nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Není třeba závodit

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Docela se snažím sportovat a často si vyzkouším něco nového – nějaký nový sport nebo nový styl toho, co už znám. Je to mnohem zábavnější, než pořád dokola provozovat jeden a tentýž sport, zdokonalovat jeden a tentýž styl, pilovat techniku a pomalu se probojovávat mezi ty, o kterých okolí říká, že jsou „fakt dobří“.
Pro mne samotného to není důležité, baví mne to i tak a splňuje mi to vše, co od toho sportu a své zábavy očekávám. Ale je zvláštní, že tím často provokuji ty, co jsou „fakt dobří“, vlastně ty, co jsou fakt dobří bez těch uvozovek. Co to opravdu umějí na vysoké úrovni...

Všimnou si, že nemám dokonalý styl, že nemám dokonalou techniku a že nemám dokonalé využití energie. Že to co dělám, není tak efektivní, jak by mohlo být. A rozhodnou se mi radit. Že oni – při stejné vložené energii – dokážou běžet dál, plavat rychleji, úder mají prudší... Rád se přiučím, když se mi chce, ale klidně si pokračuji po svém, když se mi nechce. Oni totiž nechápou, proč vlastně sportuji...
Není třeba závodit. Důležitá je aktivita sama o sobě. Je důležité, že strávíte celý den venku, na slunci, v pohybu. A vůbec není důležité, jestli uběhnete za tentýž čas deset kilometrů, nebo patnáct.
Je důležité „spálit ten benzín“, ne ujet 100 kilometrů za dva litry...
Jestli jste si všimli, považuji aktivitu za jednu z nejdůležitějších komponent našeho elixíru mládí. Ale mluvím o aktivitě jako takové, nikoliv o soutěži, kde jde o dokonalost a o vítězství. Nám jde o zdraví a trvalé mládí a to vítězství k tomu nepotřebujeme. Skoro se mi chce říci opak: Pokud jdete tvrdě za vítězstvím a opravdu trvale vítězíte, ztrácíte motivaci. Brzy vás to přestane bavit...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Jestlipak jste si v nedávné době zašli někam zasportovat? Zahrát si bowling, badminton nebo squash? Zacvičit si do fitka, zařádit si v posilovně či zaplavat si v bazénu? Věřím, že ano, možností je dnes spousta a téměř v každém městě nějaké to fitko je. Ale když se zeptám – kdy půjdete příště, hmm, odpovědi už tak jednoznačné nejsou… Ještě nevím, nemám teď čas, nemám s kým jít – to jsou nejčastější odpovědi.
Kde je příčina? Jasně, motivace nám nějak vázne. Na to vám poradím jeden velmi účinný trik, který vám motivaci v této oblasti velmi posílí:

Co je to vlastně stáří?

Zdeněk Breitenbacher
V tisku se nedávno objevily diskuze, kdy vlastně začíná stáří. Pochopitelně, pisatelé zjistili, že hranice stáří se nedá definovat jednoznačně, přesněji řečeno, nedá se definovat vůbec a různé skupiny odborníků i laiků se prostě mezi sebou vůbec neshodnou. Definic, co je to stáří, tak máme hned několik, přičemž si troufám tvrdit, že správná není ani jedna z předložených. Dobrá, řeknete si, na Elixíru mládí byste měli vědět, jak to tedy je, nebo ne?

Určitě stojí za to připomenout si ještě jednou doktora Normana Wardhaugha Walkera. Chci vám předat několik velmi cenných myšlenek z jeho knihy „Omládněte“. Přestože jde o knihu o stravování, možná nejvýznamnějším poznatkem (který už stejně znáte z našich článků) je to, že mládí je stav, který nijak nesouvisí s počtem roků strávených na tomto světě.
Dr. Walker hned na první stránce píše: „Být mladým znamená mít k dispozici všechny nebo většinu následujících znaků: mládí, zdraví, energii, vitalitu a neustálý úsměv v očích a na rtech. To znamená být přátelský, srdečný a zdvořilý ke každému bez ohledu na víru, barvu kůže a sociální postavení.“

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi