nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nalijme si čistého vína...

 
 
...ať se nám lépe povídá, nejlépe červeného, nyní to bude trošku náročnější. Zabrousíme totiž do vědy. V mnoha časopisech o zdraví nebo o vědě všeobecně se stále častěji setkáváme s pojmy „volné radikály“ a „antioxidanty“, ale často je to bez bližšího vysvětlení. Pak by čtenář mohl mít, podobně jako ještě nedávno i já, zmatek v tom, které z nich jsou ty „dobré“ látky, které jsou ty „špatné“ látky a jak to vlastně všechno vzniká a funguje.

 
Odborná vysvětlení najdete v odborných knížkách nebo na internetu; pro naše potřeby vystačíme s jednoduššími pojmy. Začněme volnými radikály. To jsou „ti zlí“. Jsou to nestabilní sloučeniny, které velmi snadno reagují se vším, na co narazí. Reagovat s něčím zde ovšem znamená poškodit to „něco“. Důsledkem je celá řada chorob, většinou s nevratnými následky (zhoubná bujení, Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, nemoci srdce apod.). Volným radikálům se ovšem vyhnout nelze, vznikají mimo jiné i při pouhém procesu dýchání.
Antioxidanty jsou „ti dobří“. Obsahují spoustu snadno uvolnitelných iontů a elektronů, kterými těm volným radikálům takříkajíc „zacpou ústa“. Volný radikál je uspokojen a dále s okolím nereaguje.
Největší množství antioxidantů je v ovoci a v zelenině, protože antioxidanty jsou součástí procesu fotosyntézy. Uveďme si deset nejvydatnějších zdrojů antioxidantů. Čísla v závorce uvádějí, kolikrát vyšší antioxidační účinnost má daná potravina v porovnání s běžným celozrnným chlebem.
1. Pekanové ořechy (12,6)
2. Mexické fazole (10,5)
3. Červené fazole (10,1)
4. Vlašské ořechy (9,5)
5. Západoamerické fazole (8,7)
6. Lískové ořechy (6,8)
7. Brusinky (6,7)
8. Artyčoky (6,6)
9. Borůvky (6,5)
10. Švestky (6,0)
Povšimněte si, že to většinou vůbec nejsou nějaké exotické či nedostupné potraviny, a pro většinu z nich nemusíme chodit nikam daleko. Samozřejmě, pro ty švestky to platí před destilací, ve slivovici už moc antioxidantů nebude... To raději zkuste to červené víno, to je antioxidantů plné. Rozpory už dávno nejsou v tom, jestli pití červeného vína prodlužuje život či nikoliv, ale nanejvýš v tom, jak to vlastně to víno dělá.
V nejnovějších výzkumech se vědcům podařilo odhalit látku, která se na prodlužování věku významně podílí – a skutečně je obsažena mimo jiné i v červeném víně. Podstata jejího účinku se teprve zkoumá. Zřejmě podporuje regeneraci některých důležitých částí buněk a zdokonaluje proces spalování cukrů. Jméno této látky nám sice nic neřekne, ale ze slušnosti si ho přece jen uvedeme: Je to resveratrol.
Máte-li zájem o detaily, najdete dostatek odborných informací o resveratrolu na internetu. My si jen vyjmenujeme jeho pozitivní účinky:
- Prevence nárůstu váhy
- Prevence vzniku rakoviny
- Prevence srdečních chorob a příhod
- Eliminace cukrovky
- Zvýšení výkonnosti při námaze
- Prevence Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby
V současné době se testují přípravky, které budou mít resveratrol v mnohem koncentrovanějším množství, než bychom našli v červeném víně, ale já se přiznám, že nehodlám na nějaké přípravky čekat. V červeném víně bude ten resveratrol vždy chutnat mnohem lépe (jen pozor, odborníci doporučují tak jedno až dvě deci denně a nesnažit se přes víkend dohánět, co jsme během týdne zameškali).
Takže mě nyní omluvte, jdu si do sklípku vybrat nějaký dobrý archívní resveratrol...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Možná už jste někdy slyšli o breathariánství. Je to údajné umění (nebo možná dar) žít bez potravy. Adepti tohoto umění žijí jen ze vzduchu a ze slunečního světla. Přesněji řečeno, zdrojem jejich energie je takzvaná prána (termín z ajurvédy), všudypřítomná kosmická energie.
Takové umění by navždy vyřešilo problémy s hladomorem a lidstvo by se mohlo věnovat vznešenějším činnostem, než je každodenní práce a sháňka obživy. Ale ono to asi nebude tak jednoduché. Pojďme se spolu podívat na známá fakta.

Země je deska, kterou nesou čtyři sloni, a ti stojí na obrovské želvě, která pluje v nekonečném moři vesmíru. Tak to bylo od počátku věků až do doby, kdy se objevili první heliocentristé a celá ta krásná a romantická představa vzala zasvé.
Želvy tak přišly o své výsadní postavení, které jim přitom po právu patří. Jsou to živočichové, kteří se dožívají bezkonkurenčně nejvyššího věku, a jen pár zástupců říše rostlinné se může pyšnit podobnou dlouhověkostí. Nejstarší spolehlivě doložená želva se dožila v zoo 265 let a je dost možné, že v nenarušené přírodě jsou někteří jedinci ještě starší. Jak to ty želvy dělají, že se dožívají takového vysokého věku? Chcete to vědět? Tak já vám to povím:

Mnoho lidí se mě ptá, jestli věřím na přátelství mezi mužem a ženou. Přátelství, ve kterém není láska ani zamilovanost. Ti lidé jsou často konfrontováni s vlastní zkušeností, kdy jsou v nějakém neurčitém vztahu, který se nevyvíjí k hlubšímu spojení, a oni tomu nerozumí. Co ke mně ten druhý cítí? Čeká něco víc? Nebo mu to takhle stačí? A co já, neudržuji nějaký kontakt jen proto, že doufám, že někdy přece jen dojde k většímu sblížení? Prostoru pro zmatky a nepochopení je tu víc než dost. Je nanejvýš nutné pochopit, jak se věci doopravdy mají, a umět to rozpoznávat.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi