nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Očista vztahů III. - Na pracovišti

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Většina znás tráví ve svém zaměstnání podstatnou část všedního dne. Potkáváme se s nejrůznějšími lidmi - z různých stupňů hierarchie, různého vzdělání a různého lidského charakteru. S některými z nich sedíme v kanceláři nebo pracujeme na dílně, jiné potkáváme občas. Z podstaty věci s nimi musíme spolupracovat na společných cílech, což znamená nutnost komunikace a případné řešení odlišných názorů. Pokud jsou nesoulady v názorech a z nich vyplývající osobní konflikty na denním pořádku, je nejvyšší čas začít vztahy pročišťovat. Věřte mi, jde to.

Jako v předchozích článcích o očistě vztahů si i tentokrát vztahy rozdělíme na více případů:
 
Vztahy vertikální
Zde je největším spouštěčem konfliktů ta skutečnost, že jsme s druhou stranou na odlišných stupních hierarchie. Platí zde nadřízenost a podřízenost a je jasně dáno, kdo má poslední slovo, bez ohledu na to, jestli má pravdu nebo ne. Jsou šéfové, kteří se názory podřízených moc nezabývají a rozhodují se po svém, aniž by měli dostatek informací. Frustrace jejich podřízených je pak zákonitým důsledkem.
Jste-li v roli podřízeného, je vaším nejlepším nástrojem dokonalá příprava na jednání. Pokud vás čeká těžká obhajoba vašich názorů či požadavků, dejte si s tím důkladnou práci. Vyhledejte příklady z minulosti, kdy se vaše řešení osvědčilo, vypočítejte předpokládaný přínos v přehledné tabulce, předložte více variant řešení. Ukazujte obrázky. Musí být zřejmé, že víte, o čem mluvíte, a že to máte dokonale promyšleno. Pak dosáhnete svého i s tím nejtvrdším oponentem.
Jestliže jste v roli nadřízeného, pak vy sami vyžadujte, aby vaši podřízení chodili na jednání dokonale připravení. Pokud se vám řešení, které váš podřízený navrhuje, nějak nezdá, vyžadujte příklady z minulosti, kdy se podobné řešení osvědčilo, vyžadujte soupis předpokládaných přínosů v přehledném dokumentu, vyžadujte více variant. Chybí-li argumenty, otevírá se prostor pro slovní agresi, a to nesmíte dopustit. Vychovávejte své podřízené k tomu, aby nenahrazovali nedostatek argumentů zvýšeným hlasem, výčitkami či boucháním dveřmi.
Oběma směry - jak k nadřízeným, tak k podřízeným - pak funguje jeden univerzální nástroj, a tím je úsměv. Tím snadno otupíte nabroušenost šéfa i nevoli podřízených. Kdysi jsem seděl v kanceláři spolu s kolegyní, které měla úsměv opravdu pro každého - pro šéfa se dvěma tituly stejně jako pro posledního pomocného dělníka s nedokončeným základním vzděláním. A pochopitelně, všichni ji měli rádi. Říkal jsem si, že to je úžasné kouzlo a že to budu taky tak dělat. A hned jsem měl příležitost. Vtrhnul k nám do kanceláře šéf. S lidmi jednat neuměl, choval se direktivně a bezcitně a lidé ho neměli rádi. Skvělá příležitost ověřit si, jak to s tím úsměvem je.
Udělal jsem nejširší úsměv, jakého jsem byl schopen, a mile jsem se zeptal: „Dobrý den pane inženýre, copak byste potřeboval?“ Tak milé přijetí ho zaskočilo. Už byl zvyklý, že ho lidé nemají rádi a že ho vítají s kyselými obličeji a s myšlenkou „Ježišmarjá co zase chce?“, a teď tohle! Znejistěl, něco zamumlal a odešel. Druhý den přišel znovu a já opět se širokým úsměvem: „Dobrý den pane inženýre, tak copak to bude dneska?“. Už rozvázal, řekl co potřebuje a dodal, že to ale tolik nespěchá.
Takto se to opakovalo několikrát a šéf, jinde tvrďák, v naší kanceláři vždycky pookřál a opravdu přátelsky jsme probrali, co potřebuje. Pak si vzpomínám, že na jedné poradě s vedením jsem předkládal nějaký protinávrh k návrhu mnohem staršího projekťáka, který měl ve vedení velkou důvěru - a tento můj šéf, také velice respektovaný, se tak nekompromisně postavil na mou stranu, že se mi nakonec podařilo můj návrh prosadit. To jsem až v ten okamžik naplno docenil, jakou roli dokáže sehrát úplně obyčejný úsměv.
Nikdy nevíte, co uvnitř člověka, který je navenek tvrdý a bezcitný, ve skutečnosti je. Třeba je to jen citlivá a zranitelná duše, která se obrňuje tvrdostí a bezcitností - jako i v tomto případě. Když ho přesvědčíte, že od vás ho čeká vždy jen milé a přátelské přijetí, bude vždy na vaší straně.
 
Vztahy horizontální
Jsou jednodušší v tom, že jste na stejném stupni hierarchie a máte společného šéfa, který v případě nějakého pracovního sporu rozhodne. S osobními spory je to horší, tam si musíte zpravidla pomoci sami. Nejlepším nástrojem je tu otevřenost, ale nezapomeňte přidat úsměv.
Mezi čtyřma očima sdělte, co je třeba, a navrhněte pár variant, jak to řešit. Chce hodně větrat, zatímco vy trpíte zimou? Ať si vyvětrá, když budete na obědě. Poslouchá rádio, které vás ruší? Ať si vezme sluchátka. Nějaké řešení se vždycky najde. A pokud přece jen ne, pak chtě nechtě musíte za šéfem. Teď bude na něm, aby citlivě rozhodl, a jestliže za ním budete chodit příliš často, navrhne jediné správné řešení (které mělo napadnout už vás) - rozesadit vás do různých kanceláří. Toto je ale krajní řešení (když nepočítám výpověď) a na popularitě u šéfa vám moc nepřidá. Když se dohodnete bez šéfa, je to rozhodně lepší, a oběma se vám uleví.
Problém nastává, když na pracovišti vznikne mezi dvěma lidmi citový vztah. Dokud vztah funguje, je to ještě dobré - pracovní výkon se sice dost rozkolísá a vykazuje špičky nahoru i dolů, ale déledobá střední hodnota může zůstat stejná. Zle je, pokud následně dojde k rozchodu. Pracovní výkon trpí u obou a také i u spolusedících kolegů, kteří jsou nevraživou atmosférou zasaženi. Okamžitě rozesadit je jediné řešení, a pokud s takovým návrhem nepřijde žádný z postižených, musí to udělat šéf - a to okamžitě.
Někdy se tomu šéfovi nemusí donést všechno nebo nemusí znát celou historii dvojice, s níž má nějaké záměry. To jsme jednou dostali nové místnosti pro projektanty, a spolu se svým šéfem jsem coby správce sítě plánoval, kam koho posadit, aby všechno fungovalo. Všechno mi skvěle vycházelo, ale až jsme přednesli návrhy projektantům, tak dva z nich, muž a žena, kteří měli sedět společně, začali ostře protestovat. Vyptával jsem se na důvody, ale nic kloudného jsem se od nich nedozvěděl. Uváděli naprosto nepodstatné nesmysly, a když jsem vyvrátil jeden, hned přišli s dalším. Uvědomil jsem si, že tady se nic nedozvím a začal jsem se vyptávat ostatních. I dozvěděl jsem se, že ti dva spolu měli krátký románek, který brzy skončil, protože muž začal nový románek někde jinde. No tak už mi to bylo jasné, na nic dalšího jsem se nevyptával a spolu s šéfem jsme ten zasedací pořádek nějak překopali, ty dva jsme dali od sebe co nejdál a vše bylo najednou v pořádku.
Bývalé vztahy se holt pročišťují velice obtížně, někdy je lépe najít si jiné zaměstnání.
 
Na závěr poznámku, která se týká vztahů jak vertikálních, tak horizontálních:
Pokud je zjevná pravda na vaší straně a vašemu protějšku dříve nebo později nezbyde než přiznat chybu, vždycky, a to zdůrazňuji, vždycky mu ponechte prostor pro důstojný ústup. Tím myslím dát mu šanci, aby nevypadal jako hlupák, kterého si teď vychutnáte, ale jako důstojný člověk, který pod vlivem nějakých nepříznivých okolností zareagoval chybně. Tu cestu k důstojnému ústupu mu klidně přímo naznačte: „Já vím, tehdy bylo málo času na důkladné promyšlení, já bych možná také rozhodl takhle.“, „Já vím, všichni jsme byli pod tlakem, hlavně že se to dokončilo včas.“, „Tehdy jsme neměli dost informací, z dnešního pohledu to vypadá úplně jinak.“
Nabídnete-li takovou cestu k ústupu, ušetříte si mnoho času a zbytečného handrkování, a váš protějšek si vás bude vážit, protože jste ho přes zjevnou chybu nijak neponížili. Rád s vámi bude spolupracovat i napříště.
 
Očista vztahů III. - Na pracovišti
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Vztahy napříč generacemi bývají podobně problematické, jako vztahy mezi partnery, a stejně jako ony si zasluhují pochopení a pročištění. Zatímco partneři jsou ve svém vztahu na stejné úrovni hierarchie, zde vstupuje do hry nový prvek - nadřízenost a podřízenost. Je logické, že starší generace je nadřízena generaci nové - děti jsou vedeny rodiči a rodiče mají za ně zodpovědnost. Z toho přirozeně vyplývá mnoho konfliktů a nedorozumění. Podívejme se, jak dá na tyto konflikty nahlížet úplně jiným pohledem.

Jistě si mnozí vzpomínáte, jak naši prarodiče, a mnohdy i rodiče, používali na praní jádrové mýdlo. V době našich babiček bylo věhlasné kostkové mýdlo s jelenem a později se mýdlo prodávalo ve formě mýdlových vloček. Určitě vás nepřekvapí, že jádrové mýdlo opět prožívá svou renesanci, a to zejména díky mladým maminkám, které se snaží chránit své malé děti před agresivitou dnešních pracích prášků.
Alergie a vyrážky jsou u dětí častým problém, a tak se maminky stále častěji vracejí k praní v jádrovém mýdle. Mnohdy ale vůbec nevědí, jak na to, nebo mají pochybnosti o tom, jestli takovýmto praním nezničí automatickou pračku se spoustou elektroniky a chytrých funkcí. V tomto článku se tedy dozvíte vše o praní v jádrovém mýdle a předesílám, že pračku v žádném případě nezničíte.

Správný jógový dech - nezbytný začátek

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga II.
Chceme-li cvičit jógu, musíme zcela nevyhnutelně začít správným dýcháním. Od správného dýchání se totiž v józe odvozuje prakticky všechno. Náročnou jógovou pozici snadno zaujme i nejogín, například baletka nebo gymnastka, ale dokud v té pozici nebude správně a s plnou pozorností dýchat, nebude to jóga a nebude to mít ty účinky, které jóga slibuje. Proto se v této lekci naučíme správnému jógovému dýchání a teprve potom můžeme postoupit dále. Pojďme se spolu podívat, jak na to.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi