nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Nalijme si čistého vína...

 
 
...ať se nám lépe povídá, nejlépe červeného, nyní to bude trošku náročnější. Zabrousíme totiž do vědy. V mnoha časopisech o zdraví nebo o vědě všeobecně se stále častěji setkáváme s pojmy „volné radikály“ a „antioxidanty“, ale často je to bez bližšího vysvětlení. Pak by čtenář mohl mít, podobně jako ještě nedávno i já, zmatek v tom, které z nich jsou ty „dobré“ látky, které jsou ty „špatné“ látky a jak to vlastně všechno vzniká a funguje.

 
Odborná vysvětlení najdete v odborných knížkách nebo na internetu; pro naše potřeby vystačíme s jednoduššími pojmy. Začněme volnými radikály. To jsou „ti zlí“. Jsou to nestabilní sloučeniny, které velmi snadno reagují se vším, na co narazí. Reagovat s něčím zde ovšem znamená poškodit to „něco“. Důsledkem je celá řada chorob, většinou s nevratnými následky (zhoubná bujení, Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, nemoci srdce apod.). Volným radikálům se ovšem vyhnout nelze, vznikají mimo jiné i při pouhém procesu dýchání.
Antioxidanty jsou „ti dobří“. Obsahují spoustu snadno uvolnitelných iontů a elektronů, kterými těm volným radikálům takříkajíc „zacpou ústa“. Volný radikál je uspokojen a dále s okolím nereaguje.
Největší množství antioxidantů je v ovoci a v zelenině, protože antioxidanty jsou součástí procesu fotosyntézy. Uveďme si deset nejvydatnějších zdrojů antioxidantů. Čísla v závorce uvádějí, kolikrát vyšší antioxidační účinnost má daná potravina v porovnání s běžným celozrnným chlebem.
1. Pekanové ořechy (12,6)
2. Mexické fazole (10,5)
3. Červené fazole (10,1)
4. Vlašské ořechy (9,5)
5. Západoamerické fazole (8,7)
6. Lískové ořechy (6,8)
7. Brusinky (6,7)
8. Artyčoky (6,6)
9. Borůvky (6,5)
10. Švestky (6,0)
Povšimněte si, že to většinou vůbec nejsou nějaké exotické či nedostupné potraviny, a pro většinu z nich nemusíme chodit nikam daleko. Samozřejmě, pro ty švestky to platí před destilací, ve slivovici už moc antioxidantů nebude... To raději zkuste to červené víno, to je antioxidantů plné. Rozpory už dávno nejsou v tom, jestli pití červeného vína prodlužuje život či nikoliv, ale nanejvýš v tom, jak to vlastně to víno dělá.
V nejnovějších výzkumech se vědcům podařilo odhalit látku, která se na prodlužování věku významně podílí – a skutečně je obsažena mimo jiné i v červeném víně. Podstata jejího účinku se teprve zkoumá. Zřejmě podporuje regeneraci některých důležitých částí buněk a zdokonaluje proces spalování cukrů. Jméno této látky nám sice nic neřekne, ale ze slušnosti si ho přece jen uvedeme: Je to resveratrol.
Máte-li zájem o detaily, najdete dostatek odborných informací o resveratrolu na internetu. My si jen vyjmenujeme jeho pozitivní účinky:
- Prevence nárůstu váhy
- Prevence vzniku rakoviny
- Prevence srdečních chorob a příhod
- Eliminace cukrovky
- Zvýšení výkonnosti při námaze
- Prevence Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby
V současné době se testují přípravky, které budou mít resveratrol v mnohem koncentrovanějším množství, než bychom našli v červeném víně, ale já se přiznám, že nehodlám na nějaké přípravky čekat. V červeném víně bude ten resveratrol vždy chutnat mnohem lépe (jen pozor, odborníci doporučují tak jedno až dvě deci denně a nesnažit se přes víkend dohánět, co jsme během týdne zameškali).
Takže mě nyní omluvte, jdu si do sklípku vybrat nějaký dobrý archívní resveratrol...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Dnes se objevila v Lidových novinách zajímavá zpráva - včera v Gruzii zemřela jistá Antisa Chvičavová, a to ve věku 132 let. Zvláštní souhrou náhod přichází tato zpráva jen pár dní po článku, ve kterém píšu o výzkumech pana Břetislava Kafky, významného českého experimentátora na poli psychotroniky. Jeho výzkumy, shrnuté v knize „Kultura rozumu a vůle“, píší o dosažitelném lidském věku 120 - 140 let a i moje - byť zatím jen předpovězená zkušenost;-) - je stejná...

Čaj zcela neodmyslitelně patří k pohodě, jedné ze tří základních složek elixíru mládí. Při čaji lze odpočívat i tvořit, dokonce i nakupovat – alespoň tedy v Orientu. Čaj nemá rád spěch, vše v jeho přípravě a pití má správný čas a pořadí – a v našem životě bychom si to měli uspořádat také tak.
Jestlipak si dokážete aspoň jednou za týden najít hodinku, kdy si uděláte maximální možnou pohodu, kdy se nenecháte ničím rušit a kdy zahodíte za hlavu všechny starosti? Kdy zapomenete, že máte za sebou dlouhý a uspěchaný týden a zvolníte své neklidné myšlenky? Představte si, že je neděle (nevadí, že je teprve úterý), je čas pro odpočinek, uvolnění a dobrou náladu. Dnes nebudeme sportovat a už vůbec ne dohánět věci, které jsme v uplynulých dnech nestihli. Víte co, pojďte se mnou do čajovny...

Nevím jak vy, ale já mám hodně sedavé zaměstnání, jsem celý den v kanceláři, a tak mám docela málo příležitostí k pohybu. Takový dřevorubec je na tom mnohem líp, je celý den venku, hýbe se až až a nemusí řešit, jak to udělat, aby se za celý den aspoň trochu pohnul.
My programátoři to máme těžší. I když jsem si dal závazek aspoň párkrát za směnu si zacvičit, moc to nefungovalo, protože když jsem se zakousl do nějakého problému, uběhla směna jak nic a až bolavá záda mi dala vědět, že jsem si zase nezacvičil. Tak co s tím? Nakonec jsem to vymyslel po programátorsku...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi