nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pomsta je sladká

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Mnohokrát jsme už mluvili o motivaci a ještě mnohokrát budeme. Motivace je náš nejsilnější motor a pomáhá nám překonat všechna úskalí, se kterými se na naší cestě mládí setkáváme (a že jich není málo!). Už jsme si také řekli, které palivo do tohoto motoru je nejúčinnější – je to láska. Pokud do vaší motivace zakomponujete lásku nebo touhu po ní, překonáte všechny překážky na světě.
Ale jsou i jiná „paliva“, která dobře fungují. Můžeme dokonce úspěšně zapojit i tak negativní cit, jakým je touha po pomstě – a obrátit jej v pozitivní energii. Nevěříte?

 
Touha po pomstě je opravdu negativní cit a já bych vás v žádném případě nechtěl vyzývat, abyste ji v sobě nekontrolovaně pěstovali a rozvíjeli. Ale pokud svou touhu po pomstě správně pochopíme a ovládneme, můžeme ji TRANSFORMOVAT a využít jako další velmi účinné palivo pro naši motivaci.
 
Slyšte příběh:
Můj děda šel do důchodu až v šedesáti pěti letech (jinak bylo v té době obvyklé končit v šedesátce). Po válce totiž pracoval nějakou dobu jako soukromník a úřady – ještě za totality – mu toto období odmítly započítat do odpracovaných roků. Když ve svých 65 letech směl konečně odejít do důchodu, přijel za námi a slavnostně prohlásil: „JÁ SE JIM POMSTÍM! Já tu na světě budu tak dlouho, že budou litovat! Já si ten důchod pořádně užiju!“...
Jak řekl, tak udělal. Přestal kouřit a začal pobývat hodně venku. V té době jsme koupili zahradu a on tam trávil téměř všechen čas. Ráno tam vyrazil, v poledne mu tam babička donesla oběd, večer se vracel. Občas tam udělal nějakou potřebnou práci, ale nijak to nepřeháněl, prostě si užíval – pohody, sluníčka, čerstvého vzduchu, občas také čerstvého ovoce a zeleniny...
A svého důchodu si opravdu užil, v plné kondici se dožil devadesátky – a ještě ve svůj poslední rok pravidelně jezdil na kole a chodil na koupaliště… Myslím, že se mu ta pomsta opravdu podařila, svůj důchod dostával krásných 25 let, plných pohody a naplnění...
 
Pár slov na závěr:
Pomsta nebo touha po ní je velmi silná motivace, ale musíte to být vy, kdo vládne vaší osobě, ne ona. Pak se s ní dá pracovat a využívat ji k vašemu prospěchu. Nejlépe se komukoliv pomstíte nikoliv tak, že mu ublížíte, ale tak, že prostě VY BUDETE LEPŠÍ! Tak, že na sobě samotných zapracujete takovým způsobem, že vám najednou ten dotyčný nebude sahat ani po kotníky. No řekněte, nestojí to za to?
Pomsta bude sladká...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Svěťte neděli

Zdeněk Breitenbacher
Víkend znamená odpočinek, relaxaci, sport a zábavu. Neděle je sváteční den už od stvoření světa a volnou sobotu jsme si vybojovali v minulém století, abychom si odpočali po náročném pracovním týdnu. Bohužel, namísto odpočinku pro řadu z nás víkend znamená dohánění v domácnosti, na zahradě, na chalupě (nedej bože v práci!) všeho, co jsme za celý týden nestihli.
Takže nakonec ze dvou dnů, určených na odpočinek, máme jen dva dny další práce a jakýkoliv odpočinek je v nedohlednu. V pondělí se utahaní vracíme do práce a doufáme, že si malinko odpočineme tam, ale jako obvykle, hned na pondělní ranní poradě nás šéf vyvede z omylu. Neodpočatí, bez energie a s kruhy pod očima pak opravdu nepůsobíme mladistvým dojmem. Asi cítíte spolu se mnou, že tady je něco špatně.

Jak se bránit proti zácpě

Jolana Breitenbacherová
Jednou z příčin, které přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva, je chronická neprůchodnost střeva, tedy zácpa. Ve střevě, které se nedokáže důkladně a pravidelně vyprazdňovat, se mění vnitřní prostředí, v důsledku hromadění stolice vznikají nepřirozené tlaky na střevní tkáň, může docházet ke krvácivosti a vzniku hemoroidů za současného bujení mikroorganismů, které nejsou našemu zdraví prospěšné. Co s tím?

Tento recept vznikl úplně náhodou – chtěla jsem si založit pohankový kvásek na chleba, ale nevyšlo to. Večer jsem si smíchala pohankovou mouku s vodou a naočkovala jsem ji kváskovou kulturou. Ráno jsem ale zjistila, že kvásek nemá žádné bublinky a že nevoní kysele, takže mi v míse zbyla vlastně jen mouka rozmíchaná s vodou. Co teď s tím? Napadlo mě udělat palačinky. Tak jsem se do toho pustila a nakonec jich bylo tolik, že jsem je vzala s sebou do cvičení jógy. A protože všem chutnaly, podělím se o recept i s vámi.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi