nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

K červenému vínu červené fazole

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Červené víno na zdraví je dobrý začátek, proti němu bude protestovat jen málokdo. Ale u vína nezůstaneme, půjdeme dál. V tomto článku se budu přimlouvat za to, abyste si do jídelníčku zařadili červené fazole. Protože bílkoviny z luštěnin jsou podobné bílkovinám živočišným, považují se luštěniny za nezbytnou součást jídelníčku v případě, že byste chtěli omezit nebo dokonce zcela vyloučit maso. Dobrá, řeknete si, ale proč zrovna fazole a proč zrovna červené?

Jak jste si možná všimli v minulé kapitole, červené fazole patří ke třem nejvydatnějším zdrojům antioxidantů, přitom v obchodech o ně není nouze a na rozdíl od některých jiných potravin, které zde doporučuji, pro ně nemusíte do prodejen zdravé výživy. Proto vřele doporučuji červené fazole pravidelně do jídelníčku zařazovat.
Koupíte je nejčastěji suché, ty je pak před vařením třeba namočit, nejlépe přes noc, a pak se vaří přibližně hodinu. Pokud jste je předem nenamočili, budete je muset vařit aspoň tři hodiny. Protože já většinou vaření na tak dlouho dopředu neplánuji, osvědčila se mi jiná forma – červené fazole v konzervě.
Takováto konzerva je velmi šikovnou pohotovostní zásobou. Je vždycky snadno po ruce, kdykoliv si chcete rychle udělat něco k jídlu. V nouzi se dají použít i studené, rovnou z konzervy. A možností, jak si fazole upravit a ochutit, případně do čeho všeho je lze přidat, je nespočetné množství.
Fantazii se meze nekladou, zvláště když máte na výběr rozmanitá koření. Ale o tom zase jindy...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat
Jednou z hlavních zásad správného stravování je pohoda při jídle, dostatek času a naprostá absence nějakého stresu nebo spěchu. Jedině tak může tělo získat z potravin všechny živiny a správně je zpracovat. V opačném případě všechny cenné látky zase rychle vyjdou z těla ven a z potravin získáme z nich jen ty látky, které metabolismus dokáže zpracovat nejsnadněji. No – schválně hádejte, které to jsou?

Může muž milovat dvě ženy?

Zdeněk Breitenbacher, Elixír lásky XVI.
Nevěra nebo třeba jen nerealizovaná touha po jiném než legitimním partnerovi - to jsou situace staré jako lidstvo samo. Pomiňme sexuální dobrodruhy, kterým o žádný vztah nejde; je tu stále velké množství lidí, kteří mají svého stálého partnera a vedle něj ještě někoho dalšího. Jak se může stát, že člověk kolísá mezi více partnery? Co je to za vztahy? Miluje takový člověk oba partnery, s nimiž pravidelně spí? Možná si myslí, že ano, a ulehčuje tak svému svědomí. Je to ale skutečně možné - milovat dva lidi současně?

Tento recept vznikl úplně náhodou – chtěla jsem si založit pohankový kvásek na chleba, ale nevyšlo to. Večer jsem si smíchala pohankovou mouku s vodou a naočkovala jsem ji kváskovou kulturou. Ráno jsem ale zjistila, že kvásek nemá žádné bublinky a že nevoní kysele, takže mi v míse zbyla vlastně jen mouka rozmíchaná s vodou. Co teď s tím? Napadlo mě udělat palačinky. Tak jsem se do toho pustila a nakonec jich bylo tolik, že jsem je vzala s sebou do cvičení jógy. A protože všem chutnaly, podělím se o recept i s vámi.

nezávislost • energie • styl
© 2012-2019 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi