nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pohoda

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Pohodu jsme si uvedli jako první ze složek elixíru mládí, vedle aktivity a životosprávy. Jakkoliv se nám to může zdát jednoduché – udělat si pohodu, bude mnohem obtížnější udělat si ji trvale. Takovou pohodu, kterou nikdo a nic nemůže narušit, takovou, která v nás bude přítomna v každý okamžik, od rána do večera a od večera do rána...

Proto si nyní představíme opak pohody – a to je STRES a STAROSTI. To právě ony nám malují vrásky do tváře a kruhy pod očima. Tak pojďte, něco s tím uděláme.
 
Teď mě prosím pozorně poslouchejte, mám na srdci jednu velmi důležitou věc:
Většina naší snahy udělat si pohodu totiž vyznívá stejně, jako kdybychom utřeli podlahu pod děravou střechou. Utřeme podlahu, vyleštíme a tváříme se spokojeně, protože máme čisto. Ale přijde první déšť a je tam mokro zase. Než abychom podlahu utírali znovu a znovu, bude lepší, když vylezeme na střechu a tu díru odpravíme.
Bohužel, většina lidí řeší své stresy právě tak, že jen utře mokrou podlahu. Omluví se šéfovi nebo partnerovi za věci, které nezpůsobil – jen aby byl klid. A když těch „děr ve střeše“ má víc, tak běhá od jedné druhé, místo aby řešil příčinu – tu díru ve střeše.
Už mi rozumíte? Neřešte následky, řešte příčiny! Vyřešit příčinu stačí jednou jedinkrát – i když to v tom okamžiku může znamenat daleko více práce. Ale následky, ty můžete řešit stále dokola celý život – a nepohnete se z místa. Podívejte se důkladně na všechno, co vám způsobuje stres a starosti. Třeba si to i zapište do sešitu. A u každé položky si řekněte: Co vlastně v tomto případě znamená „utřít podlahu“ a co by znamenalo „opravit střechu“? A uvědomte si, co vlastně děláte vy? Utíráte podlahu, nebo opravujete střechu?
Moc dobře rozumím vašim námitkám: Ono to není tak jednoduché, opravit střechu. Může to znamenat důkladně si promluvit s lidmi, s kterými třeba ta komunikace není jednoduchá. Může to dokonce znamenat odejít ze zaměstnání nebo od partnera. Ale jiná cesta není. Držím vám palce!
 
Všimněte si, že velmi důsledně rozlišuji pohodu od pohodlí či pohodlnosti. Zatímco pohodu považuji za jednu z nejdůležitějších složek našeho elixíru mládí, pohodlí a pohodlnost naopak označuji za jednoho našich z největších nepřátel. Poznáte, kde je vlastně ta hranice? Poznáte, co nám prospívá a co nám škodí?
Bude asi dobře, když si tyto zdánlivě podobné pojmy vysvětlíme...
Pohodlí je stav, kdy se nic neděje a kdy nás nic nenutí ke změně. Jsou to naše zažité zvyky, naše nechuť řešit problémy, naše nechuť učit se cokoliv nového. Je to stav, kdy jsme se vším spokojeni nebo spíše smířeni a netoužíme po změně. Je to stav, kdy jakékoliv impulzy zvenčí jsou nežádoucí, protože nás nutí k reagování, k přizpůsobování, ke změnám.
Pohoda, to je něco jiného. Pohoda je aktivní stav, stav člověka, který si vyřešil své problémy a může se radovat ze všeho krásného, co ho obklopuje. A to krásné může aktivně vyhledávat – a má na to dostatek času. A v každém impulzu zvenku vidí novou příležitost – něco nového se naučit, něco nového poznat, s někým novým se seznámit.
Pohodlný člověk je pasivní, zatímco pohodový člověk je aktivní. Pohodlný člověk se brání změnám, pohodový člověk je vítá a vyhledává. Pohodlný člověk je smířen se svým osudem, pohodový člověk si svůj osud sám – a úspěšně – vytváří...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jak správně odpočívat?

Zdeněk Breitenbacher
To je přece jednoduché - někam sebou praštím a nic nedělám, ne?
No - ne že by to vůbec nefungovalo, ale můžeme to udělat lépe. Především, nicneděláním se nám nepodaří vypnout mysl. Ta si pořád točí ten svůj mlýnek, pořád řeší naše (většinou zbytečné) starosti, pořád nás něčím zaměstnává. Tělo si možná nějak odpočine, ale vyčerpaní jsme pořád.
Takže jak na to? Jak správně odpočívat?

V minulém článku jsme si popsali základní principy pro vypěstování silné vůle. Pokud je vezmete poctivě za své, bude vám silná vůle a všechny vytčené a dosažené cíle odměnou. Každá překonaná překážka vás naplní radostí a vaše vůle bude zase o kousek silnější. Nyní přidám pár drobnějších rad pro každodenní praxi, tak jak je popisuje mistr silné vůle, hypnolog a experimentátor Břetislav Kafka.

Rybízová bublanina

Jolana a Zdeněk Breitenbacherovi
Pojmy jako sezónní zelenina či sezónní ovoce pomalu ztrácejí na významu. Dneska klidně seženete rajčata v únoru a jahody v lednu - a vůbec nemusí být mražené, jak kdysi nabízel Jiří Schelinger ve své známé písničce. Přesto ale má stále své kouzlo, když si na zahradě natrháte čerstvý rybíz a upečete voňavou buchtu. Děti se o dění na zahradě většinou moc nezajímají, ale s vidinou takové buchty vám se sbíráním rybízu rády pomohou.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi