nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pojďte se mnou do čajovny

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Čaj zcela neodmyslitelně patří k pohodě, jedné ze tří základních složek elixíru mládí. Při čaji lze odpočívat i tvořit, dokonce i nakupovat – alespoň tedy v Orientu. Čaj nemá rád spěch, vše v jeho přípravě a pití má správný čas a pořadí – a v našem životě bychom si to měli uspořádat také tak.
Jestlipak si dokážete aspoň jednou za týden najít hodinku, kdy si uděláte maximální možnou pohodu, kdy se nenecháte ničím rušit a kdy zahodíte za hlavu všechny starosti? Kdy zapomenete, že máte za sebou dlouhý a uspěchaný týden a zvolníte své neklidné myšlenky? Představte si, že je neděle (nevadí, že je teprve úterý), je čas pro odpočinek, uvolnění a dobrou náladu. Dnes nebudeme sportovat a už vůbec ne dohánět věci, které jsme v uplynulých dnech nestihli. Víte co, pojďte se mnou do čajovny...

Čajovna je velmi zvláštní a kouzelné prostředí. Už při příchodu ucítíte zvláštní vůni – směs vůní exotických čajů a tabáku z vodní dýmky. Můžeme si sednout po evropsku ke stolku anebo, zpravidla více vzadu, po orientálsku – do tureckého sedu přímo na polštářek na zem. Čajmistr nám přinese nápojový lístek a zvoneček, zapálí nám na stole svíčku a my můžeme vybírat.
Kdo zná jen tři druhy čaje – černý, zelený a ovocný, bude překvapen, kolik různých čajů existuje a jaké mají tajemné názvy: Packa stříbrné opice, Obočí dlouhého věku, Dračí perly, Železná bohyně... Chybu neuděláte s žádným z nich, a tak si třeba vyberte jen a jen podle názvu. Máme-li vybráno, zacinkáme zvonečkem a řekneme čajmistrovi své přání. Samozřejmě, budete-li chtít pomoci s výběrem, čajmistr vám velmi rád o každém z čajů popovídá, řekne vám, z jaké oblasti a z kterého sběru je, jak chutná i jak si ho máte přesně luhovat, aby vám nejvíce chutnal...
Na některé čaje si budeme muset docela dlouho počkat, mají svůj specifický způsob přípravy, ale nám to čekání nijak nevadí, je přece neděle a my nikam nespěcháme. Už během vybírání si všimnete několika zvláštních věcí. Především, je tu daleko větší klid než třeba v takové pivnici. Je tu hodně mladých lidí, mluví se tiše a hraje uklidňující hudba. U vedlejšího stolku bublá vodní dýmka, naproti dva lidé hrají šachy a za námi sedí někdo s notebookem a pracuje...
Čaj už se nese a my si jej nyní opravdu vychutnáme. Před prvním douškem nasajeme vůni a pak pomalu z šálku upíjíme minuty a hodiny… Tady se nespěchá. Čajovna je opravdu zvláštní uklidňující prostředí. I naši kluci, jinak divocí a neposední, tam úplně zázračně zklidní, zcela vážně si vybírají čaj a pak dlouze popíjejí a diskutují...
Takže, přeji vám krásnou a pohodovou neděli a na viděnou v čajovně...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak na nespavost?

Zdeněk Breitenbacher
Když se mě známý zeptal, jestli znám něco na nespavost, tak jsem docela zaváhal. Přemýšlel jsem nad tím a uvědomil si, že to je široké a komplikované téma. Především, obtížně se odlišuje, co je příčinou a co je následkem. Pokud nemůžeme spát, ztrácíme svoji pohodu; pokud nemáme obvyklou pohodu, nemůžeme spát.
Klíčem k vyřešení nespavosti je rozpletení tohoto zamotaného klubka a odhalit, kde je ta nejhlubší příčina. Zpravidla to jsou nějaké osobní trable. Vedle toho si samozřejmě pohlídáme druhotné podmínky, které nám nespavost zvyšují nebo naopak snižují. Pojďme na to...

Máme tu jaro, a tak jsme venku, kdykoliv nám čas dovolí. Přesto si ale najdeme čas na to, udělat si něco svátečního k jídlu. Dnešní velikonoční pondělí jsme uvítali svátečním velikonočním chlebíčkem. Je to chléb, jaký pečeme vždy, dnes jsme mu ale dali sváteční podobu. Podívejte se s námi, jak takový jarní sváteční chléb vypadá a hlavně - jak si ho můžete jednoduše vyrobit...

Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi