nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kolik stojí zdraví? Kolik stojí nemoc?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik peněz investujete do ochrany svého zdraví, dokud jste zdraví? A zamysleli jste se nad tím, kolik byste byli ochotni případně zaplatit za navrácení zdraví, které jste právě ztratili? Je zvláštní, že do ochrany svého zdraví zpravidla neinvestujeme nic, nebo téměř nic. V případě, že ale zdraví náhle ztratíme, najednou se vylekáme a jsme ochotni platit nehorázné sumy, jen aby nás lékaři a farmaceutický průmysl zase dali nějak dohromady.
Není lepší dělat to obráceně?

 
Nabídnu vám dva scénáře. Hrdinou prvního je aktivní člověk, který ze svého volného času vždy vyšetří chvilku na nějaké sportování nebo alespoň pravidelnou procházku do přírody. Sportování ho sice něco stojí, zaplatí si přinejmenším potřebné vybavení, případně čas ve fitness-centru, na kurtu nebo na jiném sportovišti, ale každopádně je to něco, co ho baví, dává mu to radost a jako bonus to utužuje jeho zdraví. Doktora potká leda tak jednou za několik let, když potřebuje potvrzení pro zaměstnavatele, že prošel povinnou pravidelnou kontrolou.
Smutným hrdinou druhého scénáře je člověk, který si života užívá pasívním způsobem. Jeho radost se z velké části odvíjí od zkonzumovaného dobrého jídla a pití, ze sledování televize, v horším případě z vysedávání v hospodě. Jeho výdaje jsou zpravidla nižší, než výdaje aktéra prvního scénáře, ale jen do určitého okamžiku. Zákonitě přijde okamžik, kdy se zdraví pokazí. Někdo by řekl, že přichází stáří a že tyhle neduhy jsou zákonité, ale to není pravda. Jde o zúčtování, kdy je sečteno vše, co dotyčný dosud dělal a dělat neměl, jakož i to, co nedělal a dělat měl...
 
Řada lidí - troufám si říci, že většina - nedbá na svoji životosprávu a nešetří své zdraví. Výsledkem je nadváha, kardiovaskulární choroby a mnoho dalších neduhů. Ty ale nepřijdou ihned - jsou to plíživí duchové, kterých si hned tak nevšimnete. Ale najednou se ozvou. Rozsudek pak bývá tvrdý: Chceš-li navrátit zdraví, zaplať. Léčba je drahá, zdlouhavá a nepříjemná. Lékařské zákroky rozhodně nejsou takovou zábavou, jako se například občas projet na kole.
Bohužel, musíme si také uvědomit, že je ve hře i obchodní stránka lékařské péče. Vězte, že bezplatná lékařská péče je iluzí, na to náš stát nemá. Bezplatně vám stát dá jen základní ošetření, abyste hned neumřeli a mohli se pokud možno vrátit do pracovního procesu (a platit daně), ale nic víc. A farmaceutický průmysl je byznys jako každý jiný. Jeho prvotním cílem není uzdravit lidstvo, nýbrž vydělat peníze svým vlastníkům. Ve skutečnosti, zcela vyléčený člověk je to poslední, co farmaceutický průmysl potřebuje - farmaceutický průmysl chce léčit, ale nikoliv vyléčit. Je rozhodně lepší být na něm nezávislý...
 
Hlavní myšlenkou, kterou vám chci předat, je toto:
Dokud se o své zdraví staráme, dokud je v pořádku, může nám to být příjemnou zábavou. Vyděláme na tom my sami. Pokud se začneme o své zdraví starat, až když se něco pokazí, bude to nepříjemné, zdlouhavé a drahé. A vydělá na tom někdo úplně jiný.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Obezita není dědičná

Zdeněk Breitenbacher
V článku o motivaci jsem vám napsal jeden příběh o lásce a zázračném zhubnutí, a nyní se k obezitě vrátíme. Všimli jste si, že v mnoha rodinách se obezita „dědí“? Pokud je matka obézní, je velmi často obézní i dcera. Zeptejte se té dcery, proč s tím něco nedělá – a dostanete pokaždé tutéž odpověď: Já s tím nic dělat nemohu, my to máme v rodině...
 
Stručně a jasně, není to pravda.

Není třeba závodit

Zdeněk Breitenbacher
Docela se snažím sportovat a často si vyzkouším něco nového – nějaký nový sport nebo nový styl toho, co už znám. Je to mnohem zábavnější, než pořád dokola provozovat jeden a tentýž sport, zdokonalovat jeden a tentýž styl, pilovat techniku a pomalu se probojovávat mezi ty, o kterých okolí říká, že jsou „fakt dobří“.
Pro mne samotného to není důležité, baví mne to i tak a splňuje mi to vše, co od toho sportu a své zábavy očekávám. Ale je zvláštní, že tím často provokuji ty, co jsou „fakt dobří“, vlastně ty, co jsou fakt dobří bez těch uvozovek. Co to opravdu umějí na vysoké úrovni...

Valentýnské jahody

Zdeněk Breitenbacher
14. únor je svátkem svatého Valentýna a spolu s ním také všech zamilovaných. Slavíme ho i my s mojí ženou a tentokrát jsme si oslavu vylepšili valentýnskými jahodami, které se svojí červenou barvou a sladkou chutí k tomuto svátku velice dobře hodí. Přestože je únor a za oknem spousta sněhu, není problém čerstvé jahody sehnat, protože obchodníci vždy dobře vědí, jaké datum se v kalendáři blíží a co se k čemu hodí. Máte-li zájem, připojte se k nám a udělejte si valentýnské jahody také...

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi