nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Očista vztahů I. - Partneři

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Očištění našich vztahů se všemi lidmi, kteří nám nějakým způsobem vstoupili do života, je nedílnou součástí komplexní hygieny. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, nevyřešené věci z minulosti i současnosti nám významně ovlivňují kvalitu našeho života a často nám přímo znemožňují pohnout se z místa a rozvíjet se.
Například - jen těžko si najdeme nového partnera, dokud jsme plni nenávisti k tomu předchozímu. Naše srdce je zablokované a místo toho, aby bylo otevřené pro nový a krásný vztah, je plné zatrpklosti a nedůvěry. V článku si povíme o vztazích různého typu a o nástrojích, jak ty vztahy, které nejsou v pořádku, pročistit.

Jaké vztahy nejčastěji řešíme? Obvykle to jsou vztahy s partnerem, s bývalým partnerem, s dětmi, s rodiči, v zaměstnání. Chceme-li naše vztahy pročistit (a to bychom měli, protože jinak přicházíme o spoustu energie a spousta nových možností nám zůstává uzavřena), musíme si jednotlivě a důkladně projít každý ze vztahů, který vnímáme jako negativní. Očištění vztahů znamená projít všechny vyslovené i nevyslovené problémy. Každý nesoulad a každá křivda musí být projity a správně pochopeny. Jde-li o lidi, s kterými žijeme a i nadále žít chceme, musíme si všechny rozpory uvědomit a hledat řešení. Řešením přitom může být i to, že situaci přijmeme jako součást naší karmy a našeho životního úkolu. Pozor, nejde zde v žádném případě o rezignaci, nýbrž o úplné pochopení a přijetí.
 
Vztah s bývalým partnerem
Toto lidé řeší hodně často a většinou neúspěšně. Ano, je to obtížné, zvlášť když máte společné děti a nemůžete jen tak přerušit komunikaci. Ale ani přerušená komunikace neznamená vyřešení problémů. Odblokovat vaše srdce, probudit v něm novou důvěru a otevřít jej vstříc novým a kvalitnějším vztahům se vám bez řádného vyúčtování nepodaří.
Velkým služebníkem zde je čas a nástrojem, který je třeba použít, je odpuštění. Nemyslím tím nějaké demonstrativní prohlášení typu „No tak dobře, tak já ti teda odpouštím“, nýbrž odpuštění tiché, odpuštění, ke kterému dojde doopravdy - někde uvnitř ve vašem srdci. Vašemu expartnerovi není třeba vůbec nic sdělovat - tady jde jen a jen o vás. K odpouštění nás nabádá už Ježíš Kristus a kdo se naučí odpouštět, očistí především sám sebe. Nenávidět je lidské, odpouštět je božské. Odpuštěním vykonáte něco božského a povýšíte se vysoko nad toho, kdo se proti vám provinil. Prokážete tak, že jste na mnohem vyšší úrovni, než váš bývalý partner. Nenávidíte mouchu, která vám proletěla kolem hlavy? Určitě ne. Nedopřejte vašim viníkům větší roli, než má ta moucha.
Pozor - vůbec tím nemyslím, že byste měli zapomenout. Pokud vás někdo v minulosti podvedl, podrazil nebo vám jakkoliv jinak ublížil, neznamená to, že se k němu máte vracet a opakovat podruhé tu samou chybu. Kdo vás podrazil jednou, podrazí vás i podruhé a tak stále dokola. Odpustit znamená vyčistit svou mysl a připravit se na příchod někoho nového, kterého přivítáte s čistým a otevřeným srdcem.
Já vím, je to hodně těžké a nemusí se vám to podařit bez pomoci. Mně se to podařilo na jednom úžasném velikonočním víkendu v meditačním centru Lídy Chrášťanské v Nesměni. Víkend byl zaměřený právě na partnerské vztahy. Prožili jsme si silné meditace a další aktivity, které mi pomohly podívat se na bývalé vztahy s větším nadhledem a daly mi dostatek síly k odpuštění. Kdybyste si se vztahy nevěděli rady, zkuste se podívat na jejich bohatý program, jsem si jistý, že něco zajímavého pro sebe najdete.
 
Vztah se současným partnerem
Pokud žijeme s partnerem, tak se potkáváme denně - nejenom v romantických chvílích, na které jsme si udělali oba dva čas a na které jsme se příjemně naladili, ale i v situacích, kdy je třeba řešit každodenní problémy, rozpočet, výchovu dětí, úklid a další naprosto neromantické problémy. Pochopitelně tak vznikají názorové rozdíly a z nich plynoucí konflikty.
Na rozdíl od všech ostatních vztahů jste coby partneři na naprosto stejné úrovni - není zde žádná autorita, která by v případě rozporu rozhodla. Není zde žádný nadřízený ani podřízený a ani žádný arbitr, za kterým byste zašli, aby vás rozsoudil. Jste na to jen vy dva a musíte se dohodnout. Největším nástrojem je zde tolerance. Jak moc mi záleží na tom, aby bylo po mém? Je to opravdu nutné, nebo je to víceméně jedno? Co přesně je tady tou věcí, která mi činí nepohodu a rozladění? Neřeším si tím jenom své uražené ego? Nebo nejde spíš o mocenský boj, kdo získá ve vztahu dominanci?
To vše je třeba si poctivě uvědomit a věci, které ve skutečnosti žádný význam nemají, neřešit. Je velmi důležité mít dostatečnou sebedůvěru a uvědomování si vlastních kvalit. Pak nebudete mít problém říci „Dobrá, udělej to jak myslíš“ a budete vědět, že tím nejste ani menší, ani méně významnější.
Ty zbylé věci, na kterých opravdu záleží (a bude jich jen pár, to vám garantuji), je třeba s klidnou hlavou probrat. Nyní vám bude největším nástrojem otevřenost. Je třeba důkladně popsat vaše stanovisko a dodat rozumné argumenty. Totéž chtějte po partnerovi a pečlivě si jej vyslechněte. Je něco zajímavého na tom co říká? Nepřehodnotíte své stanovisko? A co třeba nějaký rozumný kompromis - nebo nějaké úplně jiné, nečekané řešení - nedá se najít?
Mám to štěstí, že mám skvělou ženu, se kterou jsme na jedné vlně, a nedělá nám problém se na čemkoliv dohodnout - za přispění už zmíněných nástrojů, tolerance a otevřenosti, a samozřejmě také lásky. Pokud jste oba dva na úrovni, nebude problém nějaké řešení najít. A pokud váš partner vaší úrovně nedosahuje, pak je třeba se dobře zamyslet nad tím, proč s ním vlastně jste. Ale to už je téma na někdy jindy...
 
Příště se podíváme na vztahy napříč generacemi a vztahy na pracovišti.
 
Očista vztahů I. - Partneři
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Většina znás tráví ve svém zaměstnání podstatnou část všedního dne. Potkáváme se s nejrůznějšími lidmi - z různých stupňů hierarchie, různého vzdělání a různého lidského charakteru. S některými z nich sedíme v kanceláři nebo pracujeme na dílně, jiné potkáváme občas. Z podstaty věci s nimi musíme spolupracovat na společných cílech, což znamená nutnost komunikace a případné řešení odlišných názorů. Pokud jsou nesoulady v názorech a z nich vyplývající osobní konflikty na denním pořádku, je nejvyšší čas začít vztahy pročišťovat. Věřte mi, jde to.

Kdo už někdy uvažoval o zákonitostech, které vedou k dobré kondici a dlouhému životu, celkem instinktivně ví, že je potřeba se hýbat. To je správný postřeh, mnohokráte podpořený v literatuře, osobní zkušeností i nejrůznějšími organizovanými aktivitami. Je ale nutné vědět, kde je samotný počátek tohoto blahodárného vlivu, který nesmíme vynechat, abychom celou vynaloženou energii nepromarnili. Heslo z titulku jste už určitě slyšeli. Možná s ním přišel zakladatel Sokola, pan Tyrš, možná někdo jiný, ale slýcháváme ho často. Tak teď vás možná překvapím:

Když první hodinář sestrojil první mechanické hodiny, měly jen hodinovou ručičku – jako analogii ke stínu na slunečních hodinách. Tehdy se jí ještě neříkalo „malá“, protože žádná „velká“ – minutová – nebyla. Lidé měli času dost a minuty měřit nepotřebovali, a když, tak jenom přibližně, tak jak jim hodinová ručička ukázala úhel mezi jednotlivými hodinami. Velkou ručičku, minutovou, dostaly hodiny mnohem později. S minutovou ručičkou vydržely hodiny několik staletí, když se najednou objevil jakýsi šílený hodinář a přidal jim ještě ručičku vteřinovou...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi