Obezita není dědičná2 komentáře
V článku o motivaci jsem vám napsal jeden příběh o lásce a zázračném zhubnutí, a nyní se k obezitě vrátíme. Všimli jste si, že v mnoha rodinách se obezita „dědí“? Pokud je matka obézní, je velmi často obézní i dcera. Zeptejte se té dcery, proč s tím něco nedělá – a dostanete pokaždé tutéž odpověď: Já s tím nic dělat nemohu, my to máme v rodině...
Stručně a jasně, není to pravda.
Dědičná obezita neexistuje, ničemu takovému nevěřte. Víte, jak je to doopravdy? Ne obezita, ale špatné zvyky jsou dědičné. Tady je ta podstata problému. Pokud matka volí špatný jídelníček, dcera se zpravidla učí od ní a pokud si to sama neuvědomí, nebude vařit jinak. Naučí se tytéž zlozvyky, vaří stejná nezdravá jídla a má stejně špatnou celou životosprávu. Geny a dědičnost za to vůbec nemohou, ty s tím nemají vůbec nic společného.
Celkem asi chápeme, že náboženská orientace rodičů v podstatě předurčuje náboženskou orientaci dětí. S životosprávou je to obdobné. Prostředí a okolí nás předurčuje a my téměř nemáme na výběr. Rodiče jsou tím nejsilnějším vzorem v našem chování a my je vědomě či nevědomě kopírujeme.
Dokud nemáme jasný vlastní úsudek, těžko se ubráníme vlivům, které nám neslouží nebo které nám dokonce ubližují. Ale s příchodem dospělosti už si sami zodpovídáme za svůj život a za všechno, co k tomu patří. Pokud je vaše matka silnější postavy, přemýšlejte o tom a zkuste vařit po svém. Zajeďte si na kurz zdravého vaření, improvizujte. Zeptejte se svých štíhlých kamarádek, co vaří. Nebo zapojte do vaření manžela a děti, to zhubnete zaručeně...
Pokud vám někdo tvrdí, že má obezitu v rodině, je to často jenom jeho pohodlná výmluva. Nevěřte tomu, že s tím nemůže nic dělat. Je to jen sbírka špatných zvyků, které si ze své rodiny přináší. A jak se jich má zbavit? No, jak už jsem říkal, najít si tu správnou motivaci, bez té to v žádném případě nepůjde. Třeba jako ta dívka z našeho příběhu – zamilovat se do někoho štíhlého, komu se obezita protiví...
|