nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Pampelišková detoxikace jater

Jolana Breitenbacherová
 
 
Je jaro a louky jsou plné pampelišek. Někdo je považuje za nežádoucí plevel, který hyzdí úpravný trávník, někdo si jich nevšímá a někdo si jich váží kvůli jejich léčebným vlastnostem. Pokud vám u domu rostou pampelišky, zkuste se zamyslet nad jejich kulinářským využitím! Jsou celé jedlé a dá se z nich připravit spousta dobrot. Smetánka lékařská, což je její odborný název, navíc očistí a posílí vaše tělo, zejména pak játra.

Smetánka lékařská je pro své mnohostranné léčebné účinky někdy nazývaná ženšenem západu. Je důležitou bylinou podporující detoxikaci těla prostřednictvím jater. Hořčiny obsažené v její šťávě stimulují produkci žluči a podporují její proudění. Pampeliška usnadňuje trávení (zejména tuků), upravuje problémy s nadýmáním a zácpou, napomáhá rozpouštění ledvinového písku a je velmi užitečná při stavech únavy, které jsou podmíněné nedostatečnou funkcí jater. Zmírňuje kožní choroby a revmatické bolesti. Pampeliška také podporuje vstřebávání některých důležitých živin – zejména vitamínu B12 a železa, což blahodárně působí na krvetvorbu. Pampeliška je skvělým přírodním lékem zejména pro lidi, kteří trpí stálou únavou a nedostatkem sil.
 
Salát s pampeliškovými listy
  • 1 hlávka salátu
  • Hrst mladých pampeliškových listů
  • 3 lžíce lehce opražených slunečnicových semínek
  • 2 lžíce zakysané smetany
  • 2 lžíce vody
Salát a pampeliškové listy opereme, natrháme na kousky a dáme do mísy. Na mírném plameni opečeme na suché pánvi slunečnicová semínka. Zakysanou smetanu rozmícháme s vodou, přelijeme salát a povrch nazdobíme praženými semínky.
 
Pampeliškový sirup
  • Natrháme suché krásně rozvité pampeliškové květy bez broučků (na množství nezáleží)
  • Trháme celý květ včetně zelených zákrovních listenů, které sirupu dodají pikantní pampeliškovou příchuť
  • Květy nasypeme do hrnce (předtím nepereme, abychom neopláchli pyl) a zalijeme vodou jen tolik, aby květy byly potopené
  • Uvedeme do varu a povaříme 10 minut na mírném plameni
  • Necháme stát v chladné místnosti 1-2 dny podle toho, kolik máme času
  • Výluh přecedíme, pampeliškové květy vymačkáme a vyhodíme (zpět do přírody)
  • Odměříme si výluh na litry
  • Na 1 litr výluhu přidáme 1 kg cukru (nejlépe nerafinovaného hnědého)
  • Výluh s cukrem opět vaříme až do úplného rozvaření cukru. Pokud má být sirup hustější, vaříme jej déle, až se voda odpaří na požadovanou konzistenci.
  • Hotový sirup přelijeme do lahví a zazátkujeme. Skladujeme v chladnější místnosti, ideálně ve sklepě, kdo nemá, tak ve špajzu.
 
Letní nápoj z pampeliškového sirupu
  • 1,5 l studené vody
  • Šťáva z 1 citronu
  • 3-4 lžíce pampeliškového sirupu
  • Můžeme dozdobit čerstvým pampeliškovým květem s několika lístky meduňky
 
Zimní pampeliškový elixír do čaje
  • Hrst čerstvých rozvitých pampeliškových květů nasypeme do zavařovací sklenice
  • Zalijeme medem tak, aby květy byly ponořené
  • Sklenici zakryjeme víčkem a necháme stát 2-3 dny. Občas je nutno promíchat, protože květy se od medu oddělují (med dole a květy nahoře, což zpomaluje proces vyluhování).
  • Pampelišky pustí šťávu, takže med je mnohem tekutější a lze jej snadno přecedit
  • Med přecedíme do čisté sklenice
  • Květy vymačkáme a vyhodíme (Tip: Než vymačkané květy vyhodíme, zalijeme je studenou či teplou vodou, zamícháme a získáme tak ještě nápoj pro okamžitou spotřebu)
  • Sklenici s medem doplníme 40% rumem v poměru 1 díl medu + 1/2 dílu rumu. Příklad: Mám 1 dcl medu, tak přidám 1/2 dcl rumu. Nebo ještě jinak – mám sklenici, která je do poloviny zaplněná medem, tak přiliju tolik rumu, aby byla zaplněná do 3/4.
  • Zavíčkujeme, uložíme do chladu a čekáme, až udeří holomráz .
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Pokud máte zahradu s trávníkem, který není nijak kultivovaný, je dost možné, že na něm najdete také bršlici kozí nohu. Bršlice roste nejraději jako podrost pod stromy, ve vlhčí půdě, v listnatých a smíšených lesích. Na zahradě se jí daří v polostínu, například pod rybízem, pod okrasnými keříky a thujemi nebo ve vlhčích zákoutích zahrady.

Mládí prochází žaludkem

Zdeněk Breitenbacher
Jestlipak jste si už našli tu svoji správnou motivaci – proč vlastně být mladý nebo mladá? Myslíte to opravdu vážně, nebo je to prozatím jen takové zvědavé čtení? Ptám se zcela schválně, protože nyní se už pustíme do náročného tématu. Totiž, chceme-li být mladí, budeme muset upravit řadu svých zvyků. Tady už se bez pořádné motivace neobejdeme. A tím nejhouževnatějším zvykem, který budeme muset prověřit, je míra našeho stravování.

K moři nebo na moře?

Zdeněk Breitenbacher
Moře k dovoleným patří jak k velbloudovi hrby. Toto není jen parafráze ke slovům z povídky pánů Šimka a Grossmanna, to je konstatování faktu, který jasně potvrzují kolony aut na hranicích směrem k Jadranu. Někdo jezdí k moři každý rok, někdo jen občas, někdo si cestu k moři teprve plánuje, ale nevím o nikom, kdo by nechtěl aspoň jednu dovolenou v životě strávit u moře. Dovolená u moře, to je příležitost k nekončící pohodě, příjemné aktivitě i změně v životosprávě.
Já vám nyní představím moře trošku z jiného pohledu: Nejezděte k moři, nýbrž na moře...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi