nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Potřebujete vteřinovou ručičku?

 
 
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Vteřinová ručička je záležitost rychlého dvacátého století a je symbolem stále narůstajícího spěchu, který nás čím dál tím více pronásleduje. Tohle je opravdu slovo do pranice: Kdo z vás skutečně potřebuje vteřinovou ručičku? Já ne!
Pokud máte život tak uspořádán, že musíte měřit a vážit každou vteřinu, máte nejvyšší čas svůj život a životní styl totálně přehodnotit. My, kteří si chceme namíchat elixír věčného mládí, už víme, že spěch je naším nepřítelem a že bychom se mu měli vyhnout, jak jen to jde.
Je to samozřejmě úkol na dlouhou dobu a rozhodně nebude lehký. Tak jak tedy začít? Prostě tu vteřinovou ručičku z hodin vyndejte (nebo nechte vyndat hodinářem). I když si to neuvědomujete, je to docela stresující prvek, který nám stále připomíná, že čas běží a že máme něco stihnout.
Já sám hodinky nenosím a v domácnosti nemáme jediné hodiny, které by měly vteřinovou ručičku. Těm, které ji měly, jsem ji opravdu vyndal. A pokud mám důležitou schůzku s někým, na kom mi záleží, ten přesný čas si dovedu zjistit i tak. A tak si pohrávám s myšlenkou, že ze svých hodin v domácnosti vyndám i tu minutovou... Ještě jsem tu odvahu nenašel, ale láká mě to – a vím, že by se můj život hodně zklidnil a stárnutí by se opět o něco zpomalilo.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
To je přece jednoduché - někam sebou praštím a nic nedělám, ne?
No - ne že by to vůbec nefungovalo, ale můžeme to udělat lépe. Především, nicneděláním se nám nepodaří vypnout mysl. Ta si pořád točí ten svůj mlýnek, pořád řeší naše (většinou zbytečné) starosti, pořád nás něčím zaměstnává. Tělo si možná nějak odpočine, ale vyčerpaní jsme pořád.
Takže jak na to? Jak správně odpočívat?

Tuhle mě před obchodním domem zastavila jedna dívka tmavší pleti a ptala se na cestu do jakési ulice, kterou jsem neznal. Po pravdě jsem odpověděl, že nevím, kde ta ulice je, ale zdálo se, že jí to zas až tak nevadí. Vcelku podle očekávání pokračovala v rozhovoru a nabídla mi, že by pro mě ráda udělala kouzlo. Bylo mi naprosto jasné, že to nebude zadarmo, ale byl jsem zrovna ve velmi dobré náladě a dívka byla opravdu sympatická, a tak jsem souhlasil...

Kvásek můžete buď od někoho dostat, nebo si ho můžete sami připravit. Já jsem svůj první kvásek na pečení dostala, ale chtěla jsem si vyzkoušet i výrobu vlastního – není nad to, když je člověk nezávislý a soběstačný, že . Už se mi stalo, že jsem si svou nepozorností neodebrala startovací kulturu na příští pečení, a kdybych neměla kamarádky, kterým jsem předtím kvásek rozdala, tak bych byla úplně v koncích . Výroba je jednoduchá a nenáročná – takže jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi