nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi
 

Jak získat více času II.

Zdeněk Breitenbacher
 
 
V předchozí části jsme se věnovali spíše teorii a nyní se podíváme na pár poznatků z praxe. Připravte se na to, že nic není zadarmo a že to bude znamenat podstatným způsobem změnit váš životní styl. Některá doporučení budou mít podtitulek „Slovo do pranice“, ale věřte zkušenému, že fungují velmi dobře. Nepíšu o ničem, co bych sám nepraktikoval...

Sepsal jsem podle vlastní zkušenosti body, kde míváme největší rezervy. Možná to budete mít jinak; pak budu velmi potěšen, když se o své poznatky podělíte v komentářích.
 
1. Zrušte sledování televize
Hned první rada je dosti kontroverzní, naprostá většina lidí je prostě na televizi zvyklá. Je to jednoduchý typ zábavy, který vás nijak nenutí přemýšlet, prostě jen konzumujete. Zábava je to zcela pasívní a vy vůbec nic nemusíte, maximálně tak do ledničky pro další pivo. Pohodlné, viďte? Už nám ani nepřijdou divné takové absurdity, jako je třeba nahraný smích v řadě rádobykomediálních seriálů - dnes už ani nemusíme přemýšlet nad tím, čemu se máme (aspoň podle mínění autorů) zasmát a kdy máme zůstat vážní.
Schválně, kolik hodin denně u televize prosedíte? Nedal by se ten čas využít lépe?
U nás doma máme televizi kvůli dětem, ale s manželkou se na televizi nedíváme. Přesněji řečeno, v loňském roce jsem strávil u televize celkem půl hodiny, a to jenom proto, že tam měla být reportáž z jedné významné akce, na které jsme byli s rodinou osobně přítomni. Ale vzhledem k tomu, jak byla celá reportáž odbytá a upozaděná - ve prospěch jiných, úplně zbytečných informací - si myslím, že televize zůstane nejmíň tři roky zase vypnutá...
 
2. Zrušte neproduktivní vysedávání u počítače
Někdo má počítač pro práci, někdo pro zábavu. O práci není žádného sporu, já u počítače sedím 8 i více hodin denně - je to moje obživa. Ale nemám na počítači žádnou hru a hned tak mít nebudu - na to nemám čas. Také nemám účet na Facebooku - nepotřebuji se svěřovat se svým soukromím a nepotřebuji denně kecat s kamarády - to si raději zajdeme společně na oběd a popovídáme si v nějakém příjemnějším prostředí.
Hodně lidí, především z řad mládeže, ale také řada dospělých, má počítač pro zábavu. Bohužel, těch her, u kterých se něco naučíte, je minimum, a tak se jen odreagováváte střílením po příšerách všeho druhu. Chápu, že si člověk občas potřebuje vybít adrenalin, ale to je rozhodně lepší zajít si do fit-centra. Dalším žroutem času jsou nejrůznější sociální sítě a seznamky, jsou lidé, co tam tráví celé večery. No, možná jsou za vodou a ten čas jim nechybí. Mně by tedy rozhodně chyběl...
 
3. Dobře si plánujte nakupování
Často vyrážíme na nakupování potravin a jiných spotřebních věcí - po náhlém zjištění, že nám chybí něco důležitého pro přípravu jídla, které máme na dnešek v plánu. Vyjedeme, nakoupíme to chybějící plus pár dalších věcí, na které jsme si povzpomínali nebo spatřili v regálech, a hodina nebo dvě jsou pryč. Přijedeme domů a hned zjistíme, že už nemáme ovoce nebo toaletní papír nebo cokoliv dalšího, a zítra jedeme zase. A tak jezdíme nakupovat několikrát za týden.
Většinou máme doma chladničku a mrazák, takže není problém nakoupit na delší dobu, jen kdybychom to měli připravené. Projít byt a zjistit, co chybí, je úkol maximálně na čtvrt hodiny. Můžeme si i vytvořit seznam obvyklých věcí, které běžně potřebujeme, a ten si pokaždé před nákupem projít.
 
4. Občas držte hladovku
Zní to jako vtip, ale já to myslím vážně. Občasnou hladovkou vyřešíte hned několik věcí, ale možná by vás nenapadlo, že také získáte více času. Denně strávíme u jídla zhruba jednu až dvě hodiny, plus nějaký čas na přípravu. Když si zavedete hladovku jedenkrát týdně, jak doporučuje Gennadij Malachov i Břetislav Kafka (které znáte z našich starších článků), to už je docela cenná úspora, že?
 
Popsal jsem vám ty činnosti, které se v mém vlastním životě daly poměrně snadno odbourat. Pro někoho jiného může být například rozloučení se s televizí mnohem těžší, než bylo pro mě, ale zase třeba najde pár jiných činností, kde by se dal čas ušetřit. Pohlédněte na své dlouhodobé cíle, oživte si svoji motivaci, uvědomte si svoji silnou vůli - a něco zcela jistě najdete.
 
  Komentáře

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste. Pokud u nás zatím nemáte účet, můžete se zaregistrovat zde.
  Neměli byste vynechat
Svoji vůli můžeme posilovat mnoha způsoby a záleží jen na nás, co si vybereme. Několik způsobů jsme si již ukázali a ukážeme si další. Některé typy cvičení možná dokonce dávno známe, jen nevíme, že se kromě fyzické zdatnosti a odvahy týkají i posilování vůle. Jedním z krásných systémů jsou legendární zkoušky bobříků podle knížky „Hoši od Bobří řeky“ pana Jaroslava Foglara.

Naslouchejte svému tělu

Zdeněk Breitenbacher
Dnešní agresívní svět do nás buší hlasité informace ze všech stran. Všude se dozvídáme, co si máme koupit, koho máme volit, co máme dělat či jakým jiným způsobem konat - ve prospěch někoho jiného. I běžně servírovaná zábava je toho součástí. Obvykle je velmi hlučná a vtíravá a v podstatě nám nedává žádný prostor pro přemýšlení nad tím, čeho se přesně účastníme a co se nám to vlastně předkládá. Žádá se po nás, abychom pokud možno nekriticky přijímali všechno, co pro nás někdo jiný vymyslí.
Velmi tiše ale dostáváme jiný typ informací - informace, které jsou na rozdíl od těch předchozích určeny pro náš vlastní prospěch. Vydává je naše tělo a říká si, co potřebuje a nemá, případně co dostává a dostávat nechce. Jsme vůbec schopni, v hluku všech informací zvnějšku, tyto jemné informace vnímat?

Setkání pod Lomnickým štítem

Zdeněk Breitenbacher
Vždycky tvrdím, že náhodná setkání ve skutečnosti nejsou náhodná, že je pro nás naplánoval někdo nahoře, někdo, kdo to s námi myslí dobře a kdo nám fandí...
Už dlouho jsme si plánovali dovolenou ve Vysokých Tatrách. Já i moje žena jsme tam jezdívali se svými rodiči a získali jsme tak k nim hlubší osobní vztah, takže zbývalo jen najít vhodný termín a ubytování. S termínem nebyl problém - a co ubytování? Začal řetězec „náhod“, na jehož konci bylo setkání s rodinami Hvizdošových a Syrovátkových, kteří v Horním Smokovci vedou penzion Partizán a Vilu Miramonti.
Nebudu napínat a prozradím, že nám s nimi bylo natolik příjemně, že už teď je jisté, že za rok jedeme zase .

nezávislost-energie-styl
stránky o zdravém životním stylu pro mladé i ‚věčně mladé‘
© 2012-2017 Zdeněk a Jolana Breitenbacherovi