nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Meditace - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Jak uvádí Paul Brunton ve své knize „Tajnosti indické“, v meditaci se nestárne. Popsal, že se jogíni, kteří se meditací dostávají do stavu nirvány - jogínského vytržení - dožívají neuvěřitelně vysokého věku. Máme-li věřit tomu, co Paul Brunton slyšel od místních lidí, jde o věk 300 i více let. Ať už to bereme vážně či nikoliv, stojí za to si říci, co to vlastně ta meditace je a co z ní můžeme realizovat zde v evropských podmínkách.

 
Začneme zkoumáním slova samotného. Pochází z latinského „meditatio“, což znamená „rozjímání“. To je ovšem velké zjednodušení: V sanskrtu najdeme nejméně tři výrazy, které překládáme jako „meditace“ - samádhi (uklidnění mysli), bhávaná (kultivace mysli) a pránájáma (ovládnutí dechu). Křesťanství pak přidává další význam - rozjímání nad utrpením Krista. Další specifické významy najdeme také v buddhismu, hinduismu i v islámském súfismu.
Aby to bylo ještě složitější, můžete také narazit na pojem „dynamická meditace“. To je něco zase úplně odlišného. Dynamické meditace jsou sestavy náročné duševní a pohybové aktivity - vesměs založené na střídání katarze a uvolnění. Jejich autorem je Osho Rajneesh, na západě patrně nejznámější indický mystik, který působil v druhé polovině minulého století. Dynamické meditace si zcela jistě zaslouží samostatný článek, dnes se jim však věnovat nebudeme.
 
To, co nás zajímá z pohledu zastavení stárnutí, je samádhi, uklidnění mysli. Jde o stav, kdy je mysl zbavená všech myšlenek a vědomí ustupuje do pozadí, jelikož nemá co zpracovávat. Zdá se, že v takovém stavu fyzicky stárneme méně, či vůbec ne. Nikdo se však nepokusil o vysvětlení, jak je tomu možné. Kdoví, možná je čas jen subjektivní, odvozenou veličinou a plyne jen tehdy, pokud si jej uvědomujeme. Protože nedokážeme naráz pojmout celou existenci vesmíru, včetně jeho proměn, vytváří si vědomí abstrakci času, která nám pomůže rozložit veškeré dění na minulost, současnost a budoucnost. Zmizí-li vědomí, zmizí i čas. Zmizí tím i veškeré proměny v čase, včetně stárnutí.
 
Bohužel, tak hluboká meditace je nám, obyčejným Evropanům, nedostupná. Tak hluboko se lze dostat jen pod vedením zkušeného jogínského mistra, kterých je v Evropě, co by na prstech jedné ruky spočítal. Nabídek na meditace je sice kolem a kolem dost, zkuste pohledat na internetu, ale žádná z nich nirvánu neslibuje a ani slibovat nemůže. Zastavení či zpomalení stárnutí pravděpodobně nedosáhnete.
V Evropě dostupné meditace ovšem vůbec nejsou špatné. K nejlepším meditačním centrům patří Humaniversity v Amsterdamu, kterou vede Veeresh Denny Yuson-Sanchez, Oshův žák a pokračovatel. Lektoři z tohoto centra jezdí občas i do České Republiky, byl jsem dvakrát na jejich víkendových programech a mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jejich program patří k tomu nejlepšímu, co můžete v tuzemsku zažít.
 
Ale o tom zase příště...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Ideální posilovna – zahrada

Zdeněk Breitenbacher
V jednom z článků jsme si prozradili, kde se stárne nejméně – na zahradě. Ale zahrada nám přináší spoustu jiných pozitivních věcí. Například – je to ideální posilovna. Moje domácí posilovací věž, takové to typické mučidlo se spoustou pák a kladek, už delší dobu odpočívá na půdě. Po pravdě přiznávám, že mě takové bezcílné posilování vůbec nebavilo. Sluníčko láká ven, a tak volím pro posilování mnohem zábavnější metody...

Jak na nespavost?

Zdeněk Breitenbacher
Když se mě známý zeptal, jestli znám něco na nespavost, tak jsem docela zaváhal. Přemýšlel jsem nad tím a uvědomil si, že to je široké a komplikované téma. Především, obtížně se odlišuje, co je příčinou a co je následkem. Pokud nemůžeme spát, ztrácíme svoji pohodu; pokud nemáme obvyklou pohodu, nemůžeme spát.
Klíčem k vyřešení nespavosti je rozpletení tohoto zamotaného klubka a odhalit, kde je ta nejhlubší příčina. Zpravidla to jsou nějaké osobní trable. Vedle toho si samozřejmě pohlídáme druhotné podmínky, které nám nespavost zvyšují nebo naopak snižují. Pojďme na to...

Je všeobecně známo, že člověk svojí vůlí dokáže ovládat jen určité skupiny svalů a nad jinými nemá moc. Běžně ovládáme například svaly končetin - když chceme ruku zvednout, tak ona se opravdu zvedne. Ale se srdcem, které je také sval, je to jiné. To si tluče podle vlastních pravidel a možností a poručit mu nemůžeme. Stejně tak existují svaly hlubokého stabilizačního systému kolem páteře, které nedokážeme vědomě ani zapnout ani uvolnit.
Je ale známo, že jogíni dokážou i takové svaly ovládat. Dokonce dokážou i zpomalit srdce či ho utišit tak, že tep není hmatatelný. Jak to dělají? A dokázali bychom to také, kdybychom věděli, jak na to?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi