nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Potřebujete vteřinovou ručičku?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Vteřinová ručička je záležitost rychlého dvacátého století a je symbolem stále narůstajícího spěchu, který nás čím dál tím více pronásleduje. Tohle je opravdu slovo do pranice: Kdo z vás skutečně potřebuje vteřinovou ručičku? Já ne!
Pokud máte život tak uspořádán, že musíte měřit a vážit každou vteřinu, máte nejvyšší čas svůj život a životní styl totálně přehodnotit. My, kteří si chceme namíchat elixír věčného mládí, už víme, že spěch je naším nepřítelem a že bychom se mu měli vyhnout, jak jen to jde.
Je to samozřejmě úkol na dlouhou dobu a rozhodně nebude lehký. Tak jak tedy začít? Prostě tu vteřinovou ručičku z hodin vyndejte (nebo nechte vyndat hodinářem). I když si to neuvědomujete, je to docela stresující prvek, který nám stále připomíná, že čas běží a že máme něco stihnout.
Já sám hodinky nenosím a v domácnosti nemáme jediné hodiny, které by měly vteřinovou ručičku. Těm, které ji měly, jsem ji opravdu vyndal. A pokud mám důležitou schůzku s někým, na kom mi záleží, ten přesný čas si dovedu zjistit i tak. A tak si pohrávám s myšlenkou, že ze svých hodin v domácnosti vyndám i tu minutovou... Ještě jsem tu odvahu nenašel, ale láká mě to – a vím, že by se můj život hodně zklidnil a stárnutí by se opět o něco zpomalilo.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak správně odpočívat?

Zdeněk Breitenbacher
To je přece jednoduché - někam sebou praštím a nic nedělám, ne?
No - ne že by to vůbec nefungovalo, ale můžeme to udělat lépe. Především, nicneděláním se nám nepodaří vypnout mysl. Ta si pořád točí ten svůj mlýnek, pořád řeší naše (většinou zbytečné) starosti, pořád nás něčím zaměstnává. Tělo si možná nějak odpočine, ale vyčerpaní jsme pořád.
Takže jak na to? Jak správně odpočívat?

Makro- nebo mikro-biotika?

Zdeněk Breitenbacher
V receptech, které upřednostňujeme, je poměrně málo komponent. Je to zcela záměrně. Známé makrobiotické stravování vám bude radit spíš opak – v každém jídle by měly být všechny chutě a všechny barvy. Na první pohled to vypadá rozumně, jenže až si takovou makrobiotickou stravu budete dělat častěji, zjistíte, že vlastně každý den jíte to samé – stejné chutě, stejné barvy...

Že je hladovka nejúčinnější metodou tělesné i duševní očisty, o tom není sporu. Důkazy o tom přinášejí odborníci i amatéři a i zde na Elixíru mládí najdete několik reportáží s mými pozitivními zkušenostmi. Je ale taky zřejmé, že opravdu účinná očistná hladovka, to není věc jednoho víkendu - jde o několik týdnů poctivého hladovění, s konzumací pouze čisté vody.
Jenže život je plný společného jídla a pití a člověk se během hladovky vyloučí z velké části rodinného i společenského dění. Pro ty, co si chtějí účinné hladovění zkrátit a mají dostatečně silnou vůli, mám řešení. Je jím suchá hladovka, při které se vůbec nic nejí a vůbec nic nepije.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi