nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pět úrovní osobní hygieny

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Co se vám vybaví, když se řekne „Osobní hygiena“? Většina z nás si představí pár základních zásad, jako čistit si zuby dvakrát denně, mýt si ruce před každým jídlem a po každé návštěvě toalety, občas se vykoupat nebo osprchovat. Muži přidají pravidelné holení, ženy pak nezapomenou na nalíčení. Tím jsme v podstatě osobní hygienu vyčerpali. Ve skutečnosti má hygiena mnohem více úrovní a to, co většina lidí pod pojem hygiena zahrnuje, patří jen mezi jednu z nich. Podívejme se na všechny úrovně popořádku.

1. Hygiena povrchová
To je právě to, co si většina lidí pod pojmem hygiena představuje. Čili očista povrchu těla a dutiny ústní, tak jak jsme popsali v úvodním odstavci. Výsledek vidíme okamžitě - špína spolu s potem je pryč, vlasy se opět lesknou a zuby září bílým úsměvem. S touto úrovní hygieny nemíváme problémy, rodiče nás jí učí od malička a jsme jí docela dobře uvyklí.
 
2. Hygiena vnitřní
Kdo četl naše články o hladovce a očistě jater, ví, že povrchovou očistou hygiena zdaleka nekončí. Velmi důležitá je hygiena vnitřní - tedy péče o čistotu našich orgánů. Bohužel, pokud v této oblasti cokoliv zanedbáme, nebude to tak snadno viditelné, jako žluté zuby nebo mastné vlasy. Až omezení či ztráta funkčnosti našich vnitřních orgánů nás upozorní, že něco není v pořádku, ale ani tehdy si to nedáme do souvislosti se znečištěním našich vnitřností.
Lékař nám zcela jistě nedoporučí očistnou kůru, nýbrž do nás nacpe léky, v horším případě nás pošle pod nůž. Přitom náprava je často velmi snadná. Hladovka je velmi univerzální očistnou a léčebnou metodou; pro konkrétní orgány pak můžete aplikovat speciální postupy - tak jak jsme popsali u jater a žlučníku. Existují další speciální metody pro očistu ledvin, tlustého střeva a dalších orgánů a my vám přineseme reportáže o jejich průběhu - hned jak si je sami vyzkoušíme.
 
3. Hygiena prostředí
Napadlo vás, že vedle povrchové a vnitřní hygieny ještě existuje hygiena prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém se pohybujeme? Je to tak - i čistému tělu se špatně žije v prostředí, které je plné nepořádku a chaosu. Proto je velmi důležité pečovat i o naše nejbližší životní prostředí. V Číně téhle disciplíně hygieny říkají Feng-Shui. Jde o nauku, jak harmonizovat prostředí tak, aby přinášelo bytostem v něm se pohybujícím co největší prospěch. Prospěchem se přitom myslí zdraví, krása i duševní pohoda.
Je jasné, že v bytě plném nepořádku velké harmonie nedosáhnete. Chaos prostředí se pak projevuje v chaosu bytostí, které v daném prostředí pobývají. Důsledkem je roztěkanost, nestálost a obtížné dosahování jakýchkoliv cílů. V takovém prostředí musí bezpodmínečně nastat očista - podobná jako očista těla. Co nám neslouží, musí pryč. Je třeba se zbavit všech krámů, které nepoužíváme - jakkoliv drahé mohly v minulosti být. To, co zůstane, je pak třeba uspořádat do funkčních a harmonických celků. Jasně - nepůjde to hned a naráz. Očistě prostředí budeme věnovat samostatný článek.
 
4. Hygiena vztahů
Zahrnutí vztahů do hygieny je možná ještě překvapivější, než předchozí hygiena prostředí. Očištění vztahů znamená projít všechny vyslovené i nevyslovené problémy ve vztazích - s partnerem, s bývalým partnerem, s dětmi, s rodiči, v zaměstnání. Každý nesoulad a každá křivda musí být projita. Jde-li o lidi, s kterými žijeme a i nadále žít chceme, musíme si všechny rozpory uvědomit a hledat řešení. Řešením přitom může být i to, že situaci přijmeme jako součást naší karmy a našeho životního úkolu. Pozor, nejde zde v žádném případě o rezignaci, nýbrž o úplné pochopení a přijetí.
Velkým nástrojem je zde odpouštení. K tomu nás nabádá už Ježíš Kristus, a kdo se naučí odpouštět, očistí především sám sebe. Ale pozor: Odpustit neznamená zapomenout. Pokud vás někdo v minulosti podvedl, podrazil nebo vám jakkoliv jinak ublížil, neznamená to, že se k němu máte vracet a opakovat podruhé tu samou chybu. Odpustit znamená vyčistit svou mysl od zášti a myšlenek na odvetu. Já vím, není to lehké. I hygieně vztahů budeme věnovat samostatný článek.
 
5. Hygiena energetická
Z našeho životního prostředí a z našich vztahů se vracíme zpět k naší bytosti. Dostáváme se k nejvyšší úrovni hygieny - hygieně našeho energetického pole. V článku o vita-auriánství jsme psali o vyzařování potravin. Stejné vyzařování vykazují i živé bytosti, včetně člověka. To jsou samozřejmě myšlenky, které není lehké přijmout, protože nic z toho není měřitelné běžnými přístroji. Jsme odkázáni na tvrzení citlivců, kteří jsou schopni takové věci vnímat. Od nich pak můžeme získat i informace o tom, kde je naše aura poškozena, jaké máme případné energetické bloky, eventuelně jak takové poškození napravit.
My, kteří takovými schopnostmi nedisponujeme (včetně mne samotného), můžeme buď uvěřit a pak se řídit několika obecnými doporučeními, nebo neuvěřit, a pak tuto kapitolu hygieny můžeme vynechat. Gennadij Malachov ve své knize „Hladovění“ popisuje, že energetická očista nastává po nejméně dvou týdnech hladovky, ovšem pak je docela zřetelná i naprostým skeptikům. Moje zkušenost prozatím tak daleko nesahá, takže musím vše ponechat vašemu vlastnímu zájmu a studování.
Můžeme si věci zjednodušit, když se utvrdíme v tom, že žádná aura neexistuje, natož nějaké disbalance v ní. Ale s takovým tvrzením bych byl opatrný - o elektřině jsme nevěděli ještě před třemi sty lety a radioaktivitu objevil Henri Becquerel teprve v roce 1896. Kdoví, jaké objevy nás ještě čekají...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Jóga - funguje to?

Zdeněk Breitenbacher
Budeme-li se zajímat o mládí a dobrou fyzickou i duševní kondici, brzy narazíme na tisíciletý systém zvaný jóga. V našich končinách z jógy známe pouze její část zvanou hathajóga – což je systém vědomého pomalého cvičení a různých možných i nemožných pozic. A pokud tady v Česku někdo řekne jóga, myslí tím právě hathajógu – a i my budeme tento pojem pro zjednodušení takto používat. V podvědomí většinou máme, že jóga je cvičení, které nám přinese pevné zdraví a dlouhý život. Dá se tomu věřit? A jak to vlastně funguje?

Vezměte myš do levé ruky...

Zdeněk Breitenbacher
...a netopýra do pravé - takhle stylově čarodějnicky by mohl začínat náš další páteční recept, tentokrát na nějaké kouzlo, ale ne, nebudeme čarovat a ani nejde o začátek receptu - a ani toho chudáka netopýra nebudeme potřebovat. Jde totiž o myš počítačovou. A kouzlo spočívá jedině v tom, že opět trošku rozmnožíme naše mozkové buňky. Mozkové buňky se totiž množí nejen tehdy, pokud trénujeme paměť a učíme se nové informace, ale také tehdy, pokud trénujeme naši motoriku a naučíme naše ruce něco nového.

Pokud máte zahradu s trávníkem, který není nijak kultivovaný, je dost možné, že na něm najdete také bršlici kozí nohu. Bršlice roste nejraději jako podrost pod stromy, ve vlhčí půdě, v listnatých a smíšených lesích. Na zahradě se jí daří v polostínu, například pod rybízem, pod okrasnými keříky a thujemi nebo ve vlhčích zákoutích zahrady.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi