nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

McDonald - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Asi je mezi námi jen málo lidí, kteří by neznali síť rychlého občerstvení McDonald. Je známá po celém světě a počet hamburgerů BigMac, které si můžete dopřát za svůj měsíční plat, je uznávaným měřítkem životní úrovně v jednotlivých zemích světa. Ovšem Ti, kteří se zabývají zdravým životním stylem a zdravým stravováním obzvlášť, mají k McDonaldu docela rezervovaný vztah. Jak to vlastně je? Smíme tam chodit i my, kteří toužíme po trvalém mládí?

Nemyslím, že bychom se měli začít pravidelně stravovat právě tam, ale McDonald velmi dobře poslouží kdekoliv na cestách. Nabízí totiž hned několik jistot:
Za prvé: Vždy je tam čisté a příjemné prostředí,
Za druhé: Vždy je tam WC, což hlavně v cizině a v cizím městě docela oceníte,
Za třetí: Ceny jsou - ve všech zemích - pro našince docela přijatelné.
Za čtvrté - to nejdůležitější - vždy víte, co tam dostanete.
Takový BigMac chutná úplně stejně v Brně, v Praze, v Las Vegas či v Tokiu. Zejména v zemích mimo Evropu a Ameriku je často docela riziko, že si ve spěchu na ulici koupíte něco, co s vaším zdravím pořádně zacloumá. McDonald je jistota. Moc neutratíte, své mzdraví neohrozíte a najíte se v čistém prostředí. Vzpomínám na cestu autobusem do Španělska, kdy jsme měli povinnou osmihodinovou zastávku ve švýcarském Luzernu - aby měl řidič předepsaný odpočinek. V Luzernu lilo jak z konve, všude příšerně draho, tak jsme se poschovávali kde se dalo. Nakonec jsme se skoro všichni potkali - hádejte kde - u McDonalda. Dalo se tam najíst, dalo se zajít na záchod a bylo tam sucho a teplo.
Tím ale netvrdím, že byste tam měli být pečení vaření a že byste tam měli chodit třeba na obědy. Na to ten hamburger s colou opravdu není vhodný. McDonald by vám měl posloužit tak, jak byl od počátku koncipován - jako rychlé občerstvení tehdy, když vám čas nebo okolnosti nedovolí dát si plnohodnotné jídlo doma či v kvalitní restauraci.
Možná jste na internetu viděli snímek „Supersize me“. Je to dokument o tom, jak se jistý Morgan Spurlock rozhodl po dobu jednoho měsíce stravovat výhradně jen u McDonalda. Celý dokument vyzněl pro McDonald velmi nepříznivě - chudák Spurlock během experimentu přibral za ten měsíc 11 kg a přivodil si velmi vážné zdravotní problémy. Bohužel, málokdo si vzal kalkulačku a spočítal, kolik že toho vlastně ten Spurlock zbaštil. Denní průměr jídla přepočtený na BigMacy byl přes devět kusů, nepočítaje vypitou colu. To jsou 2kg jídla!
Kdyby se Spurlock vypravil se stejným apetitem do takového Rebia (síť vegetariánských jídelen), asi by nedopadl o mnoho lépe. Čili: Klidně si jednou za čas zajděte do McDonalda, ale nepřehánějte to tak jak onen Spurlock. Možná vás překvapím, že kromě hamburgerů tam mají také vynikající zeleninové saláty, takže když už se tam třeba někdy na cestách vypravíte, nemusíte si dávat jen ten hamburger. Ale hlavně - nepřejídejte se. Ani u McDonalda, ani jinde.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Opatrné první kroky

Zdeněk Breitenbacher
Upřímně řečeno, mluvit o životosprávě je jako píchnout do vosího hnízda. Co člověk, to názor, a pokud mu někdo sáhne na jeho zvyky, je zle. Tak to raději vezmeme pozvolna a začneme stravováním. Slibuji, že z vás nebudu dělat vegetariány, a ani jiné radikální kroky nejsou potřebné. Abyste udělali první úspěšný krok ve zkvalitnění své životosprávy, nemusíte (prozatím) svůj jídelníček měnit vůbec.

Očista vnější a vnitřní

Jolana Breitenbacherová
Pokud chcete překročit hranici představ o zdravém životním stylu, který je založený hlavně na konzumaci zdravých potravin, tak jste tu správně. Zdravé potraviny jsou v naprostém pořádku, bezesporu napomáhají vylepšovat naše zdraví, ale procesy, které zde budeme popisovat, jdou mnohem dále než za dvířka spižírny. To, co je ve spíži, nebudeme kolikrát ani potřebovat. Půjdeme více do hloubky, do procesů, které většinou neprovází konzumace, ale NEkonzumace. Zahájíme ozdravné procesy, které mají našemu tělu pomoci znovu nastolit pořádek a čistotu tam, kde ji v průběhu let pozbylo.

Jak být sexy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVII.
Pokud hledáme a nemůžeme najít partnera, je logické ptát se, proč se nám v hledání nedaří. Těch příčin může být mnoho, vnějších i vnitřních. Mezi ty nejdůležitější patří, jestli jsme dostatečně vizuálně zajímaví a přitažliví. Někteří z vás, kteří nejsou se svým zevnějškem spokojení, mohou namítat: „Copak já s tím mohu dělat? Vypadám tak jak vypadám, nemohu se předělat na filmovou hvězdu...“. Mají pravdu, ale jen částečně. Učinit se sexy není žádná velká magie, stačí málo, ale zato důsledně. Jaká kouzla to tedy jsou?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi