nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Potřebujete vteřinovou ručičku?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Vteřinová ručička je záležitost rychlého dvacátého století a je symbolem stále narůstajícího spěchu, který nás čím dál tím více pronásleduje. Tohle je opravdu slovo do pranice: Kdo z vás skutečně potřebuje vteřinovou ručičku? Já ne!
Pokud máte život tak uspořádán, že musíte měřit a vážit každou vteřinu, máte nejvyšší čas svůj život a životní styl totálně přehodnotit. My, kteří si chceme namíchat elixír věčného mládí, už víme, že spěch je naším nepřítelem a že bychom se mu měli vyhnout, jak jen to jde.
Je to samozřejmě úkol na dlouhou dobu a rozhodně nebude lehký. Tak jak tedy začít? Prostě tu vteřinovou ručičku z hodin vyndejte (nebo nechte vyndat hodinářem). I když si to neuvědomujete, je to docela stresující prvek, který nám stále připomíná, že čas běží a že máme něco stihnout.
Já sám hodinky nenosím a v domácnosti nemáme jediné hodiny, které by měly vteřinovou ručičku. Těm, které ji měly, jsem ji opravdu vyndal. A pokud mám důležitou schůzku s někým, na kom mi záleží, ten přesný čas si dovedu zjistit i tak. A tak si pohrávám s myšlenkou, že ze svých hodin v domácnosti vyndám i tu minutovou... Ještě jsem tu odvahu nenašel, ale láká mě to – a vím, že by se můj život hodně zklidnil a stárnutí by se opět o něco zpomalilo.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Pojďte se mnou do čajovny

Zdeněk Breitenbacher
Čaj zcela neodmyslitelně patří k pohodě, jedné ze tří základních složek elixíru mládí. Při čaji lze odpočívat i tvořit, dokonce i nakupovat – alespoň tedy v Orientu. Čaj nemá rád spěch, vše v jeho přípravě a pití má správný čas a pořadí – a v našem životě bychom si to měli uspořádat také tak.
Jestlipak si dokážete aspoň jednou za týden najít hodinku, kdy si uděláte maximální možnou pohodu, kdy se nenecháte ničím rušit a kdy zahodíte za hlavu všechny starosti? Kdy zapomenete, že máte za sebou dlouhý a uspěchaný týden a zvolníte své neklidné myšlenky? Představte si, že je neděle (nevadí, že je teprve úterý), je čas pro odpočinek, uvolnění a dobrou náladu. Dnes nebudeme sportovat a už vůbec ne dohánět věci, které jsme v uplynulých dnech nestihli. Víte co, pojďte se mnou do čajovny...

Bez koření není vaření

Zdeněk Breitenbacher
Málokdo si uvědomuje obrovský význam koření – nejenom pro vaření, ale i historický. Kvůli koření se vedly války, kvůli koření se podnikaly objevitelské výpravy, vznikaly nové námořní i pozemské cesty a i díky nim byla objevena Amerika. Netvrdím, že bez koření bychom o americkém světadílu dodnes nevěděli, ale přece jenom, koření stálo v pozadí i těch nejvýznamnějších historických událostí. V úctě k jeho významu bychom měli s kořením také nakládat a patřičně si ho vážit.

Má smysl vztah s ženatým mužem či vdanou ženou?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVIII.
Podíváme-li se kolem sebe, můžeme spatřit mnoho zamotaných vztahů, které ze začátku znamenaly příjemné mimomanželské povyražení, ale po nějaké době se stávají dramatem, z kterého nelze odejít bez pořádného maléru. Můj názor je jasný: Nestojí to za to - je to totiž přesně jak v tom rčení: Když do pekla, tak na krásném koni. Krásný kůň se člověku dříve nebo později okouká, ale peklo je jisté...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi