nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nebuďme spasitelé

3 komentáře
 
Snažíme se o dlouhodobé mládí a během cesty k němu se dozvídáme, jak na to. Něco jste se dozvěděli v této knížce, něco vám poradí známí, na něco přijdete sami. A po nějaké době zjistíte, že to opravdu funguje. Je to důvod k radosti a k oslavě, ale je to také začátek nové etapy, ve které se objeví několik nečekaných nástrah.
Může se stát, že přestože na pohled budete přitažlivější než dříve, budou se vám vaši blízcí vyhýbat. Jak je to možné?
 
Totiž, zjistíme-li, že jsme skutečně v lepší kondici než předtím, že se lépe cítíme a že lépe vypadáme, můžeme podlehnout neukojitelné touze nutit naše blízké k tomu, aby se chovali stejně jako my. Budeme nutit partnera a děti, aby se stravovali stejně jako my, aby s námi chodili sportovat, aby s námi pili různé čaje a podobně. Vždyť my máme ty správné informace, nám to pomáhá, tak by to měli dělat taky!
Ne, to je špatně, velmi špatně. Víte proč? Protože jim tam chybí to nejdůležitější: Vnitřní pozitivní motivace. Každý máme svoji cestu a musíme po ní jít dobrovolně. To, že se pro tu či onu cestu rozhodneme, MUSÍ být naše vlastní touha a náš vlastní cíl. To je něco, co nelze v žádném případě nahradit a dodat zvenku.
Pokud byste kohokoliv nutili k něčemu, k čemu zatím nedozrál sám, ublížíte jemu i sobě – a především vztahu mezi vámi. Bylo by velmi smutné, kdyby vás vaši blízcí následovali jen proto, „aby byl doma klid“. Mohu vás z vlastní zkušenosti ujistit, že chcete-li někoho přivést na cestu, která je podle vás pro něj dobrá, musí to znít takto: „Já to dělám tak a tak a dělá mi to dobře“.
NIC VÍC!
  Jakýkoliv náznak nátlaku, jakkoliv dobře míněného, je naprosto špatný! Pokud naši nejbližší pro danou cestu dozráli, sami se zeptají na další informace...
  Komentáře
  Monča 
Mluvíš mi z duše. Nutit nikoho nemůžeš. Akorát, bohužel, někdy je dost utrpení dívat se, jak se třeba tchán s tchýní futrují krkovičkou a bůčkem a pak si chodí pro prášky na srdce a na žlučník...
  Zdeněk B. 
Máš pravdu, je velmi smutné pozorovat naše blízké, jak si soustavně ubližují - ať už z nevědomosti, nebo z pohodlnosti. Ještě těžší, než vidět tchána s tchýní, může být situace kolem našeho už dospělého syna či dcery, za které stále cítíme odpovědnost. Bohužel, máme jen velmi málo možností s tím něco udělat. Náprava musí pocházet z nich zevnitř, a pokud k tomu ještě nedozráli, půjde z naší strany jen o represi. Je to násilí ve jménu jejich dobra - ale pořád je to jen násilí. Budou-li moci, vzepřou se. Použil bych slova Morphea z Matrixu: Mohu Ti jen ukázat dveře, ale projít musíš ty sám...
Pokud projít nechtějí, nezbývá nám, než je přijmout a milovat i s těmi chybami, které mají. Jednou třeba těmi dveřmi projdou...
  Monča 
Bulím jak želva...
  Neměli byste vynechat

Co děláte, dělejte rádi... Opravdu?

Heslo v titulku je takové ryze pozitivní. Má nám říci, že když nás nějaká činnost, do které jsme osudem či jinými okolnostmi vmanipulováni, nebaví a nenaplňuje, máme si k ní najít pozitivní postoj a vykonávat ji s láskou. Dokonce i když nás taková činnost, například zaměstnání, vyloženě štve a chodíme tam otrávení, máme si k němu nalézt vhodnou motivaci, překousnout problémy, naladit se z negativních pocitů do pozitivních a všechno zdárně zvládnout.
Podobné optimistické rady slýcháme často. Ale z úvodních vět jste už asi poznali, že se s heslem „Co děláte, dělejte rádi“ tak úplně neztotožňuji. Vlastně to vidím úplně naopak...
Celý článek...

Vegetariáni, vegani a vitariáni

Vydáme-li se na cestu za trvalým mládím, víme tak nějak instinktivně, že musíme dbát na zdravou výživu. Co to ale vlastně je - ta zdravá výživa - není už tak úplně jasné. A tak se inspirujeme hlavními směry ve stravování, o kterých se předpokládá, že jsou zdravé už z principu, především všechny podoby vegetariánství. Stručně řečeno, vynechám maso a mám vyhráno.
Je to opravdu tak jednoduché? Ano i ne. Podívejme se, co se tím vegetariánstvím vlastně myslí.
Celý článek...

Breathariánství - realita nebo fikce?

Možná už jste někdy slyšli o breathariánství. Je to údajné umění (nebo možná dar) žít bez potravy. Adepti tohoto umění žijí jen ze vzduchu a ze slunečního světla. Přesněji řečeno, zdrojem jejich energie je takzvaná prána (termín z ajurvédy), všudypřítomná kosmická energie.
Takové umění by navždy vyřešilo problémy s hladomorem a lidstvo by se mohlo věnovat vznešenějším činnostem, než je každodenní práce a sháňka obživy. Ale ono to asi nebude tak jednoduché. Pojďme se spolu podívat na známá fakta.
Celý článek...
nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi