nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Dr. Norman Walker - muž, který neměl věk - I.

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Doktor Norman Wardhaugh Walker byl někým, koho bychom dnes nazvali dietologem, ale v době, kdy žil, se správnému stravování žádná velká pozornost nevěnovala, takže ani slovo dietolog neexistovalo. Dr. Walker byl každopádně jedním z prvních, kteří se věnovali výzkumu správné volby potravin pro udržení zdraví až do pozdního věku, včetně navrácení zdraví v případě jeho ztráty. Nebyl to žádný suchý akademický teoretik - svými poznatky se důsledně řídil a dožil se v plné síle 99 let. Je ovšem docela tajuplnou postavou a některé prameny uvádějí jeho věk ještě mnohem delší...

V tuto chvíli se ale držme doložených faktů. Dr. Walker tedy žil v letech 1886 až 1985. V dnešním názvosloví by asi mohl být zařazen mezi vitariány. Propagoval stravování založené výhradně na čerstvých a tepelně neupravovaných potravinách - zejména zelenině, ovoci, ořeších a semínkách, připouštěl ale i vaječný žloutek a sýr typu cottage. Naopak se vyhýbal základním potravinám, jako je chléb, těstoviny, rýže a cukr.
Jeho nejznámější práce se věnují výrobě a užívání čerstvých zeleninových a ovocných šťáv. Je dokonce vynálezcem mimořádně účinného odšťavňovače, který dodnes vyrábí jím založená společnost Norwalk. Pro jeho zálibu ve šťávách mu jeho současníci začali říkat „The Juiceman“ - šťávičkář, ale on spolehlivě přežil všechny své kritiky a posměváčky.
 
O tomto způsobu stravování napsal řadu knih a rozhodně stojí za to si je přečíst. Jejich české překlady jsou beznadějně rozebrány, ale můžete najít jejich elektronické verze na serveru Zdraví na dlani. Na knihách je kromě obsahu samotného zajímavý i životopis dr. Walkera, vždy uvedený na konci každé knihy. Ten připisuje dr. Walkerovi dokonce 118 let!
To je určitě dobrá živná půda pro záhadology. Dr. Walker tyhle pověsti o svém vysokém věku nijak nevyvracel a sám o sobě říká: „Mohu říci po pravdě, že si nejsem svého věku vědom. Od té doby, co jsem dospěl, neměl jsem pocit, že stárnu, a mohu bez výhrady říci, že se dnes cítím vitálnější než ve svých 30 letech. Nemyslím na narozeniny a neslavím je. Ještě dnes jsem zcela přesvědčen, že se těším zářícímu zdraví. Vůbec mně nevadí říct lidem, jak jsem starý. Jsem věkuprostý!“
 
Pro Elixír mládí je příznačný úvodní odstavec z jeho knihy „Omládněte“:
„Roky, kromě toho, že registrují uplynulý čas, nemají se stářím nic společného. Můžeme být staří ve třiceti a můžeme být mladí v sedmdesáti.“
Pro pozorné čtenáře Elixíru mládí: Není vám to povědomé? .
 
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Určitě stojí za to připomenout si ještě jednou doktora Normana Wardhaugha Walkera. Chci vám předat několik velmi cenných myšlenek z jeho knihy „Omládněte“. Přestože jde o knihu o stravování, možná nejvýznamnějším poznatkem (který už stejně znáte z našich článků) je to, že mládí je stav, který nijak nesouvisí s počtem roků strávených na tomto světě.
Dr. Walker hned na první stránce píše: „Být mladým znamená mít k dispozici všechny nebo většinu následujících znaků: mládí, zdraví, energii, vitalitu a neustálý úsměv v očích a na rtech. To znamená být přátelský, srdečný a zdvořilý ke každému bez ohledu na víru, barvu kůže a sociální postavení.“

Červené víno na zdraví je dobrý začátek, proti němu bude protestovat jen málokdo. Ale u vína nezůstaneme, půjdeme dál. V tomto článku se budu přimlouvat za to, abyste si do jídelníčku zařadili červené fazole. Protože bílkoviny z luštěnin jsou podobné bílkovinám živočišným, považují se luštěniny za nezbytnou součást jídelníčku v případě, že byste chtěli omezit nebo dokonce zcela vyloučit maso. Dobrá, řeknete si, ale proč zrovna fazole a proč zrovna červené?

Hladová reportáž - den pátý

Zdeněk Breitenbacher
Hladovka je u konce. Trvala, jestli dobře počítám, 86 hodin. Ale neznamená to, že teď do sebe začnu ládovat všechno, na co přijdu. Naopak - návrat z hladovky musí být velmi pozvolný, úměrně jejímu trvání. Začal jsem tedy velmi opatrně, čistou vylisovanou mrkvovou šťávou, a to v 7 ráno po probuzení. V 10 hodin přišel na řadu banán a o půl dvanácté oběd - pohanková kaše s rozinkami, najemno rozsekanými kešu oříšky, banánem a medem. O páté odpoledne to byl jogurt a teprve večer jsem mohl zkusit něco normálního. Tedy - jak pro koho - u nás to byly mrkvo-ovesné karbanátky.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi