nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Co jíst? Jídla zdravá a/nebo chutná?

Zdeněk Breitenbacher
 
 
Věčné mládí souvisí s pevným zdravím a pevné zdraví souvisí s kvalitním stravováním. Ale většinou máme v povědomí, že zdravá jídla jsou taková nijaká, víceméně bez chuti a bez zápachu… I můj dědeček vždycky dělil jídla na „zdravá“ a „chutná“. A když někdy o jídle řekl: „Hmm, tak dneska to bylo zdravé…“, babička hned věděla, že si moc nepochutnal, a oheň byl na střeše. Ale věřte mi, že lze vařit chutně a zdravě zároveň, jen to vyžaduje trochu jiné zvyklosti a ochotu učit se něčemu novému...

 
Především jíst zdravě vůbec neznamená stát se vegetariánem. Ani já jím nejsem, přestože si to o mně hodně lidí myslí a pak se nestačí divit, když si nad ohněm opeču špekáček. Znamená to především vybírat si vhodné a kvalitní suroviny. Pro dnešek zůstaňme u toho masa, které opravdu nemusíme opouštět. Je ale dobré si uvědomit, že nejvhodnější jsou pro člověka ty druhy masa, které jsou nám v přírodě z hlediska vývoje druhů nejvzdálenější. A tak si můžeme sestavit následující pořadí od nejméně vhodných mas po masa nejvhodnější:
- savci
- ptáci
- ryby
- mořské plody
Ryby a mořské plody už jsou nám druhově natolik vzdálené, že některé dietologické směry už je ani mezi maso nepočítají, a znám vegetariány, co si rybu klidně občas dají… Nuže, vezměme to tedy z té vzdálenější strany:
Na mořské plody si troufne málokdo a ani se nedivím. Tady v Česku, kdy dostanete nanejvýš porci vytaženou z mrazáku, kde ležela od loňského rybolovu, si opravdu nepochutnáte. Jedině snad v obchodech Makro jsou mořské plody i ryby opravdu čerstvé, maximálně tři dny staré, případně vyzkoušejte. Ale třeba v Chorvatsku nebo v Itálii – takové olihně, které před vašima očima teprve vytáhnou z vody a udělají nad ohněm na roštu, to je opravdu lahůdka...
No dobře, do Chorvatska na večeři asi nepojedeme, tak se podíváme na ryby. Tady chybu neuděláte, nabídka je široká a ryby bývají čerstvé, jenom pozor na kosti. Pro koho jsou početné a drobounké kosti příliš odrazující (jako například pro mne), může volit ryby, kde kosti prakticky nejsou, jako je pangasius nebo losos.
S ptáky je to složitější. Většina průmyslově chované drůbeže je plná růstových hormonů, na které naše tělo není zvyklé a jejich vliv není pořádně prozkoumán. Jedinou výjimkou jsou krůty – ty totiž žádné takové hormony nesnášejí a uhynuly by po nich. Takže pokud drůbež, nejzdravější je krůta. Vedle toho ale můžete občas koupit i ptáky volně žijící v přírodě, například bažanta nebo divokou kačenu – tady opět chybu neuděláte a všechno je v nejlepším pořádku.
Dostáváme se k savcům. Těm je lépe se vyhnout – nejenom proto, že jsme k nim citově poutáni mnohem více, než k jiným druhům živočichů. Jejich masa jsou hůře stravitelná a vlivem průmyslového chovu opět plná všech možných hormonů a jiných látek...
Jsme na konci. Někteří z vás by mi mohli vyčíst, že jsem vynechal plazy a vačnatce, ale s těmi se v našich končinách na jídelníčku prakticky nesetkáme, a věřte mi, nijak mi to nechybí, máme na výběr i tak...
  Komentáře
  Neměli byste vynechat

McDonald - je to pro mě?

Zdeněk Breitenbacher
Asi je mezi námi jen málo lidí, kteří by neznali síť rychlého občerstvení McDonald. Je známá po celém světě a počet hamburgerů BigMac, které si můžete dopřát za svůj měsíční plat, je uznávaným měřítkem životní úrovně v jednotlivých zemích světa. Ovšem Ti, kteří se zabývají zdravým životním stylem a zdravým stravováním obzvlášť, mají k McDonaldu docela rezervovaný vztah. Jak to vlastně je? Smíme tam chodit i my, kteří toužíme po trvalém mládí?

Bulvár dnes přinesl pro nás velmi zajímavou zprávu:
Šestadevadesátiletý indický farmář Ramajit Raghav má další dítě. Stojí za to přečíst si i starší článek, který se věnuje narození předchozího Raghavova syna, to když Raghavovi bylo 94 let. Už tehdy to byl důvod pro zápis do Guinessovy knihy rekordů...

Kde nás tělo v józe nejvíce omezuje a jak to napravit

Zdeněk Breitenbacher, Minijóga VIII.
Při bližším studiu jógy zjistíme, že tělesná cvičení nejsou tím hlavním, o co v józe jde. Jóga neusiluje o zdravé a krásné tělo, nýbrž o čistou mysl, schopnou hlubokých vhledů a poznání. Toho se dosahuje koncentrací a meditací v některé ze sedacích poloh - nejčastěji se zkříženýma nohama a s koleny na zemi, aby měl meditující stabilní polohu. Jenže tělo, které není dostatečně ohebné a přizpůsobivé, začne brzy meditujícího rušit - zkrácené svaly a šlachy nás táhnou, páteř se nám bortí a myšlenky nám utíkají k rušivým signálům z těla.
Právě proto jogíni cvičí. Trénují svoje tělo, aby je v meditaci nerušilo. My prozatím nemáme takové vysoké cíle, spokojíme se s klidnou myslí a zdravým a krásným tělem. A protože jsme začátečníci, brzy zjistíme, kde nám tělo při cvičení překáží. Kde to obvykle je a co s tím můžeme dělat?

nezávislost • energie • styl
© 2012-2020 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi