nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kde se stárne nejrychleji

 
 
Teď půjde do tuhého. Jestlipak víte, kde stárnete nejrychleji? Ne? Tak já vám to prozradím: Před televizí! Jen si to představte: Otevřete si pivo a chipsy, sednete si do křesla, natáhnete se pro dálkový ovladač a projíždíte programy, kde je co zajímavého. Večer uplyne, ani nevíte jak, a všechny tři pilíře mládí – pohoda, aktivita, životospráva – dostaly pořádně na frak. Pojďte, rozebereme si to jednotlivě:

POHODA
Nastoupilo pohodlí, ale pohoda - ta je tam jen zdánlivá. Rozčilujeme se nad aktuální politickou scénou, šílíme nad stupiditou jihoamerických seriálů nebo uhýbáme před příšerami z vesmíru – kdepak, žádná pohoda – stres jak vymalovaný a vrásky přibývají.
To, že se takzvaně „odreagujeme“, spočívá jen v tom, že jsme na chvíli přestali myslet na své vlastní problémy, a uspokojuje nás zjištění, že jiní mají také problémy – a často mnohem větší, než jsou ty naše: Útok mimozemšťanů je přece jen mnohem děsivější (aspoň podle filmařů), než naše včerejší konverzace s šéfem... Padneme do postele se šťastným ulehčením – ještě že tu ti ufoni nejsou, a toho šéfa zítra nějak přežijeme.
Ale pohoda, ta se nějak nekonala...
AKTIVITA
Veškerá žádná, nanejvýš procházka do ledničky pro další pivo. A pokud jste vycvičili svou manželku (milenku, děti...), aby vám to pivo nosila, tak je mi jí opravdu líto, ale vás je mi líto ještě více, protože jste definitivně prohráli.
V dávných dobách, kdy ještě nebyly dálkové ovladače, se člověk musel aspoň občas zvednout z křesla, ale dneska opravdu nemusí. To už i ta hospoda (samozřejmě nekuřácká a maximálně tak na dvě pivka) je lepší řešení, to se aspoň na chvilku dostanete na čerstvý vzduch a musíte se aspoň kousek projít, abyste došli do té nejbližší a pak zpátky...
ŽIVOTOSPRÁVA
Všechno špatně! Jíme pozdě večer, což pro organismus na noc znamená: Můj milý organisme, tady máš jídlo, ale já ho teď nepotřebuji, protože se válím v křesle a nic jiného už dnes v plánu nemám. Ulož si ho do tukových zásob, kdybych ho někdy potřeboval.
Jenže druhý den to dopadne naprosto stejně, takže nejenom že se včerejší přísun nespálí – navíc se dneska bude znovu jíst – a znovu ukládat.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Můj každodenní program, stejně jako program mé ženy Jolany, je hodně nabitý. Samozřejmě se staráme o obživu rodiny a nějakou slušnou životní úroveň, také věnujeme čas dětem. Chodíme sportovat, vlastními silami zvelebujeme domek na venkově a vytváříme plány do budoucnosti - blízké i vzdálené. Taky píšeme články do Elixíru mládí . A tak mi někdy přijde až neuvěřitelné, že lidé zápasí s nudou. Jak je to vůbec možné?

Pokračuji v hladovění třetím dnem. Ve skutečnosti, první den byl jen poloviční, hladověl jsem od tří odpoledne, a teprve druhý den znamenal celodenní hladovění. Dnes to mám také tak, což znamená, že jediné, co smím požívat, je čistá voda. Mohu si ji přihřát nebo ochladit, a to je tak všechno.
Je zajímavé, kolik denních aktivit je spojeno s jídlem a pitím. Když to tak spočítám, ušetřím denně až tři hodiny času: Nakupování, vaření a samotné stravování, k tomu se přidává příprava nápojů, jako kávy a čaje, případně u nás doma také ovocných šťáv. Když pomyslím na ty uhoněné manažery, kteří nevědí kam dřív a nic nestíhají, natož vlastní rodinu, tak bych jim mohl poradit pravidelnou hladovku. Myslím, že by to jejich život vylepšilo v mnoha oblastech...

Rybízová bublanina

Jolana a Zdeněk Breitenbacherovi
Pojmy jako sezónní zelenina či sezónní ovoce pomalu ztrácejí na významu. Dneska klidně seženete rajčata v únoru a jahody v lednu - a vůbec nemusí být mražené, jak kdysi nabízel Jiří Schelinger ve své známé písničce. Přesto ale má stále své kouzlo, když si na zahradě natrháte čerstvý rybíz a upečete voňavou buchtu. Děti se o dění na zahradě většinou moc nezajímají, ale s vidinou takové buchty vám se sbíráním rybízu rády pomohou.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi