nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pozdrav měsíci

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VI.
 
 
Po minulém článku o jógovém pozdravu slunci vás určitě napadlo, že i měsíc by měl mít svůj pozdrav. Samozřejmě máte pravdu, i pozdrav měsíci existuje, i když je mnohem méně známý než pozdrav slunci.
Necvičí se tak často a existuje jen jedna ustálená varianta, na rozdíl od mnoha variant pozdravu slunci. Pozdrav měsíci má ale oproti pozdravu slunci hluboký vnitřní význam, který je velmi osobní a pro který stojí za to se jej naučit...

Pozdrav měsíci je série úklonových a balančních pozic. Na rozdíl od pozdravu slunci má pozdrav měsíci hluboký význam nejen jako celek, ale i v jednotlivých pozicích. Každá pozice vyjadřuje nějaký vnitřní prožitek, který bychom měli vědomě prožít a zdůraznit. Pozdrav se cvičí večer – po celém dni, kdy na nás mohla ulpět nečistota všeho druhu, a to i jako psychický nános ve formě mnoha emocí.
Začínáme ve vzpřímeném stoji, nohy jsou mírně od sebe. V pozici se zklidníme a srovnáme. Oči můžeme ponechat otevřené nebo je zavřít podle momentálního pocitu. Dech necháváme volně plynout.
 
1) Volným pohybem spojíme ruce před sebou tak, aby se dlaně spojovaly malíkovými hranami a tvořili jakousi mističku. Ruce pak pomalu zvedáme nahoru s představou, že do nich nabíráme průzračnou, křišťálovou vodu. Natažené a spojené ruce zvedáme až nad hlavu a tam z nich pomyslně necháme vytéci tu křišťálově čistou vodu na naši hlavu a na celé tělo. Rukama pak směrem shora pohladíme celé své tělo, jako bychom tu vodu ze sebe smývali. Spolu s ní odchází z našeho těla i z naší mysli všechen prach a nečistota. Vodu smýváme až na zem a zůstaneme v předklonu.
2) Nohama se rozkročíme do širokého stoje. V předklonu ruce volným pohybem upažíme do stran a vedeme je dozadu za záda. Tam se pokusíme spojit ruce dlaň na dlaň do gesta pozdravení. Na rozdíl od pozdravu slunci však ruce nejsou vpředu na hrudi, nýbrž vzadu na lopatkách. Komu se to takto nepodaří, může si ruce vzadu složit tak, že se uchopí dlaněmi za lokty opačné ruky.

3) V této pozici provedeme předklon směrem dopředu. Pohyb vychází z pánve a záda zachováváme rovná. Touto pozicí vyjadřujeme s hlubokou pokorou své poděkování za vše, čím jsme během dne prošli – za to dobré i za to méně dobré. Jakmile si toto prožijeme, pomalu se vracíme zpátky do vzpřímeného stoje. Ruce necháváme stále spojené za zády.
4) Nyní vytočíme levou nohu doleva a vytočíme za ní své tělo. Stejně jako v předešlé symetrické poloze se předkloníme, tentokrát ale za tou vytočenou levou nohou. V pokoře poděkujeme za to nepříjemné, co nás během dne potkalo. I to mělo svůj význam, možná nám to otevře oči a donutí něco v nás změnit, někam se posunout. Až v nás tento pocit dozní, pomalu se zvedneme do vzpřímené polohy, vracíme zpět vytočenou levou nohu a vracíme se tak zpět do středu, do harmonie. Ruce zůstávají vzadu.
5) Stejný úkon nyní provedeme i na pravou stranu. Tam ale, opět s hlubokou pokorou, poděkujeme za to dobré a příjemné, co jsme během dne prožili. Vrátíme se zpět do symetrie, rovnováhy a harmonie. Ruce nyní uvolníme a necháme klesnout volně podél těla.

6) Následovat bude čandrásana – pozice půlměsíce. Symbolicky vyjádříme vyváženost toho, že je v našem životě něco příjemného a něco méně příjemného. Začínáme provedením na levou stranu. Vytočíme levou nohu a zvolna na ni přeneseme váhu. Jde o balanční pozici, takže ponecháme oči otevřené. Na levé noze se ukláníme doleva, takže levá ruka se přibližuje k zemi. Pravou ruku a pravou nohu naopak zvedáme vzhůru. Kdybychom dokázali být dokonalí, tak ve finální pozici máme trup vodorovně se zemí, pravou nohu šikmo vzhůru směrem doprava (nikoliv dopředu), pravou ruku šikmo vzhůru směrem doleva a levá ruka se prsty dotýká země.
Takhle dokonalí ale zcela jistě nebudeme. Jde především o vnitřní prožitek, takže si jen představíme tuto dokonalou pozici a tělo ponecháme tak, jak nám dovolí. Můžeme se na dolní ruce zpevnit nějakou vhodnou pomůckou, viz obrázek. Jde především o to udržet rovnováhu. Symbolicky by to mělo znamenat, že to nepříjemné, které nás během dne potkalo, by nás nemělo vyvést z rovnováhy. Po vnitřním prožití pozice se vracíme zpět do středu, do vzpřímené pozice a harmonie.
7) Totéž si provedeme na druhou stranu – doprava, kam jsme si umístili to dobré a příjemné. Ani to nás nesmí emočně vykolejit a vyvést z rovnováhy. Takže i toto si v pozici prožijeme a poté se opět vrátíme zpátky do symetrického vzpřímeného stoje.

8) Cokoliv nás potká, musíme umět přijmout. To nám symbolicky říká další pozice – trikokásana – pozice trojúhelníku. Stále zůstáváme v širokém stoji. Levou nohu vytočíme doleva. Pravou ruku zvedneme do vzpažení a vykloníme se doleva. Pravou stranu pánve nedáváme dopředu, musí jít o čistý úklon. Pravá ruka by se měla sklánět po pravém uchu doleva a spolu s pravým bokem by měla tvořit elegantní oblouk. Pozice táhne k levé straně. Učí nás přijímat to nepříjemné, co nás potkává. S klidným dechem se napřímíme, vrátíme si levou nohu a vracíme se zpět do vzpřímeného stoje.
9) Totéž provedeme i na druhou stranu, kde se učíme přijímat to příjemné a krásné. A pak se zase vracíme zpět. Je dobré si povšimnout, že se pokaždé vracíme zpátky, do středu, do symetrie, do harmonie, do rovnováhy.

10) Následuje pozice lučištníka. Coby lučištníci nejdříve vystřelíme šíp s tím nepříjemným daleko pryč od nás. Vytočíme levou nohu doleva, trup zatím zůstává v symetrii. Ruce upažíme do stran. Zvedneme jejich palce a zbylé prsty sevřeme – jako když chceme někomu ukázat, že „je fakt dobrej“. Nyní levá ruka zůstane, kde je, a pravá se před trupem přenese k ní. Obě ruce jsou tedy u sebe a míří doleva, palce vedle sebe. Trup je také vytočený doleva. Levá ruka drží pomyslný luk, pravá drží tětivu s šípem. Stejně jako opravdový lučištník se mírně zakloníme, takže ruce nyní míří mírně šikmo vzhůru. Levá ruka zůstává na místě, pravou rukou začneme natahovat tětivu s šípem. Jak natahujeme tětivu, trup se v ramenou vytáčí zpět a pravá ruka jde až k pravému uchu. V mysli si představíme, co vše chceme s šípem poslat pryč, uvolníme sevřené prsty pravé ruky a šíp vystřelíme. Zadíváme se za letícím šípem a pomalu necháme ruce klesnout. Navrátíme se do výchozího symetrického postoje.
11) Na opačnou stranu pak vystřelíme šíp s našimi přáními. S tím, co bychom chtěli, aby se stalo, co bychom si přáli, aby nás potkalo. Postupně zaujmeme pozici k vystřelení šípu, vizualizujeme si naše přání a šíp vypustíme. Dlouze se díváme za ním a pak se pomalu vracíme do výchozího stoje.

12) Další pozicí je pozice labutě. Nohy dáme blíže k sobě. Vytočíme levou a přeneseme váhu na ni. Levou ruku předpažíme. Pravou nohu opatrně zvedneme a chytíme se pravou rukou za nárt. Nyní se velmi pomalu vytahujeme za levou rukou, zároveň nártem pravé nohy tlačíme do pravé dlaně a nohu tak oddalujeme od hýždí. Páteř pokud možno nepředkláníme. Tato pozice nám má říkat, že pokud se na něco díváme z ptačí perspektivy, tak se to stává menším a méně významným. To platí i pro naše starosti, které jsme si symbolicky umístili na levou stranu.
13) Ze stejné pozice, jen provedené na druhou stranu, se nyní podíváme i na naše radosti. I ty mohou v jiném kontextu vypadat titěrně, malicherně. Cokoliv je pro nás důležité a příjemné, nemělo by nás natolik pohltit, abychom neviděli nic jiného. Nad vším je potřeba mít nadhled.

14) Jsme v závěru cvičení. Spojíme si dlaně do gesta pozdravení, tentokrát už tradičním způsobem, tedy před hrudí. Takto spojené je vedeme vysoko nad hlavu, jak nejvýš nám to jde (aňdžali mudra, gesto nejvyššího poděkování). Pak je vedeme níže za hlavu, na týl. Uvědomíme si dotek rukou a hlavy. Pak vrátíme dlaně do aňdžali mudry, ruce rozpojíme a vracíme je širokým obloukem dolů. Zůstaneme v symetrickém postoji a pozorujeme harmonii, která je v nás. Jsme uvnitř, jsme v klidu, vyrovnaní a silní.

  Na pozdravu měsíci jsme si ukázali, že cvičení jógy zasahuje mnoho úrovní naší bytosti a že tělo je jen jednou z nich. Vedle toho působíme také na psychiku, na mysl, na naše intelektuální projevy a mnoho dalších, ještě jemnějších sfér.

Stejně jako jednotlivé fáze pozdravu měsíci nese svůj psychoenergetický náboj i každá další jógová ásana. Toto budeme mít při cvičení jógy stále na paměti.
 
Pozdrav měsíci
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Správný jógový dech - nezbytný začátek

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga II.
Chceme-li cvičit jógu, musíme zcela nevyhnutelně začít správným dýcháním. Od správného dýchání se totiž v józe odvozuje prakticky všechno. Náročnou jógovou pozici snadno zaujme i nejogín, například baletka nebo gymnastka, ale dokud v té pozici nebude správně a s plnou pozorností dýchat, nebude to jóga a nebude to mít ty účinky, které jóga slibuje. Proto se v této lekci naučíme správnému jógovému dýchání a teprve potom můžeme postoupit dále. Pojďme se spolu podívat, jak na to.

Pampelišková detoxikace jater

Jolana Breitenbacherová
Je jaro a louky jsou plné pampelišek. Někdo je považuje za nežádoucí plevel, který hyzdí úpravný trávník, někdo si jich nevšímá a někdo si jich váží kvůli jejich léčebným vlastnostem. Pokud vám u domu rostou pampelišky, zkuste se zamyslet nad jejich kulinářským využitím! Jsou celé jedlé a dá se z nich připravit spousta dobrot. Smetánka lékařská, což je její odborný název, navíc očistí a posílí vaše tělo, zejména pak játra.

Jak se bránit proti zácpě

Jolana Breitenbacherová
Jednou z příčin, které přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva, je chronická neprůchodnost střeva, tedy zácpa. Ve střevě, které se nedokáže důkladně a pravidelně vyprazdňovat, se mění vnitřní prostředí, v důsledku hromadění stolice vznikají nepřirozené tlaky na střevní tkáň, může docházet ke krvácivosti a vzniku hemoroidů za současného bujení mikroorganismů, které nejsou našemu zdraví prospěšné. Co s tím?

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi