nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Kde se stárne nejméně

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Koukněte se z okna, dnes tam svítí sluníčko, co takhle vyrazit ven? Třeba někam, kde vládne příjemná pohoda, kde si užijete nenáročné a přitom účinné aktivity a kde i v životosprávě můžete získat řadu správných a prospěšných návyků. Někam, kde se nestárne. Je vůbec takové místo? Ano, je...
Je to ZAHRADA.

Ale ne ledajaká zahrada. Zahrada by v žádném případě neměla být otrokářskou plantáží, právě naopak. Zahrada by pro nás měla být především svatostánkem, místem odpočinku, rozjímání a setkávání s blízkými. Samozřejmě, neobejde se to bez nějaké údržby, ale to je právě ta vítaná aktivita...
Téhle ideální zahradě spíše odpovídají tradiční zahrady japonské, které jsou pro Japonce skutečně svatostánkem, než tradiční zahrady české, plné záhonků, nepořádku, nekontrolovatelně se množícího křoví a dalších vynucených zdrojů práce, které jsme si sami na sebe ušili. Mělo by to být místo, kam si půjdete dát odpolední kafíčko, kde budete podávat nedělní snídani či oběd, kde si, dokud je světlo, sednete s knížkou místo večerní televize, kde si klidně dáte i to pivo, budete-li chtít...
V zahradě, o které mluvím, nemusíte pěstovat padesát různých druhů zeleniny, nemusíte tam mít vinohrad ani spoustu ovocných stromů. Vaše práce by se měly omezit jen na to, udržet zahradu v čistém stavu, tak, aby vám a vašim blízkým tam bylo příjemně. Věřte mi, v takové zahradě skutečně omládnete...
Je mi jasné, že ne každý má zahradu, a tak je o tuto možnost zdánlivě ochuzen. Ale vše je ve vaší moci, pokud máte k dispozici tu nejdůležitější přísadu našeho elixíru mládí – motivaci. Udělejte si prozatím vaši „zahradu“ z jakéhokoliv hezkého kousku zeleně ve vašem okolí – i kdyby to měla být jen lavička v parku. Věřte mi, že když si tam se svými nejbližšími vezmete kafíčko v termosce (nebo třeba svařené víno) a hlavně dobrou náladu, načerpáte ze sluníčka a čerstvého vzduchu mnohem víc, než by se vám podařilo doma.
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Zpravodajská stanice CNN minulý týden přinesla reportáž o staříkovi, který ve svých 102 letech běhá maraton. Jedná se o jistého Fauju Singha, který se narodil v indickém Paňdžábu v roce 1911 a letos v únoru se účastnil svého zatím posledního maratonského běhu v Hongkongu. Pravda, takový Emil Zátopek byl v době své největší slávy krapet rychlejší, ale s Faujou Singhem se už na závodech neporovná, protože v roce 2000, ve svých 78 letech, z tohoto světa odešel. Na dráze se bohužel potkat nemohli, protože v témže roce Fauja Singh teprve nastupoval ke svému prvnímu maratonu vůbec - ve věku 89 let!

Saruman hraje metal

Zdeněk Breitenbacher
Christopher Lee, plným jménem Sir Christopher Frank Carandini Lee, je znám především jako představitel proradného čaroděje Sarumana z filmové trilogie Pán prstenů. Roli Sarumana si zopakoval v krátké epizodě v Hobitovi, ovšem skvěle zahraných zloduchů má na svém kontě mnohem více.
Mohli jste ho vidět jako Frankensteina (1957), hraběte Drákulu (v sérii z let 1965 až 1973), Bondova protivníka ve filmu Muž se zlatou zbraní (1974), anebo jako Dartha Tyranuse v Hvězdných válkách (2002 a 2005). Narodil se 27. května 1922 a na svůj věk 91 let je docela vitální. Role padouchů mu velice sedí, věřili byste ale, že letos vydal jako zpěvák metalové album?

Přináším vám reportáž o právě absolvované jednadvacetidenní hladovce. Že je hladovka jednoznačně nejlepší očistnou kůrou, to jsme si psali už několikrát, důkladný rozbor najdete zde. Po loni absolvované sedmidenní a čtrnáctidenní hladovce jsem chtěl ty svoje trubky vymést zase o něco důkladněji. Jak to probíhalo?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi