nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nejezte shnilá jablka

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Je až s podivem, jak si ubližujeme a jak se ochuzujeme o plnohodnotné prožitky jenom proto, abychom „ušetřili“, abychom využili všechno, co máme, bez ohledu na kvalitu a vhodnost pro nás. Myslíme si, že když už jsme vydali peníze nebo úsilí na získání něčeho (čehokoliv), že to nutně musíme spotřebovat nebo využít celé. Bez ohledu na to, že to svou kvalitu či hodnotu dávno ztratilo, nebo dokonce nikdy nemělo. A tak vznikne tzv. efekt shnilých jablek.

Ptáte se, co to je?
Efekt shnilých jablek mi skvěle popsal jeden kolega, shodou okolností stejného jména, jako jeden významný atomový fyzik – a jeho objev má přinejmenším stejnou hodnotu, jako objevy jeho jmenovce. Povídal mi následující příběh:
„My jsme měli na zahradě spoustu jabloní, a tak jsme pořád měli na stole nějaká jablka. Ale naše máma chtěla, aby se všechna jablka spotřebovala, a tak nás vždycky nutila sníst nejdříve ta nahnilá. Jenže do těch se nám moc nechtělo, takže než jsme je snědli, začala zahnívat i ta jablka původně zdravá. Takže my jsme vlastně celou dobu jedli jenom nahnilá jablka, přestože těch zdravých byl vždycky dostatek...“
 
Je to zoufalý životní styl, daný neschopností rozloučit se s něčím, co už není tak kvalitní jak dříve. A přitom ta kvalita je stále na dosah! Jen se musíme umět toho nekvalitního vzdát – i za cenu, že toho kvalitního bude polovic. Ale o to více si to užijeme.
Vzdejte se nekvalitního životního stylu, nekvalitního partnerského vztahu, nedůstojného zaměstnání, všeho, co ve vašem životě nemá zaslouženou kvalitu. Bude to možná bolet, ale stojí to za to.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Heslo v titulku je takové ryze pozitivní. Má nám říci, že když nás nějaká činnost, do které jsme osudem či jinými okolnostmi vmanipulováni, nebaví a nenaplňuje, máme si k ní najít pozitivní postoj a vykonávat ji s láskou. Dokonce i když nás taková činnost, například zaměstnání, vyloženě štve a chodíme tam otrávení, máme si k němu nalézt vhodnou motivaci, překousnout problémy, naladit se z negativních pocitů do pozitivních a všechno zdárně zvládnout.
Podobné optimistické rady slýcháme často. Ale z úvodních vět jste už asi poznali, že se s heslem „Co děláte, dělejte rádi“ tak úplně neztotožňuji. Vlastně to vidím úplně naopak...

V tomto článku bych vám rád představil pár typických situací, kde často kvůli zažitým návykům a vlastní pohodlnosti rezignujeme na kvalitní život. A pokusím se přidat pár nápadů, jak tyto návyky či zlozvyky překonávat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, vstupujeme ve svém životě do určitých rolí a podle jejich scénáře se chováme. Teď mám na mysli nejen vztahy mezi manželi a partnery, ale i mezi kolegy, přáteli – kdekoliv, kde se setkáváme s jinými lidmi. Jen málokdo dokáže být tomu druhému skutečným rovnoprávným a rovnocenným partnerem nebo kamarádem. Uvědomili jste si někdy, že i to, jak vůči druhým vystupujeme a jak se k nim chováme, nás může činit mladšími nebo staršími?

Kde nás tělo v józe nejvíce omezuje a jak to napravit

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VIII.
Při bližším studiu jógy zjistíme, že tělesná cvičení nejsou tím hlavním, o co v józe jde. Jóga neusiluje o zdravé a krásné tělo, nýbrž o čistou mysl, schopnou hlubokých vhledů a poznání. Toho se dosahuje koncentrací a meditací v některé ze sedacích poloh - nejčastěji se zkříženýma nohama a s koleny na zemi, aby měl meditující stabilní polohu. Jenže tělo, které není dostatečně ohebné a přizpůsobivé, začne brzy meditujícího rušit - zkrácené svaly a šlachy nás táhnou, páteř se nám bortí a myšlenky nám utíkají k rušivým signálům z těla.
Právě proto jogíni cvičí. Trénují svoje tělo, aby je v meditaci nerušilo. My prozatím nemáme takové vysoké cíle, spokojíme se s klidnou myslí a zdravým a krásným tělem. A protože jsme začátečníci, brzy zjistíme, kde nám tělo při cvičení překáží. Kde to obvykle je a co s tím můžeme dělat?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi