nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

K moři nebo na moře?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Moře k dovoleným patří jak k velbloudovi hrby. Toto není jen parafráze ke slovům z povídky pánů Šimka a Grossmanna, to je konstatování faktu, který jasně potvrzují kolony aut na hranicích směrem k Jadranu. Někdo jezdí k moři každý rok, někdo jen občas, někdo si cestu k moři teprve plánuje, ale nevím o nikom, kdo by nechtěl aspoň jednu dovolenou v životě strávit u moře. Dovolená u moře, to je příležitost k nekončící pohodě, příjemné aktivitě i změně v životosprávě.
Já vám nyní představím moře trošku z jiného pohledu: Nejezděte k moři, nýbrž na moře...

Jet na moře znamená opustit jistotu přímořské pevniny a vydat se na lodi trochu dál, než kam si troufneme na nafukovacím lehátku. Plachetnice pro 6 až 10 lidí je přece jen trochu jiné kafe a kdo jednou jedinkrát zažil, už jen velmi těžko a neochotně se bude vracet zpátky na pláž k tomu lehátku. Proč? Protože dovolená na lodi vám přinese osvěžení a zážitky, které před hotelem na pláži nenajdete:
- Nepopsatelná romantika
- Úžasný klid, díky nepřítomnosti hlučných resortů
- Celý týden (včetně nocí) na zdravém vzduchu
- Velký akční rádius, zvlášť když máte příznivý vítr
- Zdravý fyzický pohyb při ovládání plachet
 
Naučíte se také několik velmi důležitých věcí:
- Jak vycházet s lidmi. Z lodi není úniku, nemůžete si vystoupit a dojít pěšky, pokud vám ostatní lezou na nervy, ani nemůžete vysadit na pustý ostrov někoho, s kým se nesnesete.
- Jak si vystačit s minimem věcí a minimem prostoru. Každý zbytečný krám na lodi zabírá místo a ubírá vám na komfortu, kterého už tak není zrovna mnoho. Mohl bych vyprávět úžasnou historku o tom, jak jsme si jednou na loď koupili jeden veliký meloun a jak jsme jej brzy proklínali, protože na lodi nebylo k hnutí...
- Jak být nevybíravý v jídle. Na lodi se při vlnobití moc vařit nedá a moře nebývá vždycky klidné. Když jsme jednou obeplouvali Korsiku, bylo takové vlnobití, že jsme za celý týden stihli uvařit jen tři teplá jídla, z toho jedenkrát polévku a dvakrát čaj (pravda, byla to tehdy dost extrémní plavba, pro začátek určitě zvolte něco nenáročnějšího).
 
Pokud jsem vás tedy ještě neodradil, přidám návod, jak se na takovou loď dostat. Možností je několik:
A) Pronajmout loď a uspořádat výpravu. V tomto případě ovšem budete muset pronajmout loď i s kapitánem. Nedoporučuji, může se to hodně prodražit a nevíte, co je ten kapitán zač.
B) Udělat si kapitánské zkoušky, pronajmout loď a uspořádat výpravu. Opět nedoporučuji, kapitánské zkoušky jsou jen papír a žádné zkušenosti vám nedají.
C) Vetřít se do přízně některého z vašich známých, o kom víte, že má kapitánské zkoušky a takovou výpravu organizuje (a že už párkrát na lodi opravdu byl). Optimální varianta, vřele doporučuji...

Pro toho, kdo by snad měl obavy z mořské nemoci, nabízím jako bonus spolehlivý návod, jak se takové mořské nemoci ubránit. Nejdříve si ovšem budeme muset vysvětlit, co to vlastně mořská nemoc je.
Mořská nemoc je jen zmatek v informacích, které náš mozek dostává od našich smyslů. Je to daň za to, že se (obvykle) pohybujeme vztyčení, a tak musíme pořád udržovat rovnováhu. Rovnováhu mozek udržuje na základě dvou hlavních zdrojů informací: Vnitřní ucho mu předává informace o poloze a natočení hlavy, oči pak předávají informace o poloze okolí. A v tom je právě ten problém...
Při houpání na moři totiž tyto dva zdroje přinášejí protichůdné informace. Vnitřní ucho říká, že se houpeme, jenže oči, pozorující nejbližší okolí (které se houpá s námi – paluba, plachty…), říkají, že se nic nehýbe. Mozek na to reaguje tím nejjednodušším obranným mechanismem, který zná, a to je nevolnost a zvracení.
Podstatou obrany proti mořské nemoci je předat mozku další informace, které mu potvrdí, že se opravdu houpeme. Nejjednodušší obrana je upřeně pozorovat vzdálené cíle, které se nehýbou – horizont, maják, skálu apod. Pokud to nestačí, můžete zkusit recept, který mi poradila jedna Kanaďanka a o kterém mohu z vlastní zkušenosti říci, že funguje:
Pořiďte si těžký náramek nebo náhrdelník (případně pro jistotu oboje). Při houpání na moři vám bude náramek či náhrdelník svou váhou dodávat další docela silné informace o tom, že se houpeme. Mozek tak už má nejméně dvě informace o skutečném pohybu (z vnitřního ucha a z náramku či náhrdelníku) a je mu tím pádem jasné, co se děje, a vy jste v pohodě. Já jsem na náročnějších plavbách používal náramek a náhrdelník z hematitu (těžký železitý kámen), ale můžete zkusit cokoliv jiného, čím těžší, tím lepší.
Pro nejtěžší případy mořské nemoci je zde ještě jedna možnost: Lehněte si na záda do kajuty na lůžko, ale nohy nechte volně viset přes okraj lůžka. Nohy se vám budou houpat v souladu s pohybem lodi a tímto způsobem předají mozku dostatek informací o houpání.

Tak vzhůru na moře!
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

Nechcete pít? Jeďte autem!

Zdeněk Breitenbacher
Nyní se vrátíme k životosprávě, jedné z velmi důležitých komponent našeho elixíru mládí. Nebude ovšem řeč o stravování, nýbrž o vztahu k alkoholu. Jakkoliv rádi v žertu citujeme klasická díla a slova o tom, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, přece jenom si musíme jeho množství hlídat. Že náročnou oslavu zaplatíme ztrátou nemalého množství mozkových buněk, to už asi víme, a že se to našemu zdraví nelíbí, taky nějak (i když neradi) tušíme. Přesto se občas dostaneme do společenské situace, kdy odmítat alkohol je velmi obtížné. Co s tím?

Jestlipak jste si v nedávné době zašli někam zasportovat? Zahrát si bowling, badminton nebo squash? Zacvičit si do fitka, zařádit si v posilovně či zaplavat si v bazénu? Věřím, že ano, možností je dnes spousta a téměř v každém městě nějaké to fitko je. Ale když se zeptám – kdy půjdete příště, hmm, odpovědi už tak jednoznačné nejsou… Ještě nevím, nemám teď čas, nemám s kým jít – to jsou nejčastější odpovědi.
Kde je příčina? Jasně, motivace nám nějak vázne. Na to vám poradím jeden velmi účinný trik, který vám motivaci v této oblasti velmi posílí:

Přírodní minerální vody jsou vynikajícím pomocníkem pro správnou funkci střev, zejména z hlediska prevence zácpy. Jsou však také velmi vhodné pro cílené vyprázdnění obsahu střev bez aplikace klystýru. V tomto článku si představíme Zaječickou hořkou vodu, Šaratici, lékárenskou sůl s projímavým účinkem (tzv. Epsomskou sůl) a účinky obyčejné slané vody ve spojení s jogínskými cviky Šank Prakšalána.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2018 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi