilné obaly, na kterých se mikroorganismy nacházejí. Kvásek se připravuje smícháním mouky a vody přibližně v poměru 1:1. Potom prochází třídenním procesem kvašení, jehož výsledkem je prokvašená moučná směs, která má bohaté využití pro sladké i slané pečení a vaření.
Pekařské kvasnice obsahují také živé mikroorganismy, ale ty žijí na substanci z melasy a prodávají se jako kostky pekařského droždí. Kvasinky pocházející z pekařského droždí mouku nepřeměňují, nevytvářejí v ní žádné štěpné procesy, pouze se v příznivém prostředí (vlahé mléko s cukrem) rychle množí a při tom vytvářejí plyny, které pak těsto nadlehčují. Mnoho lidí má problémy s trávením pečiva kynutého pekařským droždím. Projevuje se to zejména nadýmáním, nebo pálením žáhy. Proto spousta diet kynutá těsta z kvasnic úplně vylučuje.
Naproti tomu tradiční kvásek je organická hmota, ve které jsou bohatě obsaženy živé kultury, které významně pomáhají našemu zažívacímu ústrojí v trávení obilovin. Kvasinky v moučném prostředí vytvářejí delším zráním fermentační proces. Na fermentaci se podílejí enzymy mikroorganismů, které způsobují přeměnu organických látek, u mouky jsou to polysacharidy. Vlivem procesu štěpení polysacharidů kvasinkami je kváskové pečivo také energeticky chudší, což má význam zejména pro ty, kdo se snaží redukovat svou váhu.
 
Po jednom roce intenzivního pečení z kvásku v naší rodině můžeme potvrdit, že kváskové pečivo výrazně upravuje zažívání, omezuje nadýmání a napomáhá pravidelnému vyprazdňování. Příznivé působení kváskového těsta na organismus můžete zaznamenat už po prvním týdnu, pokud zároveň výrazně omezíte konzumaci běžných druhů pečiva.
Kvásek je zcela přírodní kypřící prostředek, který při pečení nahrazuje kvasnice. Má však v kuchyni mnohem všestrannější upotřebení - dá se používat při vaření slaných jídel (např. krkonošské kyselo), při zahušťování atd. Používá se kvásek žitný, pšeničný nebo špaldový. Kvásek se nezakládá z mouky, která má málo lepku, nebo kde není lepek vůbec žádný (například mouka pohanková, kukuřičná, nebo rýžová). V mouce dochází prostřednictvím kvasinek k přirozené fermentaci, která by se dala přirovnat k přeměně mléka na jogurt. Při tomto procesu dochází v těstě k uvolňování plynů, které ho kypří.
 
Péče o kvásek spočívá v jeho přikrmování – to znamená, že minimálně jednou týdně jej upotřebíme k pečení a z množství vykynutého pro pečení si odebereme 2 lžíce do skleničky jako startovací kulturu na příští pečení. Pokud péci nechceme, umícháme kašičku z mouky a z vody a tuto kašičku smícháme s kulturou, kterou přikrmujeme. Více o přikrmování kvásku a o postupu pečení z kvásku se dočtete v našich dalších článcích v rubrice Pečení a vaření z kvásku.
Zde pak najdete podrobný návod, jak si založit vlastní kvásek.
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Kváskové koláčky

Jolana Breitenbacherová
V minulém článku o kvásku jsme si popsali výrobu domácího chleba. Ale což takhle dát si sladký křupavý koláček, který nebude nacpaný cukrem a přídatnými látkami a který se dá upéct ze stejného kváskového základu jako chleba? Pokud máte chuť pustit se znovu do pečení, tak pro vás máme recept na výborné kváskové koláčky s tvarohem, mákem, marmeládou nebo jablky.

Rozumíte svému osudu? I.

Zdeněk Breitenbacher
Umění udržet si dlouhodobě mládí, svěžest a psychickou stálost má mnoho nitek, z nichž některé jsou velmi jemné a většinou lidí jen stěží postřehnutelné. Jednou z těch nejjemnějších nitek je umění rozumět svému osudu a jeho směrování, rozumět tomu, kam vlastně jdeme a v ideálním případě taky proč tam jdeme.
Kdo svému osudu a jeho směrování nerozumí, zbytečně ztrácí energii v marných zápasech a životních omylech, kdy naprosto nechápe, proč se mu to či ono nedaří, a zkouší to znovu a znovu – a marně a marně...

Tatranský medvědí elixír

Zdeněk Breitenbacher
V nastávajících zimních plískanicích možná oceníte prostředek, který vás rychle zahřeje a dodá vám dostatek energie. Podělím se s vámi o recept na Tatranský medvědí elixír, což je unikátní medicína, která vás postaví na nohy v každé situaci.
Jako mnoho jiných zde popsaných receptů, Tatranský medvědí elixír vzniknul zcela náhodou, víceméně v nouzi a ze skromných dostupných surovin. To jsme jednou byli na podzim v Nízkých Tatrách, v obci Bystrá, v příjemném hotelu Biela medvedica. Následující den jsme měli v plánu vylézt na Chopok a Ďumbier, dvě dvoutisícovky - nejvyšší hory pohoří. Počasí ale nepřálo, obě hory byly v mlze a samozřejmě plné sněhu.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi