nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kolik stojí zdraví? Kolik stojí nemoc?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik peněz investujete do ochrany svého zdraví, dokud jste zdraví? A zamysleli jste se nad tím, kolik byste byli ochotni případně zaplatit za navrácení zdraví, které jste právě ztratili? Je zvláštní, že do ochrany svého zdraví zpravidla neinvestujeme nic, nebo téměř nic. V případě, že ale zdraví náhle ztratíme, najednou se vylekáme a jsme ochotni platit nehorázné sumy, jen aby nás lékaři a farmaceutický průmysl zase dali nějak dohromady.
Není lepší dělat to obráceně?

 
Nabídnu vám dva scénáře. Hrdinou prvního je aktivní člověk, který ze svého volného času vždy vyšetří chvilku na nějaké sportování nebo alespoň pravidelnou procházku do přírody. Sportování ho sice něco stojí, zaplatí si přinejmenším potřebné vybavení, případně čas ve fitness-centru, na kurtu nebo na jiném sportovišti, ale každopádně je to něco, co ho baví, dává mu to radost a jako bonus to utužuje jeho zdraví. Doktora potká leda tak jednou za několik let, když potřebuje potvrzení pro zaměstnavatele, že prošel povinnou pravidelnou kontrolou.
Smutným hrdinou druhého scénáře je člověk, který si života užívá pasívním způsobem. Jeho radost se z velké části odvíjí od zkonzumovaného dobrého jídla a pití, ze sledování televize, v horším případě z vysedávání v hospodě. Jeho výdaje jsou zpravidla nižší, než výdaje aktéra prvního scénáře, ale jen do určitého okamžiku. Zákonitě přijde okamžik, kdy se zdraví pokazí. Někdo by řekl, že přichází stáří a že tyhle neduhy jsou zákonité, ale to není pravda. Jde o zúčtování, kdy je sečteno vše, co dotyčný dosud dělal a dělat neměl, jakož i to, co nedělal a dělat měl...
 
Řada lidí - troufám si říci, že většina - nedbá na svoji životosprávu a nešetří své zdraví. Výsledkem je nadváha, kardiovaskulární choroby a mnoho dalších neduhů. Ty ale nepřijdou ihned - jsou to plíživí duchové, kterých si hned tak nevšimnete. Ale najednou se ozvou. Rozsudek pak bývá tvrdý: Chceš-li navrátit zdraví, zaplať. Léčba je drahá, zdlouhavá a nepříjemná. Lékařské zákroky rozhodně nejsou takovou zábavou, jako se například občas projet na kole.
Bohužel, musíme si také uvědomit, že je ve hře i obchodní stránka lékařské péče. Vězte, že bezplatná lékařská péče je iluzí, na to náš stát nemá. Bezplatně vám stát dá jen základní ošetření, abyste hned neumřeli a mohli se pokud možno vrátit do pracovního procesu (a platit daně), ale nic víc. A farmaceutický průmysl je byznys jako každý jiný. Jeho prvotním cílem není uzdravit lidstvo, nýbrž vydělat peníze svým vlastníkům. Ve skutečnosti, zcela vyléčený člověk je to poslední, co farmaceutický průmysl potřebuje - farmaceutický průmysl chce léčit, ale nikoliv vyléčit. Je rozhodně lepší být na něm nezávislý...
 
Hlavní myšlenkou, kterou vám chci předat, je toto:
Dokud se o své zdraví staráme, dokud je v pořádku, může nám to být příjemnou zábavou. Vyděláme na tom my sami. Pokud se začneme o své zdraví starat, až když se něco pokazí, bude to nepříjemné, zdlouhavé a drahé. A vydělá na tom někdo úplně jiný.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Viva Las Vegan!

Zdeněk Breitenbacher
Už několikrát jsme se dostali k tématu vegetariánství a veganství - ano či ne - a proč, případně v jakém rozsahu. Několik nedávno absolvovaných rozhovorů na toto téma mě přimělo k zamyšlení: Proč lidé volí bezmasou stravu, co jim to přináší rovině fyzické a co jim to přináší na úrovni duchovní. A také, zdali jsou jejich očekávání realistická.
Nečekejte žádné definitivní doporučení, mé zamyšlení je čistě filosofické a přináší poněkud neobvyklý pohled na věc.

Svoji vůli můžeme posilovat mnoha způsoby a záleží jen na nás, co si vybereme. Několik způsobů jsme si již ukázali a ukážeme si další. Některé typy cvičení možná dokonce dávno známe, jen nevíme, že se kromě fyzické zdatnosti a odvahy týkají i posilování vůle. Jedním z krásných systémů jsou legendární zkoušky bobříků podle knížky „Hoši od Bobří řeky“ pana Jaroslava Foglara.

Životní program Princ

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XV.
Navážeme na minulé povídání o Popelkách a jejich životním programu. Totiž - nebylo by Popelek, kdyby nebylo princů. Také „princ“ je častý životní program a mnoho mužů se snaží navazovat vztahy na základě právě tohoto postoje.
Abychom je odlišili od normálních princů, potomků královských rodičů, budeme tyto muže nazývat Princové s velkým „P“. Čím se vyznačují?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi