nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Meditace - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Jak uvádí Paul Brunton ve své knize „Tajnosti indické“, v meditaci se nestárne. Popsal, že se jogíni, kteří se meditací dostávají do stavu nirvány - jogínského vytržení - dožívají neuvěřitelně vysokého věku. Máme-li věřit tomu, co Paul Brunton slyšel od místních lidí, jde o věk 300 i více let. Ať už to bereme vážně či nikoliv, stojí za to si říci, co to vlastně ta meditace je a co z ní můžeme realizovat zde v evropských podmínkách.

 
Začneme zkoumáním slova samotného. Pochází z latinského „meditatio“, což znamená „rozjímání“. To je ovšem velké zjednodušení: V sanskrtu najdeme nejméně tři výrazy, které překládáme jako „meditace“ - samádhi (uklidnění mysli), bhávaná (kultivace mysli) a pránájáma (ovládnutí dechu). Křesťanství pak přidává další význam - rozjímání nad utrpením Krista. Další specifické významy najdeme také v buddhismu, hinduismu i v islámském súfismu.
Aby to bylo ještě složitější, můžete také narazit na pojem „dynamická meditace“. To je něco zase úplně odlišného. Dynamické meditace jsou sestavy náročné duševní a pohybové aktivity - vesměs založené na střídání katarze a uvolnění. Jejich autorem je Osho Rajneesh, na západě patrně nejznámější indický mystik, který působil v druhé polovině minulého století. Dynamické meditace si zcela jistě zaslouží samostatný článek, dnes se jim však věnovat nebudeme.
 
To, co nás zajímá z pohledu zastavení stárnutí, je samádhi, uklidnění mysli. Jde o stav, kdy je mysl zbavená všech myšlenek a vědomí ustupuje do pozadí, jelikož nemá co zpracovávat. Zdá se, že v takovém stavu fyzicky stárneme méně, či vůbec ne. Nikdo se však nepokusil o vysvětlení, jak je tomu možné. Kdoví, možná je čas jen subjektivní, odvozenou veličinou a plyne jen tehdy, pokud si jej uvědomujeme. Protože nedokážeme naráz pojmout celou existenci vesmíru, včetně jeho proměn, vytváří si vědomí abstrakci času, která nám pomůže rozložit veškeré dění na minulost, současnost a budoucnost. Zmizí-li vědomí, zmizí i čas. Zmizí tím i veškeré proměny v čase, včetně stárnutí.
 
Bohužel, tak hluboká meditace je nám, obyčejným Evropanům, nedostupná. Tak hluboko se lze dostat jen pod vedením zkušeného jogínského mistra, kterých je v Evropě, co by na prstech jedné ruky spočítal. Nabídek na meditace je sice kolem a kolem dost, zkuste pohledat na internetu, ale žádná z nich nirvánu neslibuje a ani slibovat nemůže. Zastavení či zpomalení stárnutí pravděpodobně nedosáhnete.
V Evropě dostupné meditace ovšem vůbec nejsou špatné. K nejlepším meditačním centrům patří Humaniversity v Amsterdamu, kterou vede Veeresh Denny Yuson-Sanchez, Oshův žák a pokračovatel. Lektoři z tohoto centra jezdí občas i do České Republiky, byl jsem dvakrát na jejich víkendových programech a mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jejich program patří k tomu nejlepšímu, co můžete v tuzemsku zažít.
 
Ale o tom zase příště...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Najděte si svého guru II.

Zdeněk Breitenbacher
V předchozím článku jsme se dozvěděli, že na své cestě budeme nejspíš potřebovat zkušeného průvodce, který nás provede náročnějšími úseky a pomůže nám tam, kde si nebudeme vědět rady. Také jsme si řekli, že si budeme muset dávat zatraceně dobrý pozor, koho za svého průvodce zvolíme. Nyní vám dám další velmi důležitou radu: Najděte si svého guru, ujděte s ním kus cesty a pak ho zavčas opusťte...

Motivace je jako sůl

Zdeněk Breitenbacher
„A já vám říkám, že bez soli to nejde“. Vzpomínáte si na tuto větu z pohádky Byl jednou jeden král – s Janem Werichem, Vlastou Burianem a spoustou dalších vynikajících herců? Bylo to na motivy pohádky Sůl nad zlato a větu pronesl kuchař ztvárněný Františkem Černým. Samozřejmě, jak se nakonec ukázalo, měl pravdu...

Tajemství pohody - láska

Zdeněk Breitenbacher
Nejhlubším tajemstvím pohody je láska – láska nejenom partnerská, ale láska univerzální – k sobě samotnému, k lidem kolem nás, k věcem, které nás obklopují. Láska ke všemu, co vezmeme do ruky a užíváme. Láska k tomu, co právě vyrábíme pro někoho neznámého...
Na vánoce jsem od otce dostal koupelovou sadu – krabičku, ve které byl sprchový gel, koupelová pěna a pár dalších věcí. Jakkoliv se to o věcech běžné spotřeby nedá říci, tahle sada byla už na první dotek jiná, jakoby očarovaná...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi