nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kdo nám pije krev

Zdeněk Breitenbacher
1 komentář
 
Nejsme na světě sami. To je na jednu stranu dobře, protože svět je tak mnohem krásnější, nehledě na to, že bez mnoha rostlin a živočichů bychom neměli co jíst. Na druhou stranu to znamená, že i my jsme součástí složitého potravního řetězce.
Naštěstí pro nás to obvykle nekončí potupnou smrtí v zubech krokodýla nebo jiné velké příšery, nýbrž darujeme svou krev po kapičkách. Našimi nejčastějšími predátory jsou totiž rozliční zástupci hmyzí říše. Dnes se podíváme na ty nejdrzejší z nich a řekneme si také, jak se jim bránit.

Komáři
Jak se praví v jedné krásné hádance, kdo ho zabije, vlastní krev prolije. Komáři jsou celosvětově docela velký problém, protože šíří (především v Asii) malárii. Když jsme jeli do Indie, dostali jsme kromě nejrůznějšího očkování také mimořádně silný repelent, jehož cílem bylo, aby ten komár zahynul dříve, než stihne sednout. Jiná obrana tam prostě není.
V českých zemích naštěstí nákaza malárií nehrozí, ale i tak je komár jedním z těch nepříjemných otravů, na které narazíte nejčastěji. Na české komáry naštěstí platí prevence a i ten nejobyčejnější repelent udělá dobré služby. A pokud přece jen dostanete nějaký ten štípanec, pomůže potřít si ho cibulí a máte to za sebou.
Ovádi
Ovád není tak častým útočníkem jako komár, ale když už se rozhodne, že se od vás napije, tak je hodně nepříjemný, stejně jako jeho blízcí příbuzní, bzikavky. Lidově je všechny nazýváme hovada a toto důvěrné pojmenování dobře vystihuje náš vřelý vztah k nim. Všechna hovada umějí velice dobře létat a je opravdu těžké se jich zbavit. Navíc umějí na člověka sednout tak opatrně, že si toho vůbec nevšimnete. Nu což, když už se jim podaří se napít, na štípanec opět pomůže cibule, i když ji, na rozdíl od komára, musíte aplikovat vícekrát.
Muchničky
Muchničky jsou malé, asi 4 mm velké mušky. Zdálo by se, že nebudou takovým problémem, ale opak je pravdou. Jejich štípnutí je velice bolestivé a může se snadno zanítit. Výsledkem jsou ošklivé podlitiny a jsou popsány i případy otravy krve. Na muchničky bohužel nezabírají běžné repelenty a ani léčení štípanců cibulí nezabírá. Přesto jeden účinný prostředek existuje: Je to šťáva z netřesku.
Nedobrovolným experimentátorem se zrovna minulý týden stala moje žena Jolana. Její rána od muchničky se změnila v podlitinu a začala hodně otékat. Cibule pomohla jen dočasně a otok se rychle vrátil. Naštěstí jsme se dočetli o účincích netřesku na rány od muchniček, a protože nám na zahradě netřesk roste, mohli jsme to hned vyzkoušet. Potvrzujeme, že to opravdu funguje. Otok zmizel přesně v těch místech, kam byl netřesk přiložen, a barva podlitiny se hodně zlepšila. Po druhém zábalu došlo k dalšímu zlepšení a třetí zábal už nebyl potřeba. Můj bratr měl podobný štípanec loni, ale protože recept s netřeskem tehdy neznal, bojoval s podlitinou celý měsíc, navíc s pomocí antibiotik.
 
Nenechme si zkazit letní pohodu. Bodavý hmyz je nepříjemný, ale bojovat se s ním dá. Pokud nepomůže repelent či hbitá ruka, tak zcela jistě pomůže cibule a netřesk.
  Komentáře
  Jolana 
Jak na štípnutí od muchničky
Je potřeba sehnat 1 čerstvou růžici netřesku (raději větší). Spodní sechlé listy odstranit a listy dobře podrtit (nejlépe paličkou na drcení máty do mojita nebo případně tyčovým mixérem. Paličkou na maso to moc nejde, protože je potřeba zachytit všecku šťávu z netřesku, a proto se listy drtí v misce. Jakmile jsou listy změklé a pustí šťávu, dáme celý obsah misky včetně drti na plátýnko a to si přiložíme na postižené místo. Směs se snažíme rozprostřít tak, aby pokryla otok v co největším rozsahu. Potom přes plátýnko přetáhneme mikrotenový sáček nebo potravinářskou fólii a vše zafačujeme obinadlem. Pokud máte bodnutí na kotníku, což bývá nejčastěji postižené místo, můžete si na závěr navléknout ještě ponožku. Obklad nechte působit celou noc a ráno sejměte. Uvidíte, že nastala výrazná změna k lepšímu. V případě potřeby opakujte postup ještě jednou s čerstvým netřeskem.
Upozornění na závěr: šťáva z netřesku nejde vyprat, zanechává na plátně zelenavé fleky. Věnujte proto pozornost dobrému ofačování zábalu, abyste si nepoškodili ložní prádlo.
  Neměli byste vynechat
Reklama na ticho od Pavola Habery a jeho Teamu je skvělou a nadčasovou písničkou. Vyšla v roce 1988 a její autoři asi ani netušili, jak aktuální téma to bude. Hluk všecho druhu nás pronásleduje čím dál tím víc, my se stáváme stále otupělejší a už ani pořádně nevnímáme, co kde hlučí a co je nám všechno sdělováno.
Možností, jak se bránit a neupadnout do ještě větší obranné otupělosti, není mnoho. Pokud si chceme zachovat trvalou pohodu (a to je jedna z nejdůležitějších ingrediencí elixíru mládí), když před hlukem nemůžeme utéci (třeba na zahradu), musíme se naučit před hlukem bránit.

Jak vůbec vzniká nový recept? Některé vzniknou z geniálního nápadu a pečlivého doladění do dokonalosti. Kuchař - vynálezce si sežene a použije všechny komponenty, které se mu do receptu hodí. Někde na opačném konci jsou recepty, které vzniknou z nouze - prostě doma skoro nic nemáte a z toho nic musíte udělat večeři. I takové recepty mohou být geniální.
No a pak jsou recepty, které vzniknou tím, že máte zadaný nějaký cíl, vy vůbec nevíte jak na to, ale přesto se o to pokusíte. Přesně takovýmto způsobem vznikla naše chlebová placka z naklíčeného obilí...

Správný jógový dech - nezbytný začátek

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga II.
Chceme-li cvičit jógu, musíme zcela nevyhnutelně začít správným dýcháním. Od správného dýchání se totiž v józe odvozuje prakticky všechno. Náročnou jógovou pozici snadno zaujme i nejogín, například baletka nebo gymnastka, ale dokud v té pozici nebude správně a s plnou pozorností dýchat, nebude to jóga a nebude to mít ty účinky, které jóga slibuje. Proto se v této lekci naučíme správnému jógovému dýchání a teprve potom můžeme postoupit dále. Pojďme se spolu podívat, jak na to.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi