nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Není třeba závodit

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Docela se snažím sportovat a často si vyzkouším něco nového – nějaký nový sport nebo nový styl toho, co už znám. Je to mnohem zábavnější, než pořád dokola provozovat jeden a tentýž sport, zdokonalovat jeden a tentýž styl, pilovat techniku a pomalu se probojovávat mezi ty, o kterých okolí říká, že jsou „fakt dobří“.
Pro mne samotného to není důležité, baví mne to i tak a splňuje mi to vše, co od toho sportu a své zábavy očekávám. Ale je zvláštní, že tím často provokuji ty, co jsou „fakt dobří“, vlastně ty, co jsou fakt dobří bez těch uvozovek. Co to opravdu umějí na vysoké úrovni...

Všimnou si, že nemám dokonalý styl, že nemám dokonalou techniku a že nemám dokonalé využití energie. Že to co dělám, není tak efektivní, jak by mohlo být. A rozhodnou se mi radit. Že oni – při stejné vložené energii – dokážou běžet dál, plavat rychleji, úder mají prudší... Rád se přiučím, když se mi chce, ale klidně si pokračuji po svém, když se mi nechce. Oni totiž nechápou, proč vlastně sportuji...
Není třeba závodit. Důležitá je aktivita sama o sobě. Je důležité, že strávíte celý den venku, na slunci, v pohybu. A vůbec není důležité, jestli uběhnete za tentýž čas deset kilometrů, nebo patnáct.
Je důležité „spálit ten benzín“, ne ujet 100 kilometrů za dva litry...
Jestli jste si všimli, považuji aktivitu za jednu z nejdůležitějších komponent našeho elixíru mládí. Ale mluvím o aktivitě jako takové, nikoliv o soutěži, kde jde o dokonalost a o vítězství. Nám jde o zdraví a trvalé mládí a to vítězství k tomu nepotřebujeme. Skoro se mi chce říci opak: Pokud jdete tvrdě za vítězstvím a opravdu trvale vítězíte, ztrácíte motivaci. Brzy vás to přestane bavit...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Aktivita ducha

Zdeněk Breitenbacher
Bude řeč o trvalém vzdělávání. Dlouho se tradovalo, že mozkové buňky se neobnovují a že nanejvýš můžeme ovlivnit, jestli nám odumírají rychleji a ve velkém, nebo pomaleji a po troškách. Tak nyní vás určitě příjemně překvapím: Poslední výzkumy totiž prokázaly, že to není pravda a že se i v mozku savců skutečně vytvářejí nové neurony. A není to jen výsada pokusných hlodavců, ale platí to i pro člověka. Má to ale jeden háček:

Mládí prochází žaludkem

Zdeněk Breitenbacher
Jestlipak jste si už našli tu svoji správnou motivaci – proč vlastně být mladý nebo mladá? Myslíte to opravdu vážně, nebo je to prozatím jen takové zvědavé čtení? Ptám se zcela schválně, protože nyní se už pustíme do náročného tématu. Totiž, chceme-li být mladí, budeme muset upravit řadu svých zvyků. Tady už se bez pořádné motivace neobejdeme. A tím nejhouževnatějším zvykem, který budeme muset prověřit, je míra našeho stravování.

O kamnech

Jolana Breitenbacherová
„Tož děvčico, dojdi na mlatevňu pro dřevo a zatopíme v kamnech. Však brzo budú zvonit na poledně a my eště nemáme uvařené.“
Než začneme vařit, řekneme si něco o kamnech. Samozřejmě není podmínkou, abyste vařili na nich, klidně můžete vařit na jakémkoli sporáku, který máte. Pokud ale koketujete s myšlenkou, že byste si kamna neboli sporák na tuhá paliva zakoupili, tak mám pro vás několik rad a tipů.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi