nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kde se stárne nejméně

 
 
Koukněte se z okna, dnes tam svítí sluníčko, co takhle vyrazit ven? Třeba někam, kde vládne příjemná pohoda, kde si užijete nenáročné a přitom účinné aktivity a kde i v životosprávě můžete získat řadu správných a prospěšných návyků. Někam, kde se nestárne. Je vůbec takové místo? Ano, je...
Je to ZAHRADA.

Ale ne ledajaká zahrada. Zahrada by v žádném případě neměla být otrokářskou plantáží, právě naopak. Zahrada by pro nás měla být především svatostánkem, místem odpočinku, rozjímání a setkávání s blízkými. Samozřejmě, neobejde se to bez nějaké údržby, ale to je právě ta vítaná aktivita...
Téhle ideální zahradě spíše odpovídají tradiční zahrady japonské, které jsou pro Japonce skutečně svatostánkem, než tradiční zahrady české, plné záhonků, nepořádku, nekontrolovatelně se množícího křoví a dalších vynucených zdrojů práce, které jsme si sami na sebe ušili. Mělo by to být místo, kam si půjdete dát odpolední kafíčko, kde budete podávat nedělní snídani či oběd, kde si, dokud je světlo, sednete s knížkou místo večerní televize, kde si klidně dáte i to pivo, budete-li chtít...
V zahradě, o které mluvím, nemusíte pěstovat padesát různých druhů zeleniny, nemusíte tam mít vinohrad ani spoustu ovocných stromů. Vaše práce by se měly omezit jen na to, udržet zahradu v čistém stavu, tak, aby vám a vašim blízkým tam bylo příjemně. Věřte mi, v takové zahradě skutečně omládnete...
Je mi jasné, že ne každý má zahradu, a tak je o tuto možnost zdánlivě ochuzen. Ale vše je ve vaší moci, pokud máte k dispozici tu nejdůležitější přísadu našeho elixíru mládí – motivaci. Udělejte si prozatím vaši „zahradu“ z jakéhokoliv hezkého kousku zeleně ve vašem okolí – i kdyby to měla být jen lavička v parku. Věřte mi, že když si tam se svými nejbližšími vezmete kafíčko v termosce (nebo třeba svařené víno) a hlavně dobrou náladu, načerpáte ze sluníčka a čerstvého vzduchu mnohem víc, než by se vám podařilo doma.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Můj každodenní program, stejně jako program mé ženy Jolany, je hodně nabitý. Samozřejmě se staráme o obživu rodiny a nějakou slušnou životní úroveň, také věnujeme čas dětem. Chodíme sportovat, vlastními silami zvelebujeme domek na venkově a vytváříme plány do budoucnosti - blízké i vzdálené. Taky píšeme články do Elixíru mládí . A tak mi někdy přijde až neuvěřitelné, že lidé zápasí s nudou. Jak je to vůbec možné?

Jestli si dobře pamatujete, vita-auriánstvím jsme nazvali nový směr ve stravování, který se v rámci dostupných poznatků snaží o maximální zachování zářivé energie potravin, tedy toho, co se jinak nazývá aurou. Uvedli jsme si, že rostlinná strava ztrácí svou auru vařením, ale maso si svou zářivou energii zachovává i po uvaření. Na rozdíl od jiných radikálních směrů, jako je vegetariánství, veganství či vitariánství náš směr tedy nezakazuje maso. Snažíme se ovšem o maximálně šetrnou úpravu a samozřejmě se zcela vyhýbáme chemickým látkám, jako jsou konzervanty a glutamáty.
Tím jsou nám zapovězeny běžné uzenářské výrobky, s výjimkou těch, které si vyrobíme sami. Dnes si napíšeme, jak lze vyrobit delikatesní domácí šunku, která vyhoví i těm nejpřísnějším vita-auriánským kritériím.

Fitness centra se stávají součástí kultury našeho života podobně jako kina nebo nákupní centra. Fitness patří k modernímu životu, a chcete-li být „in“, musíte chtě nechtě občas do posilovny zajít. My, kteří nepotřebujeme být „in“, ale stačí nám být „fit“, tam chodíme také. A tak jsme víceméně neplánovaně poznali mnoho zajímavých lidí. Koho myslíte, že můžete ve fit-centru potkat?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2021 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi