nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Dr. Norman Walker - muž, který neměl věk - II.

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Určitě stojí za to připomenout si ještě jednou doktora Normana Wardhaugha Walkera. Chci vám předat několik velmi cenných myšlenek z jeho knihy „Omládněte“. Přestože jde o knihu o stravování, možná nejvýznamnějším poznatkem (který už stejně znáte z našich článků) je to, že mládí je stav, který nijak nesouvisí s počtem roků strávených na tomto světě.
Dr. Walker hned na první stránce píše: „Být mladým znamená mít k dispozici všechny nebo většinu následujících znaků: mládí, zdraví, energii, vitalitu a neustálý úsměv v očích a na rtech. To znamená být přátelský, srdečný a zdvořilý ke každému bez ohledu na víru, barvu kůže a sociální postavení.“

 
Dr. Walker byl především dietolog. Prokázal význam čerstvé stravy a zejména čerstvých ovocných a zeleninových šťáv. Máte-li zájem, přečtěte si jeho knihy - jsou plné skvělých praktických rad. Dr. Walker byl ale i filozof a na principy trvalého mládí pohlížel především z filozofického hlediska. Myšlenku citovanou výše rozvíjí v mnoha směrech:
„Abychom omládli, potřebujeme vitalitu. Vitalita není jen občasná aktivita, rychlý pohyb nebo nervózní kreativita; spočívá v hlubokém pocitu klidu, důstojnosti, sebevědomí a síly, v pocitu být úplně nahoře, v pocitu, že má cenu žít od prvního do posledního okamžiku.“
„Zvedněte oči a ústa k úsměvu, smějte se od srdce - a než se nadějete, budete se smát radostí ze života. Nic nepovznáší tak jako smích. Úsměv může účinkovat tak, že i v hněvivých situacích vidíme to komické, a humor je atribut mládí. Smát se nestojí nic.“
 
Dr. Walker ale dobře ví, že nic není zadarmo a že nic není hotovo jen tak přes noc:
„Omládnout není žádné tajemství. Znamená to jen užívat zdravého lidského rozumu a cvičit se v sebeovládání.“
„Je jenom jediný recept, kterého musíme použít - totiž disciplína. Nemůžeme se disciplinovaně zabývat velkými věcmi tohoto života, jestliže jsme se předtím nenaučili, že disciplína musí začít u věcí nepatrných.“
„Stát se mladším je pomalý proces, vyžadující trpělivost a vytrvalost. Zestárnout můžete přes noc, ale omládnout nemůžete, dokud nenapravíte škody způsobené dlouhotrvajícím nesprávným jídlem, nesprávnou životosprávou a nesprávným myšlením.“
 
Co to vlastně je, to správné (nebo nesprávné) myšlení?
„Jak člověk v hloubi svého srdce myslí, takový je.“
„Musíte si vytvořit novou životní filozofii, jestliže chcete omládnout. První zásada je správně myslet. Nekritizujte druhé a nemyslete si o nich nic špatného. Myslete jen na to dobré ve vás. Nemohli bychom myslet špatně o druhých, kdyby v nás nebyla aspoň jiskra špatnosti. Myslíme-li nebo mluvíme-li o někom špatně, vkládáme jen něco špatného do svého charakteru, ať už jsme si toho vědomi nebo ne.“
„Nauč se zdolávat život, aby ti tvoje duše a zářící život jiskřily z očí, a ukaž světu, že chceš omládnout.“
 
Pokud vás Walkerovy myšlenky aspoň trochu zaujaly, jste na dobré cestě stát se mladými. A jistě už víte, co pro to máte udělat.
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Nastal čas představit vám mistra nejpovolanějšího, pana Břetislava Kafku. Pravděpodobně ho nebudete znát. Žil v Červeném Kostelci v letech 1891 až 1967 a jeho výzkum je natolik zásadní, že za komunismu patřil mezi přísně zakázané autory. Jeho tři knihy, „Kultura rozumu a vůle“, „Nové základy experimentální psychologie“ a „Parapsychologie“ jsou průlomová díla, tedy aspoň pro toho, kdo si k nim dokázal v době totality najít cestu.
Měl jsem to štěstí, že moje babička vlastnila první dvě zmiňované knihy a jako oko v hlavě je opatrovala. Dostaly se i ke mně, a já užasl, čeho všeho je lidská bytost schopna, když je správně vedena...

Nedávno jsem se zamýšlel nad tím, proč vlastně - z pohledu božského záměru - by měl být člověk na světě déle, než je obvyklé. Prvních pětadvacet let našeho života je určeno pro nás a pro náš rozvoj. Dalších pětadvacet je určeno pro naše děti. To je náš největší úkol a máme práce, že nevíme odkud kam. Ale když jsou děti odrostlé, zakládají vlastní domácnost a my máme takříkajíce „splněno“, jaký je náš úkol potom? Proč nás tady příroda či Bůh ponechává dalších pětadvacet let a někoho i déle?

Rýma, chřipka či angína - to jsou nemoci, které nás zpravidla postihují několikrát za rok, hlavně při změnách počasí na jaře a na podzim. Jsou to nepříjemní strašáci a nemáme je rádi. Slyšel jsem ale velmi zajímavý názor:
Všechny tyto nemoci jsou pro člověka užitečné, přímo by se dalo říci nezbytné! Tomu asi nebudete chtít věřit, stejně jako zpočátku já, ale pomalu začínám být přesvědčen, že na této myšlence něco je. Mám to totiž podloženo praxí. Chcete vědět, jak to doopravdy je?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi