nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nalijme si čistého vína...

Zdeněk Breitenbacher
 
 
...ať se nám lépe povídá, nejlépe červeného, nyní to bude trošku náročnější. Zabrousíme totiž do vědy. V mnoha časopisech o zdraví nebo o vědě všeobecně se stále častěji setkáváme s pojmy „volné radikály“ a „antioxidanty“, ale často je to bez bližšího vysvětlení. Pak by čtenář mohl mít, podobně jako ještě nedávno i já, zmatek v tom, které z nich jsou ty „dobré“ látky, které jsou ty „špatné“ látky a jak to vlastně všechno vzniká a funguje.

 
Odborná vysvětlení najdete v odborných knížkách nebo na internetu; pro naše potřeby vystačíme s jednoduššími pojmy. Začněme volnými radikály. To jsou „ti zlí“. Jsou to nestabilní sloučeniny, které velmi snadno reagují se vším, na co narazí. Reagovat s něčím zde ovšem znamená poškodit to „něco“. Důsledkem je celá řada chorob, většinou s nevratnými následky (zhoubná bujení, Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, nemoci srdce apod.). Volným radikálům se ovšem vyhnout nelze, vznikají mimo jiné i při pouhém procesu dýchání.
Antioxidanty jsou „ti dobří“. Obsahují spoustu snadno uvolnitelných iontů a elektronů, kterými těm volným radikálům takříkajíc „zacpou ústa“. Volný radikál je uspokojen a dále s okolím nereaguje.
Největší množství antioxidantů je v ovoci a v zelenině, protože antioxidanty jsou součástí procesu fotosyntézy. Uveďme si deset nejvydatnějších zdrojů antioxidantů. Čísla v závorce uvádějí, kolikrát vyšší antioxidační účinnost má daná potravina v porovnání s běžným celozrnným chlebem.
1. Pekanové ořechy (12,6)
2. Mexické fazole (10,5)
3. Červené fazole (10,1)
4. Vlašské ořechy (9,5)
5. Západoamerické fazole (8,7)
6. Lískové ořechy (6,8)
7. Brusinky (6,7)
8. Artyčoky (6,6)
9. Borůvky (6,5)
10. Švestky (6,0)
Povšimněte si, že to většinou vůbec nejsou nějaké exotické či nedostupné potraviny, a pro většinu z nich nemusíme chodit nikam daleko. Samozřejmě, pro ty švestky to platí před destilací, ve slivovici už moc antioxidantů nebude... To raději zkuste to červené víno, to je antioxidantů plné. Rozpory už dávno nejsou v tom, jestli pití červeného vína prodlužuje život či nikoliv, ale nanejvýš v tom, jak to vlastně to víno dělá.
V nejnovějších výzkumech se vědcům podařilo odhalit látku, která se na prodlužování věku významně podílí – a skutečně je obsažena mimo jiné i v červeném víně. Podstata jejího účinku se teprve zkoumá. Zřejmě podporuje regeneraci některých důležitých částí buněk a zdokonaluje proces spalování cukrů. Jméno této látky nám sice nic neřekne, ale ze slušnosti si ho přece jen uvedeme: Je to resveratrol.
Máte-li zájem o detaily, najdete dostatek odborných informací o resveratrolu na internetu. My si jen vyjmenujeme jeho pozitivní účinky:
- Prevence nárůstu váhy
- Prevence vzniku rakoviny
- Prevence srdečních chorob a příhod
- Eliminace cukrovky
- Zvýšení výkonnosti při námaze
- Prevence Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby
V současné době se testují přípravky, které budou mít resveratrol v mnohem koncentrovanějším množství, než bychom našli v červeném víně, ale já se přiznám, že nehodlám na nějaké přípravky čekat. V červeném víně bude ten resveratrol vždy chutnat mnohem lépe (jen pozor, odborníci doporučují tak jedno až dvě deci denně a nesnažit se přes víkend dohánět, co jsme během týdne zameškali).
Takže mě nyní omluvte, jdu si do sklípku vybrat nějaký dobrý archívní resveratrol...
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Mládí prochází žaludkem

Zdeněk Breitenbacher
Jestlipak jste si už našli tu svoji správnou motivaci – proč vlastně být mladý nebo mladá? Myslíte to opravdu vážně, nebo je to prozatím jen takové zvědavé čtení? Ptám se zcela schválně, protože nyní se už pustíme do náročného tématu. Totiž, chceme-li být mladí, budeme muset upravit řadu svých zvyků. Tady už se bez pořádné motivace neobejdeme. A tím nejhouževnatějším zvykem, který budeme muset prověřit, je míra našeho stravování.

Minule jsme si provedli očistu domova. Ve kterém dalším prostředí - mimo domov - trávíme nejvíce času? Ano, je to naše práce. To může být kancelář, dílna, případně sedadlo za volantem. Zde už nemáme tak úplně volnou ruku jako doma, ale stále je to místo, které můžeme nějak ovlivnit a očistit ve svůj prospěch. Běžně trávíme v práci osm i více hodin, takže rozhodně stojí za to si naše pracoviště trochu zkultivovat. Podívejme se, jak na to.

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi