nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

Komáři
Jak se praví v jedné krásné hádance, kdo ho zabije, vlastní krev prolije. Komáři jsou celosvětově docela velký problém, protože šíří (především v Asii) malárii. Když jsme jeli do Indie, dostali jsme kromě nejrůznějšího očkování také mimořádně silný repelent, jehož cílem bylo, aby ten komár zahynul dříve, než stihne sednout. Jiná obrana tam prostě není.
V českých zemích naštěstí nákaza malárií nehrozí, ale i tak je komár jedním z těch nepříjemných otravů, na které narazíte nejčastěji. Na české komáry naštěstí platí prevence a i ten nejobyčejnější repelent udělá dobré služby. A pokud přece jen dostanete nějaký ten štípanec, pomůže potřít si ho cibulí a máte to za sebou.
Ovádi
Ovád není tak častým útočníkem jako komár, ale když už se rozhodne, že se od vás napije, tak je hodně nepříjemný, stejně jako jeho blízcí příbuzní, bzikavky. Lidově je všechny nazýváme hovada a toto důvěrné pojmenování dobře vystihuje náš vřelý vztah k nim. Všechna hovada umějí velice dobře létat a je opravdu těžké se jich zbavit. Navíc umějí na člověka sednout tak opatrně, že si toho vůbec nevšimnete. Nu což, když už se jim podaří se napít, na štípanec opět pomůže cibule, i když ji, na rozdíl od komára, musíte aplikovat vícekrát.
Muchničky
Muchničky jsou malé, asi 4 mm velké mušky. Zdálo by se, že nebudou takovým problémem, ale opak je pravdou. Jejich štípnutí je velice bolestivé a může se snadno zanítit. Výsledkem jsou ošklivé podlitiny a jsou popsány i případy otravy krve. Na muchničky bohužel nezabírají běžné repelenty a ani léčení štípanců cibulí nezabírá. Přesto jeden účinný prostředek existuje: Je to šťáva z netřesku.
Nedobrovolným experimentátorem se zrovna minulý týden stala moje žena Jolana. Její rána od muchničky se změnila v podlitinu a začala hodně otékat. Cibule pomohla jen dočasně a otok se rychle vrátil. Naštěstí jsme se dočetli o účincích netřesku na rány od muchniček, a protože nám na zahradě netřesk roste, mohli jsme to hned vyzkoušet. Potvrzujeme, že to opravdu funguje. Otok zmizel přesně v těch místech, kam byl netřesk přiložen, a barva podlitiny se hodně zlepšila. Po druhém zábalu došlo k dalšímu zlepšení a třetí zábal už nebyl potřeba. Můj bratr měl podobný štípanec loni, ale protože recept s netřeskem tehdy neznal, bojoval s podlitinou celý měsíc, navíc s pomocí antibiotik.
 
Nenechme si zkazit letní pohodu. Bodavý hmyz je nepříjemný, ale bojovat se s ním dá. Pokud nepomůže repelent či hbitá ruka, tak zcela jistě pomůže cibule a netřesk.
  Komentáře
  Jolana 
Jak na štípnutí od muchničky
Je potřeba sehnat 1 čerstvou růžici netřesku (raději větší). Spodní sechlé listy odstranit a listy dobře podrtit (nejlépe paličkou na drcení máty do mojita nebo případně tyčovým mixérem. Paličkou na maso to moc nejde, protože je potřeba zachytit všecku šťávu z netřesku, a proto se listy drtí v misce. Jakmile jsou listy změklé a pustí šťávu, dáme celý obsah misky včetně drti na plátýnko a to si přiložíme na postižené místo. Směs se snažíme rozprostřít tak, aby pokryla otok v co největším rozsahu. Potom přes plátýnko přetáhneme mikrotenový sáček nebo potravinářskou fólii a vše zafačujeme obinadlem. Pokud máte bodnutí na kotníku, což bývá nejčastěji postižené místo, můžete si na závěr navléknout ještě ponožku. Obklad nechte působit celou noc a ráno sejměte. Uvidíte, že nastala výrazná změna k lepšímu. V případě potřeby opakujte postup ještě jednou s čerstvým netřeskem.
Upozornění na závěr: šťáva z netřesku nejde vyprat, zanechává na plátně zelenavé fleky. Věnujte proto pozornost dobrému ofačování zábalu, abyste si nepoškodili ložní prádlo.

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat

Co se světelným smogem?

Zdeněk Breitenbacher
Že je kolem nás příliš mnoho hluku, to už si docela uvědomujeme. Mnohem méně si uvědomujeme, že je kolem nás i jiná zátěž - světelná. Chceme-li například ve větším městě ukázat dětem na obloze Velký vůz, tak máme docela problém. Všude samý reflektor, reklamy, billboardy. Kdo tráví večery doma u televize, ten to ani nevnímá, ale to není náš případ.
Rádi si s ženou večer sedneme na balkón a popovídáme si, nebo jen tak koukáme na město. Máme hezký výhled a vidíme Brno jako na dlani, tak to bylo vždycky příjemné posezení. Do okamžiku, než nám hned pod balkónem postavili veliký osvětlený billboard...

Jóga - funguje to?

Zdeněk Breitenbacher
Budeme-li se zajímat o mládí a dobrou fyzickou i duševní kondici, brzy narazíme na tisíciletý systém zvaný jóga. V našich končinách z jógy známe pouze její část zvanou hathajóga – což je systém vědomého pomalého cvičení a různých možných i nemožných pozic. A pokud tady v Česku někdo řekne jóga, myslí tím právě hathajógu – a i my budeme tento pojem pro zjednodušení takto používat. V podvědomí většinou máme, že jóga je cvičení, které nám přinese pevné zdraví a dlouhý život. Dá se tomu věřit? A jak to vlastně funguje?

Možná už jste někdy slyšli o breathariánství. Je to údajné umění (nebo možná dar) žít bez potravy. Adepti tohoto umění žijí jen ze vzduchu a ze slunečního světla. Přesněji řečeno, zdrojem jejich energie je takzvaná prána (termín z ajurvédy), všudypřítomná kosmická energie.
Takové umění by navždy vyřešilo problémy s hladomorem a lidstvo by se mohlo věnovat vznešenějším činnostem, než je každodenní práce a sháňka obživy. Ale ono to asi nebude tak jednoduché. Pojďme se spolu podívat na známá fakta.

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi