nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

McDonald - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Asi je mezi námi jen málo lidí, kteří by neznali síť rychlého občerstvení McDonald. Je známá po celém světě a počet hamburgerů BigMac, které si můžete dopřát za svůj měsíční plat, je uznávaným měřítkem životní úrovně v jednotlivých zemích světa. Ovšem Ti, kteří se zabývají zdravým životním stylem a zdravým stravováním obzvlášť, mají k McDonaldu docela rezervovaný vztah. Jak to vlastně je? Smíme tam chodit i my, kteří toužíme po trvalém mládí?

Nemyslím, že bychom se měli začít pravidelně stravovat právě tam, ale McDonald velmi dobře poslouží kdekoliv na cestách. Nabízí totiž hned několik jistot:
Za prvé: Vždy je tam čisté a příjemné prostředí,
Za druhé: Vždy je tam WC, což hlavně v cizině a v cizím městě docela oceníte,
Za třetí: Ceny jsou - ve všech zemích - pro našince docela přijatelné.
Za čtvrté - to nejdůležitější - vždy víte, co tam dostanete.
Takový BigMac chutná úplně stejně v Brně, v Praze, v Las Vegas či v Tokiu. Zejména v zemích mimo Evropu a Ameriku je často docela riziko, že si ve spěchu na ulici koupíte něco, co s vaším zdravím pořádně zacloumá. McDonald je jistota. Moc neutratíte, své mzdraví neohrozíte a najíte se v čistém prostředí. Vzpomínám na cestu autobusem do Španělska, kdy jsme měli povinnou osmihodinovou zastávku ve švýcarském Luzernu - aby měl řidič předepsaný odpočinek. V Luzernu lilo jak z konve, všude příšerně draho, tak jsme se poschovávali kde se dalo. Nakonec jsme se skoro všichni potkali - hádejte kde - u McDonalda. Dalo se tam najíst, dalo se zajít na záchod a bylo tam sucho a teplo.
Tím ale netvrdím, že byste tam měli být pečení vaření a že byste tam měli chodit třeba na obědy. Na to ten hamburger s colou opravdu není vhodný. McDonald by vám měl posloužit tak, jak byl od počátku koncipován - jako rychlé občerstvení tehdy, když vám čas nebo okolnosti nedovolí dát si plnohodnotné jídlo doma či v kvalitní restauraci.
Možná jste na internetu viděli snímek „Supersize me“. Je to dokument o tom, jak se jistý Morgan Spurlock rozhodl po dobu jednoho měsíce stravovat výhradně jen u McDonalda. Celý dokument vyzněl pro McDonald velmi nepříznivě - chudák Spurlock během experimentu přibral za ten měsíc 11 kg a přivodil si velmi vážné zdravotní problémy. Bohužel, málokdo si vzal kalkulačku a spočítal, kolik že toho vlastně ten Spurlock zbaštil. Denní průměr jídla přepočtený na BigMacy byl přes devět kusů, nepočítaje vypitou colu. To jsou 2kg jídla!
Kdyby se Spurlock vypravil se stejným apetitem do takového Rebia (síť vegetariánských jídelen), asi by nedopadl o mnoho lépe. Čili: Klidně si jednou za čas zajděte do McDonalda, ale nepřehánějte to tak jak onen Spurlock. Možná vás překvapím, že kromě hamburgerů tam mají také vynikající zeleninové saláty, takže když už se tam třeba někdy na cestách vypravíte, nemusíte si dávat jen ten hamburger. Ale hlavně - nepřejídejte se. Ani u McDonalda, ani jinde.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Zázrak jménem bryndza

Zdeněk Breitenbacher
To jsem se tuhle na Slovensku chtěl dozvědět něco o slovenských sýrech a dalších výrobcích z mléka, především z ovčího. Není zde problém nakoupit širokou paletu nejrůznějších výrobků, ale s informacemi o nich je to o poznání horší. Navštívil jsem tam jedno velké knihkupectví a dožadoval se nějaké literatury, ale marně.
Jen si představte: V knihkupectví v Popradu - pod samotnými Tatrami - měli jen tlusté knížky o francouzských sýrech, o holandských sýrech, ba i o italských sýrech, ale o těch slovenských ani pohlednici, natož nějakou brožuru. A tak jsem začal hledat informace z nejrůznějších po internetu rozptýlených zdrojů...

Pět Tibeťanů - funguje to?

Zdeněk Breitenbacher
Už jste možná slyšeli o tajuplných „Pěti Tibeťanech“ - pěti zázračných cvicích z Tibetu, které vám spolehlivě navrátí a zachovají mládí. První (a jedinou) zmínku o nich uvádí kniha anglického autora Petera Keldera „The Eye of Revelation“ (Oko zjevení) z roku 1939. Podle autora je účinnost cviků zcela mimořádná, až neuvěřitelná. Český člověk, vytrénovaný dřívější totalitou a dnešním agresívním marketingem, na taková tvrzení zbystří a bere je s notnou rezervou, ale na každém šprochu pravdy trochu, a tak se na celé cvičení důkladněji podíváme.

Jak být sexy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVII.
Pokud hledáme a nemůžeme najít partnera, je logické ptát se, proč se nám v hledání nedaří. Těch příčin může být mnoho, vnějších i vnitřních. Mezi ty nejdůležitější patří, jestli jsme dostatečně vizuálně zajímaví a přitažliví. Někteří z vás, kteří nejsou se svým zevnějškem spokojení, mohou namítat: „Copak já s tím mohu dělat? Vypadám tak jak vypadám, nemohu se předělat na filmovou hvězdu...“. Mají pravdu, ale jen částečně. Učinit se sexy není žádná velká magie, stačí málo, ale zato důsledně. Jaká kouzla to tedy jsou?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi