nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Potřebujete vteřinovou ručičku?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

Vteřinová ručička je záležitost rychlého dvacátého století a je symbolem stále narůstajícího spěchu, který nás čím dál tím více pronásleduje. Tohle je opravdu slovo do pranice: Kdo z vás skutečně potřebuje vteřinovou ručičku? Já ne!
Pokud máte život tak uspořádán, že musíte měřit a vážit každou vteřinu, máte nejvyšší čas svůj život a životní styl totálně přehodnotit. My, kteří si chceme namíchat elixír věčného mládí, už víme, že spěch je naším nepřítelem a že bychom se mu měli vyhnout, jak jen to jde.
Je to samozřejmě úkol na dlouhou dobu a rozhodně nebude lehký. Tak jak tedy začít? Prostě tu vteřinovou ručičku z hodin vyndejte (nebo nechte vyndat hodinářem). I když si to neuvědomujete, je to docela stresující prvek, který nám stále připomíná, že čas běží a že máme něco stihnout.
Já sám hodinky nenosím a v domácnosti nemáme jediné hodiny, které by měly vteřinovou ručičku. Těm, které ji měly, jsem ji opravdu vyndal. A pokud mám důležitou schůzku s někým, na kom mi záleží, ten přesný čas si dovedu zjistit i tak. A tak si pohrávám s myšlenkou, že ze svých hodin v domácnosti vyndám i tu minutovou... Ještě jsem tu odvahu nenašel, ale láká mě to – a vím, že by se můj život hodně zklidnil a stárnutí by se opět o něco zpomalilo.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Tajemství pohody - láska

Zdeněk Breitenbacher
Nejhlubším tajemstvím pohody je láska – láska nejenom partnerská, ale láska univerzální – k sobě samotnému, k lidem kolem nás, k věcem, které nás obklopují. Láska ke všemu, co vezmeme do ruky a užíváme. Láska k tomu, co právě vyrábíme pro někoho neznámého...
Na vánoce jsem od otce dostal koupelovou sadu – krabičku, ve které byl sprchový gel, koupelová pěna a pár dalších věcí. Jakkoliv se to o věcech běžné spotřeby nedá říci, tahle sada byla už na první dotek jiná, jakoby očarovaná...

Jak získat více času I.

Zdeněk Breitenbacher
Nový rok je tady, řada z vás si dala nová předsevzetí, jak změnit a zlepšit svůj život, a nyní nastává čas ta předsevzetí plnit. Určitě by se sem hodila poznámka o motivaci a silné vůli, ale to už jistě znáte. Raději navážu na naše téměř manažerské školení o tom, jak si správně dávat předsevzetí, a popovídáme si o tom, jak na všechny ty skvělé plány vůbec získat čas. I tento návod pojmeme téměř manažersky...

Melasa je zbytkovým produktem, který vzniká po extrakci cukru ze třtiny nebo cukrové řepy. Obsahuje stále ještě více než 50% sacharidů, ale její chuť je jiná, není sladká. Chutná nahořkle, trošku jako melta, a to proto, že obsahuje tolik minerálních látek a stopových prvků, že její chuť je tím výrazně ovlivněná. Lidé ze třtiny a řepy usilovně dobývají cukr a ten ještě rafinují, aby byla jeho barva hezky bílá a aby byly všechny zbytky melasy dokonale odstraněny. A tak se veškeré minerální bohatství považuje za nežádoucí odpad, který se používá ve farmacii nebo v potravinářství pro kultivaci mikroorganismů, anebo se přidává do krmných směsí. Ti, kdo tajemství melasy znají, ji však považují za černý zázrak a neváhají ji přidat i do svého jídelníčku...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi