nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nechcete pít? Jeďte autem!

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Nyní se vrátíme k životosprávě, jedné z velmi důležitých komponent našeho elixíru mládí. Nebude ovšem řeč o stravování, nýbrž o vztahu k alkoholu. Jakkoliv rádi v žertu citujeme klasická díla a slova o tom, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, přece jenom si musíme jeho množství hlídat. Že náročnou oslavu zaplatíme ztrátou nemalého množství mozkových buněk, to už asi víme, a že se to našemu zdraví nelíbí, taky nějak (i když neradi) tušíme. Přesto se občas dostaneme do společenské situace, kdy odmítat alkohol je velmi obtížné. Co s tím?

 
Na člověka je v tomto směru nachystáno mnoho nástrah a jednou z nich jsou kamarádi, kteří uznávají jinou míru než my. Je to často vážný problém, protože se jim jen velmi obtížně vysvětluje, že dnes prostě pít nechceme, nebo jen trošku. To prostě pro ně nezní jako vážný argument.
Na to existují dva velmi účinné triky. První z nich příliš nedoporučuji, ale přesto funguje: Řekněte jim, že jste to včera s alkoholem tak přepískli, že vás dnes bolí hlava a na alkohol nemůžete ani kouknout. To je stav, kteří takoví kamarádi obvykle velice dobře znají a respektují. Raději ovšem nepoužívejte tento trik příliš často, aby vaše pověst neutrpěla...
Zkuste raději druhý trik – jeďte autem, i kdyby to bylo jen do sousední ulice. Všichni se vás sice budou vyptávat, proč zrovna dneska musíte být autem, ale nutit vás si nikdo nedovolí, riziko ztráty řidičského průkazu je velmi silný argument...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Moc kvítek, moc koček

Zdeněk Breitenbacher
Jedna moje známá si postěžovala, že uložila svému synovi postarat se o kvítka v bytě a také o kočky, které doma chovají. Kvítka zalít, kočkám poklidit a dát jim něco na zub. Jenže určitě si domyslíte, jak to dopadlo. Známá se vrátila domů (mimochodem z rodičovských schůzek, kde také nebyla jen samá chvála), a kvítka nezalitá, kočky nezaopatřené. No, samozřejmě hned oheň na střeše. V legraci jsem jí odpověděl, že má doma moc kvítek a moc koček...

Vita-auriánská domácí šunka

Zdeněk Breitenbacher
Jestli si dobře pamatujete, vita-auriánstvím jsme nazvali nový směr ve stravování, který se v rámci dostupných poznatků snaží o maximální zachování zářivé energie potravin, tedy toho, co se jinak nazývá aurou. Uvedli jsme si, že rostlinná strava ztrácí svou auru vařením, ale maso si svou zářivou energii zachovává i po uvaření. Na rozdíl od jiných radikálních směrů, jako je vegetariánství, veganství či vitariánství náš směr tedy nezakazuje maso. Snažíme se ovšem o maximálně šetrnou úpravu a samozřejmě se zcela vyhýbáme chemickým látkám, jako jsou konzervanty a glutamáty.
Tím jsou nám zapovězeny běžné uzenářské výrobky, s výjimkou těch, které si vyrobíme sami. Dnes si napíšeme, jak lze vyrobit delikatesní domácí šunku, která vyhoví i těm nejpřísnějším vita-auriánským kritériím.

Jak už jsem popsal minule, absolvoval jsem jednadvacetidenní očistnou hladovku. Během jejího trvání jsem si pravidelně měřil základní tělesné parametry, především měření váhy, krevního tlaku a pulsu, pH moči a pH slin. Všechny údaje jsem zpracoval do přehledných grafů, takže na ta nejzajímavější data se nyní můžete podívat se mnou.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi