nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Najděte si svého guru II.

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
V předchozím článku jsme se dozvěděli, že na své cestě budeme nejspíš potřebovat zkušeného průvodce, který nás provede náročnějšími úseky a pomůže nám tam, kde si nebudeme vědět rady. Také jsme si řekli, že si budeme muset dávat zatraceně dobrý pozor, koho za svého průvodce zvolíme. Nyní vám dám další velmi důležitou radu: Najděte si svého guru, ujděte s ním kus cesty a pak ho zavčas opusťte...

Zní to překvapivě, že? Mistr mi dal tolik cenného a důležitého, proč bych ho měl opouštět?
 
Ono je to totiž tak: Vztah s mistrem je velmi dynamický. Zpočátku proudí spousta informací, dozvídáte se mnoho nového, pokračujete rychlým tempem. Ale vy se krok za krokem měníte. Najednou umíte tolik věcí a role mistra se postupně vyčerpává. Pokračujete stále stejným tempem? Zpravidla už nikoli. Mistr, učitel či trenér vás nemůže naučit více, než sám zná. Když zjistíte, že už se mistrovy rady opakují, přestože jste je dávno uvedli do praxe, je čas odejít. Správný mistr by měl sám tento okamžik rozpoznat a s láskou a požehnáním se s vámi rozloučit.
Ve skutečnosti i ten mistr se mění. Mění se jeho poznání i priority a může dostoupit do výšin, ve kterých mu na své úrovni nebudete rozumět. Pokud nebude mít zájem sestoupit z výšin zpět k vám a vše vám pečlivě vysvětlovat, bude vás vztah s ním zbytečně zdržovat a vyčerpávat.
Mistr se může měnit i jinak. Mohou ho dostihnout běžné světské problémy a ekonomická nejistota a začne k vedení žáků přimíchávat věci svého vlastního prospěchu. Množství žáků k tomu může svádět. Když můj mistr jógy začal na pravidelných cvičeních rozdávat letáky nějakého investičního fondu, věděl jsem, že nastal čas odejít. Stále na něj s láskou vzpomínám, ale naše cesty se rozešly.
 
Problém ovšem může být i na vaší straně. Rád jsem jezdíval na setkání s dietologem a psychologem v jedné osobě - Samem Fujerou, kde jsme se učívali správnému vaření a mnoha dalším věcem. Byla to skvělá skupinka lidí, vždy tam byla úžasná atmosféra. Ale přišlo mi divné, že někteří lidé za Samem jezdili pořád, bez ohledu na téma, kterému se Sam věnoval. Po nějaké době mi došlo, že oni se nechtějí nic naučit, oni tam jen chtějí se Samem být. Zdálo se mi, že jsou na pobytu v jeho přítomnosti závislí a Sam byl pro ně spíš předmětem obdivu, než mistrem a učitelem. Všechno už slyšeli stokrát, ale stejně nic neuvedli do praxe, nebo jen velmi málo.
Já jsem si u Sama posbíral, co se dalo, a pak nastal čas aspoň něco z toho uvést do praxe - to, co bylo v mých silách a v souladu s mou cestou. Něco z toho vám předávám i tady, na stránkách Elixíru mládí.
 
Najděte si svého guru, ujděte s ním kus cesty, a jakmile se vyčerpá, co si můžete vzájemně dát, s vděčností za vše dobré se s ním rozlučte.
 
  Komentáře
  Monča 
Vřele souhlasím. Sama jsem poznala lidi, kteří mi připadali úžasní a pak se to postupně nějak vyčerpalo. Viděla jsem taky spoustu odevzdaných lidiček, kteří kolem svého guru létali tak vytrvale, jako můry kolem žárovky...
  Neměli byste vynechat

Bavte se dobře, bavte se aktivně

Zdeněk Breitenbacher
Zábava je součást našeho života a ideální stav je, pokud je nám zábavou život sám. Ale to není snadné – v životě si vše zařídit tak, aby nám byl zábavou, a tak si musíme čas pro zábavu ukrajovat z toho, co nám zbude po práci a jiných povinnostech. Bohužel, pro mnoho lidí jsou ty povinnosti natolik vyčerpávající, že na zábavu zbývá málo času nebo málo energie. A tak si mnoho lidí představuje zábavu tak, že večer padnou do křesla před televizí a den tím pro ně definitivně skončil. Jenže, jak už nejspíš víte – před televizí se stárne nejrychleji...

Po úvodním článku pokračujeme v popularizaci kvantové fyziky. Provedli jsme modifikovaný experiment, v odborné veřejnosti známý jako Schrödingerova čočka. Konkrétně jde o test klíčivosti čočky od různých výrobců. Na počátku experimentu byly všechny zakoupené čočky v tzv. nerozhodnutém stavu neboli superpozici. Po třech dnech už došlo k tzv. kolapsu vlnové funkce, což v praxi znamená, že jednotlivé čočky projevily, jsou-li živé nebo mrtvé. Co myslíte, jak to dopadlo?

Zpravodajská stanice CNN minulý týden přinesla reportáž o staříkovi, který ve svých 102 letech běhá maraton. Jedná se o jistého Fauju Singha, který se narodil v indickém Paňdžábu v roce 1911 a letos v únoru se účastnil svého zatím posledního maratonského běhu v Hongkongu. Pravda, takový Emil Zátopek byl v době své největší slávy krapet rychlejší, ale s Faujou Singhem se už na závodech neporovná, protože v roce 2000, ve svých 78 letech, z tohoto světa odešel. Na dráze se bohužel potkat nemohli, protože v témže roce Fauja Singh teprve nastupoval ke svému prvnímu maratonu vůbec - ve věku 89 let!

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi